Letošní rok už je v plném proudu a ze sebou máme první, pro každého z nás více či méně úspěšný, měsíc. Ať už byl ale leden jakýkoliv, je jasné, že se letos z hlediska přelomových událostí máme na co těšit. Co nás čeká, předestírá server Scientific American.
Minulý rok jsme byli svědky dechberoucích snímků z Webbova teleskopu, masivního omezení reprodukčních práv v USA a války, která odhalila naši energetickou závislost. Samozřejmě toho bylo nespočetněkrát více, ale nyní je čas upřít naši pozornost druhým směrem – do budoucna.
Boj proti dezinformacím a technický propad
S technologiemi na vzestupu a jejich normalizací mezi takřka všemi sociálními skupinami bude největším úkolem každého z nás vyznat se v kvantech informací. Nikdy dřív nebylo jednodušší vymyslet dezinformaci a rozšiřovat ji dál do světa. Navíc to zabere mnohem méně úsilí než klamnou zprávu vyvrátit. S Twitterem v nových rukou, sociálními médii, která bagatelizují svou sílu, a obrovským počtem zpravodajských webů budeme muset kompletně změnit způsob, jak se jako konzumenti zpráv rozhodujeme, čemu věřit a čemu ne.
Na prvním místě je selský rozum, na druhém chuť ověřovat si informace a na třetím pomoc státu. Česká vláda podle serveru iRozhlas přišla s plánem, jak čelit dezinformacím – ten „nastiňuje možné legislativní úpravy a dotační programy, které by v letech 2023–2025 měly podle přesvědčení jeho autorů oslabit dezinformační scénu“. Změny se začínají dít i ve světě, a to konkrétně v USA, kde federální vláda začala věnovat pozornost ochraně soukromí a antimonopolním otázkám, stejně jako zdravotním důsledkům používání sociálních sítí. To však na stůl přináší další možný dopad – technickou recesi.
Připravenost na pandemie a léčba psychedeliky
Zájem veřejnosti o covid-19 i prostředky na jeho výzkum klesá. Od začátku nového roku se denní průměr nově nakažených osob v České republice pohybuje v řádu stovek jednotlivců, ale lidé po celém světě na tuto nemoc stále umírají. Virus SARS-CoV-2 se navíc nadále vyvíjí a klíčem k úspěchu tak bude virus nadále zkoumat a pracovat na další léčbě i vakcínách. Navíc jsme svědky propuknutí epidemií jiných virů, jako jsou opičí neštovice. To jen zdůrazňuje, jak klíčová je pro nás lepší připravenost na další možnou pandemii.
I z hlediska duševního zdraví se dostáváme do přelomového bodu. V hojném počtu vznikají studie zaměřující se na roli psychedelik v léčbě psychických poruch. V procesu dlouhého hledání nových léků jsou totiž psychedelika obrovským příslibem. Velkým milníkem v této oblasti je možnost schválení MDMA pro léčbu posttraumatické stresové poruchy (PTSD) Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv v USA nebo testování psilocybinu k léčbě depresí.
Objevíme život mimo Zemi?
Když zahlédneme pohyb na noční obloze, už se jen v málo případech jedná o padající hvězdu. Vesmír je zaplněn masivními satelitními konstelacemi, vesmírnými stanicemi a nespočtem různých projektů, a tak je celkem jasné, že oběžná dráha naléhavě potřebuje silnější mezinárodní ochranu. A právě to by se mohlo stát stěžejním tématem v oblasti vesmíru pro rok 2023. Mnoho věcí se dále bude odvíjet od úspěšnosti prvního orbitálního letu vesmírné lodi SpaceX. Mohla by tak být zahájena nová éra průzkumu, vědy a obchodu v oblasti vesmíru, jelikož se jedná o výrazně levnější způsob, jak dostat náklad a posádku do vesmíru.
Kromě toho bychom v roce 2023 měli pokročit v hledání života mimo Zemi. Velký potenciál má teleskop Jamese Webba, který nám už minulý rok poskytl snímky z dalekých hlubin vesmíru. Ať už nám tedy řekne o biologických podpisech na vzdálené exoplanetě, nebo objevíme fosilie v horninách kráteru „Jezero“ na Marsu, kde v současné době shromažďuje vzorky vozítko NASA Perseverance, máme se rozhodně na co těšit.
Řešení klimatické krize už nemůžeme odkládat
Minulý rok se nesl v duchu vysokých cen za energie. Zjistili jsme, jak nebezpečná může být spoluzávislost na jednom dodavateli, a teď se vyrovnáváme s následky. Letošní rok bude ale představovat změnu a věci by se měly začít hýbat. Evropští lídři budou činit vážná rozhodnutí o energetické infrastruktuře a očekává se, že významnou roli sehrají i obnovitelné zdroje.
Současně je totiž každým dnem odhalováno, kolik úmrtí a škod má na svědomí změna klimatu. S přibývajícími povodněmi, kritickými suchy a ničivými požáry už nelze situaci přehlížet. A doufejme, že tento důkaz přesvědčí více lidí na celém světě, že musíme jednat hned.
Evoluční perlička na závěr
Sekvenování DNA sice znamená revoluci ve studiu pravěkých organismů, ale genetický materiál se poměrně rychle kazí – dosud nejstarší sekvenovaná DNA je stará asi 1,2 milionu let. Proteiny přežívají déle než molekuly DNA, ale paleoproteomika se jako věda stále zlepšuje, což nám pomáhá umisťovat stále více vyhynulých druhů živočichů do stromu života. Zrovna nedávno se s její pomocí povedlo osvětlit evoluční historii 23 milionů let starého příbuzného dnešního nosorožce.
Autor: Lenka Hrušková
