Rok 2020 na webu orobotice.cz: Koronavirus mění svět robotů

Nejlépe snad o něm ani nemluvit. Přesto, koronavirus ovlivnil trh i vývoj v oblasti robotiky, automatizace a digitalizace naprosto zásadně.

Když na jaře přišel první lockdown, vypnul podstatnou část českého hospodářství – a s ním i na krátký čas náš web, jak jste si možná všimli. Zdálo se, že průmyslové a jiné provozy bez přítomnosti lidí nemůžou fungovat. Není to ale zas až tak úplně pravda.

Už 4. března jsme přetiskli rozhovor s titulkem Koronavirus napomáhá zavádění robotů!, ve kterém ekonomka Dalia Marin až prorocky tvrdí, že robotizace dokáže napravit škody napáchané výkyvy světového hospodářství a tomuto vývoji „epidemie koronaviru … dodá ještě pořádně silný impuls“.

Pravdou je, že ti, co masivně investovali do automatizace ještě před vypuknutím pandemie, byli často jejími následky zasaženi méně. A naopak, jak dokládají vyjádření výrobců robotů, zájem o jejich zařízení v reakci na epidemiologická opatření roste.

„Projekty automatizace se plánují s velkým předstihem a aktuální problémy na trhu tyto projekty většinou pouze odsunou v řádu týdnů, ale k jejich realizaci dříve nebo později dojde,“ upozorňuje Radek Velebil, obchodní ředitel KUKA CZ/SK, v rozhovoru otištěném 2. prosince na specifika trhu s roboty.

Lepší ochrana zaměstnanců

Díky digitalizaci dokážou také zaměstnavatelé lépe chránit své zaměstnance. Jakým způsobem mohou moderní trendy v bezpečnosti a organizaci práce prospívat oběma stranám, vysvětluje v rozhovoru Roman Urban ze společnosti Déhora:

„Systém sbírá celou řadu dat např. z ERP systému, HR systému, WHO dat, IoT zařízení, teplotních kamer, lokálních dat z portů, docházky, průchodů a setkávání v prostorech zaměstnavatele. Tato data jsou kombinována třeba s výrobním plánem nebo díky AI s modely vývoje šíření nemoci. Cílem je přijímat včasná opatření nejen k ochraně zdraví, ale v případě podniků i udržení jejich chodu. Čím více dat systém vyhodnotí, tím přesnější predikci nabízí.“

A nejen ve výrobě pomáhaly digitální technologie udržovat kontinuitu práce v čase sociální izolace. „Vzhledem k tomu, že je nyní velmi složité cestovat, podniky na celém světě jsou nuceny hledat řešení na dálku. Videokonferenční platformy jako Zoom a Skype mohou nahradit konferenční místnost, ale dosud neexistovala žádná možnost, která by propojila přímo továrny a jejich zařízení s odborníky, kteří potřebují znát dané místo opravdu podrobně,“ popisuje Devon Copley, výkonný ředitel Imeve, v článku nazvaném Virtuální realita se v továrnách stává čím dál důležitější realitou, kudy se ubírá vývoj v této oblasti.

Doktor na videokonferenci

A doslova malou revoluci (která byla ale už na spadnutí) jsme letos pozorovali v oblasti zdravotnictví. Jelikož návštěvy ordinací lékařů, a zejména čekáren, s sebou nesly riziko nákazy, možnost konzultace zdravotního stavu s lékařem přes internet se stala vítanou alternativou.

„V zásadě vám stačí koupit si lepší webovou kameru, zařídit si kvalitní připojení a používat zabezpečený software, abyste s pacienty nekomunikovali skrze veřejné chatovací aplikace. Pro jednu ordinaci to jsou investice v řádech desítek tisíc korun,“ vypočítává náklady i bezpečnostní prvky provozování „virtuální ordinace“ v rozhovoru Karel Diviš, spoluzakladatel a výkonný ředitel vývojářské společnosti IDC-softwarehouse.

O tom, že ze zavádění větší míry digitalizace, ale i třeba umělé inteligence, máme ve výsledku prospěch my všichni, se v rozhovoru z 28. října rozpovídal Jaromír Staroba, člen představenstva ABSL a ředitel centra podnikových služeb ABInBev:

„Digitalizace by měla být rozhodně využita k zefektivnění a zrychlení procesů, a tudíž k lepším službám zákazníkům. Nejdůležitějším benefitem zcela digitalizovaného procesu je pak hlavně totální nezávislost na vstupních objemech.“

3D tisk domů

Naštěstí ale ne vše letos řídil koronavirus. Co nejvíce zajímalo odbornou veřejnost, novináře, ale třeba i vás čtenáře? Velké přísliby přináší technologie 3D tisku obytných budov a jiných prospěšných staveb.

Hned zkraje roku jsme informovali, že v USA zvládli „vytisknout“ dům za 48 hodin. Šlo ale zatím jen o dům jednopatrový, více do výšky stavěli s pomocí tiskárny až v Belgii, kde vzniká projekt pro stavbu ekologicky udržitelných, zároveň ale designových řadových domů.

A automatizace i inovativní materiály se čím dál více uplatňují také v oblasti stavebnictví obecně. V Japonsku například s pomocí robotů stavějí na člověku těžko dostupném místě velkou přehradu. Američané zase vyvíjejí cihlu, která roste. A dánští architekti odjeli do Grónska testovat modul, ve kterém by jednou mohli bydlet astronauti při misích na Měsíc nebo Mars.

Do vesmíru i po dálnici

S vesmírem si také stále více tyká i Česká republika, respektive brněnská firma S.A.B. Aerospace, která vyvíjí „veřejnou hromadnou dopravu“ pro družice. O úspěších jejich vesmírného nosiče i o kreditu, který díky němu naše země získává v očích vesmírných mocností, promluvil v rozhovoru CEO společnosti Petr Kapoun:

„Pro Českou republiku představuje nás dispenser obrovský úspěch. Jedná se totiž o největší kus kompletního systému, který se podařilo v naší zemi vyrobit a zároveň ho dostat do vesmíru. Výrazně jsem tak stoupli v očích Evropské kosmické agentury a získali větší důvěru.“

Mílovými kroky uhání dopředu také vývoj v oblasti autonomní dopravy, i když na první samoříditelný vůz v plném provozu na českých silnicích si budeme muset ještě počkat. 10 let, aspoň tak zní odhad Edgara Martineze Granady, vedoucího vývoje autonomních funkcí vozidel Valeo Praha.

V rozhovoru, který jsme publikovali 16. prosince, mluví mimo jiné o tom, v čem jsou podmínky pro vývoj autonomních vozidel v České republice unikátní nebo co zatím brání většímu nasazení takových automobilů v provozu.

„Lidé budou mít stále auta se stupněm asistence, změny čekejme spíše v hromadné sdílené dopravě. Vaše auto je zaparkované a stojí na místě přes 90 procent času, ale když bude jezdit samo, není důvod ho v mezičase nepronajmout,“ přibližuje nám ne příliš vzdálenou budoucnost Granada.

Rozhovory k pokoukání

Krok do budoucnosti jsme tak trochu tento roku udělali i my na našem webu, když jsme na jeho sklonku začali pro vás připravovat „audio-video přílohu“. Tedy rozhovory, které nemusíte číst (pokud nechcete), ale můžete se na ně dívat na videu nebo si je poslechnout jako podcast.

O digitalizaci realitního trhu promluvil Roman Ptáček, obchodní ředitel firmy RealPad. K problematice kybernetické bezpečnosti se vyjadřoval Milan Habrcetl, specialista ze společnosti Cisco. A vedoucí partner společnosti Rob4Job Miroslav Šmíra nám vysvětlil, kdy se firmám vyplatí si pořídit robota a kdy ne.

Velmi aktuální tematice digitalizace státní správy (ale i jiným věcem, samozřejmě) se v rozhovoru věnoval Jiří Horyna, předseda představenstva společnosti eMan. O stejném tématu, ale z jiné perspektivy promluvil náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií JUDr. Jaroslav Strouhal. A dost překvapit některé z vás může třeba Pavel Bezucký, obchodní ředitel společnosti Universal Robots, který tvrdí, že „robota se naučíte ovládat za hodinu a půl“.

O 7 statečných, kteří si práci s tablety nebo mobily jako pracovními nástroji vyzkouší, ale hlavně o proměnách pracovního trhu promluvil Petr Kubíček, zakladatel společnosti B2A. A celou sérii pro tento rok uzavírá rozhovor s Tomášem Froňkem ze společnosti Siemens, který optimisticky tvrdí: „Digitalizace Česka je na dobré cestě.“