Ruská invaze na Ukrajinu je bezostyšným záborem půdy. V době největšího úspěchu Ruska jeho vojska kontrolovala přibližně 160 000 km2 napadeného území – tedy asi čtvrtinu země. Slzám se neubránili ani špičkoví moderátoři České televize. To bylo na začátku konfliktu, v březnu. Od té doby ruský prezident a ozbrojené síly utrpěli ponižující porážky. S příchodem jara se však blíží nová ruská ofenziva.
Ruská agrese proti Ukrajině není ničím novým. V roce 2014 Kreml anektoval Krym, poloostrov na jihu Ukrajiny, který vybíhá do Černého moře. A podpořil vznik separatistických „lidových republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti, které tvoří Donbas (viz mapa 1). Od té doby se na východě Ukrajiny bojuje.
Nová ruská invaze však byla mnohem větší než cokoli, o co se Rusko předtím pokusilo. Jeho prezident Vladimir Putin zahájil válku (nebo, jak sám říká, „speciální vojenskou operaci“) 24. února. Krátce poté byl napaden Kyjev. Rakety dopadaly na budovy v hlavním městě a jeho okolí a na další velká města.
Boj o Kyjev
Ruské ozbrojené síly se přesunuly z Ruska, Běloruska a Krymu. Většina těchto vojsk se pohybovala směrem ke Kyjevu v klešťovém pohybu ze severovýchodu a severozápadu. Do 28. února se nacházely pouhých dvacet pět kilometrů od centra města. Kromě obsazení metropole bylo cílem Kremlu vytvořit pozemní most spojující Krym s Ruskem přes jihovýchodní Ukrajinu. Do konce března dosáhly ruské síly významných zisků (viz mapa 2).
Zdroj: The Economist
Houževnatý odpor
Jejich postup se však ukázal jako krátkodobý. Houževnatý ukrajinský odpor v okolí Kyjeva přinutil ruské síly opustit útok na hlavní město a veřejně přehodnotit své cíle. Jejich pozornost se přesunula na Donbas na východě; záměrem Kremlu bylo dokončit práci, kterou začal v Doněcku a Luhansku v roce 2014. To se však nepovedlo.
Dlouhý, vysilující pat
Následovaly měsíce patové situace. Ukrajina dostávala od Západu stále více zbraní, včetně dělostřeleckých systémů dlouhého dosahu z Ameriky, které rozbíjely ruské sklady zbraní a zmírňovaly její obranu.
Ukrajinská protiofenziva
Ukrajina začala hovořit o možné protiofenzivě v jižním Chersonu. Její průlom však nejprve přišel na východní frontě. Počátkem září prorazily ukrajinské síly ruskou obrannou linii jihovýchodně od Charkova, druhého největšího města Ukrajiny (viz mapa 3). Přinutily Rusy k rychlému ústupu a během několika dní osvobodily přibližně 6 000 km2 území.
Dlouho slibovaný útok v Chersonu mezitím na začátku října konečně pokročil, když Ukrajina zatlačila ruské síly asi 30 kilometrů podél západního břehu Dněpru. O měsíc později Rusko oznámilo, že se z tohoto břehu stáhne úplně, a ponechalo Ukrajině možnost znovu dobýt město Cherson (viz mapa 4).
Zdroj: The Economist
Zima opět Rusku pomáhá…
Postup Ukrajiny se začal zpomalovat s příchodem zimy a mobilizací nových ruských rekrutů. Přesto byl rozsah její protiofenzivy impozantní. Koncem ledna britské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina osvobodila více než polovinu území, kterého se Rusko zmocnilo od 24. února 2022.
Blíží se nová ruská ofenziva?
Ukrajinští představitelé varovali, že Rusko plánuje rozsáhlou ofenzivu. Pravděpodobně už i začala a zaměřuje se na Donbas. Další krveprolití se zdá být jisté, protože se blíží konec zimy.
Autor: Alena Burešová
