ROZHOVOR: Evropě v robotizaci a umělé inteligenci ujíždí vlak

Obavy z toho, že nás roboti připraví o práci, jsou nejspíš liché. Důležité bude umět se stále učit a adaptovat se na nové podmínky. O tom i mnohém jiném jsme si povídali s ekonomem Vladimírem Pikorou.

Jaký je váš názor na Průmysl 4.0? Je to prázdná floskule, nebo téma, které je důležité nejen pro průmysl?

Myslím, že pro mnoho politiků a lobbistů z různých asociací to je prázdný pojem, který používají jako módní výstelku, nicméně pro naši společnost to floskule není. Je to naše budoucnost, a v mnoha případech už přítomnost.

Česko je montovna, montovny se dají jednoduše přestěhovat jinam. Nehrozí, že tady bude v budoucnu mnoho lidí – dělníků, kteří nebudou mít co dělat? Nebudou rozumět moderním technologiím a nebudou umět je ovládat?

Ano, to nám hrozí. Firmy zaměřené na levnou pracovní sílu se budou stěhovat za ještě levnější pracovní silou do třetího světa. A ty, co ve střední Evropě zůstanou, budou zaměstnance nahrazovat technologií. Najednou se ukáže, jaký průšvih představuje naše školství, které nereaguje na budoucí požadavky ekonomiky. Množí se nám experti na gender, ale nemáme techniky.

Není totiž potřeba, aby víc lidí mělo vysokou školu. Naopak. Všechny tyhle rozplizle měkké obory umožnily, aby vysokou školu vystudoval každý druhý jouda. To vedlo k tomu, že vysoké vzdělání se devalvovalo. Přitom pravě vysokoškolský diplom je vstupenkou do mnoha funkcí.

Potřebujeme ve školách na všech úrovních větší tlak na přírodní vědy a programování. Jen lidé s technickým myšlením budou schopni lépe spolupracovat s roboty a to je naše budoucnost.

Psychiatři budou mít práci vždycky

Některé prognózy, třeba ta Technologického centra AV ČR, predikují, které profese nahradí umělá inteligence. Už do pěti let to mohou být zubní lékaři, architekti nebo švadleny. Věříte těmto prognózám? Kdo podle vás by se měl strachovat o místo?

To je velké téma, které se do stručného rozhovoru nedá vtěsnat. Pro ekonoma je umělá inteligence ohromnou vyzvou k mentálnímu cvičení. Časopis The Economist nedávno prohlásil, že to, co udělal vynález parního stroje s dělníky, udělá rozvoj umělé inteligence s bílými límečky. Autoři tím chtěli říct, že umělá inteligence vezme úředníkům práci. Je tomu ale tak?

Já si tím nejsem zas tak jistý. Když se podívám na dějiny dělníků, tak si podle mě s rozvojem parního stroje naopak hodně pomohli. Nebyli jeho existencí zlikvidovaní, jak The Economist naznačuje… S úředníky to je podobné. Jistě, mnohé profese zaniknou. Ale jiné zase vzniknou.

Šikovný řemeslník se dnes má navzdory zavedení (a dokonce překonaní) parního stroje skvěle. Pravděpodobně lépe než nešikovný inženýr. To nejspíš bude platit stále. Jen to bude trochu jiná práce, kterou řemeslník i inženýr budou vykonávat.

A co tedy říkáte na výše zmíněné prognózy?

Co se týče prognóz, tady se ukazuje, že se během posledních deseti let velmi výrazně závěr prognóz změnil. Prvotní prognózy světově renomovaných institucí byly nejprve velmi pesimistické a zdálo se, že nás roboti všude nahradí a my nebudeme mít co dělat. Poslední studie jsou naopak optimistické. Říkají, že mnoho profesí zanikne, ale mnoho naopak vznikne a výsledkem bude větší poptávka po práci než dnes. To mi přijde realistické.

Kdo by se měl strachovat? Podle mě každý, kdo je nepružný. Budoucnost si vyžádá změny našeho života. Budeme jinak pracovat, jinde pracovat a budeme i jinak spotřebovávat. Za něco bude moct technologie, za něco strach z neekologického života a za něco ekonomické zákonitosti. Ale ve zkratce: mnoho věcí bude jinak než dnes, a kdo se nepřizpůsobí, bude mít problém. Nebude to ani tak o profesi, jako schopnosti adaptovat se na změny.

Dokážou se všichni tito lidé adaptovat na nové podmínky? Třeba dělník, který celý život pracoval rukama, asi těžko zvládne ovládat počítač…

Ne, nedokážou. Dokázali by to, pokud by měli hodně času, ale ten mít nebudou. Budou potřebovat pomoct. Budou zapšklí, nepříjemní a zlí a budou hledat viníky jejich situace. Bude proto více excesů, kdy někomu přeskočí.

Proto když se někdo ptá, jaká profese je profesí budoucnosti, tak tvrdím, že skvěle se budou mít psychiatři. Ti budou mít mraky práce.

A co se týče dělníků a počítačů, tak to už vidíme dnes, kdy se státní úředníci snaží v různých rekvalifikacích udělat z horníků programátory. Úředníci tvrdí, že se jim to daří. Asi jde o to, co si představujeme pod slovem programátor. Já k tomu jsem skeptický.

Mají se tedy lidé bát o práci? Nebo alespoň někteří – řekněme, ti méně vzdělaní?

Ne, opakuji, nejde o vzdělání ani profesi, jde o schopnost permanentně se učit a měnit se. Ten, kdo bude ochoten změnit sebe i náplň práce, práci bude mít. Ten, kdo si myslí, že se jednou něco naučil a bude to dělat celý život, ten bude mít problém.

Nebojíte se i vy o práci – umělá inteligence dokáže analyzovat různé ekonomické ukazatele velmi rychle z mnoha zdrojů…

To už nastalo. Roboti už dnes píšou krátké zprávy, už dnes analyzují situaci na trzích, už dnes obchodují na burze. Jenže zatím jsou lidé lepší. To bylo vidět při brexitu. Když se obchodovalo s librou, měl každý novinový článek vliv na měnový kurz. Jenže články byly psány krkolomně. Politici se totiž ve snaze nezavřít si zadní vrátka vyjadřovali velmi nejednoznačně. Výsledkem bylo, že i roboti byli zmatení a kurz lítal nahoru a dolů. Jinými slovy, roboti jsou už dnes pro ekonomy konkurencí a budou ještě větší. My na to už nyní reagujeme a částečně naši práci měníme. Už nyní s roboty více spolupracujeme. Dnes pro nás více počítají a připravují grafy, ze kterých děláme analýzy. Časem toho bude ještě víc.

Vyplatí se to všem

Co byste poradil za nynější ekonomické situace českým podnikům, a to i těm menším – více investovat do moderních technologií, automatizace, robotizace? Vyplatí se jim to?

Vyplatí se to všem. A já už dnes kolem sebe pozoruji ten tlak na změnu ekonomiky. I malí výrobci džusů o třech lidech začali používat roboty. Kdekdo už dnes využívá umělou inteligenci při práci v autě, kdy diktuje dopisy virtuální asistentce a přitom má auto, které už vykazuje jisté prvky inteligence.

Velké podniky na tyto investice nejspíše mají dost peněz, ale co ty menší podniky s maximálně desítkami zaměstnanců? Mají vůbec šanci držet krok, co se týká moderních trendů v průmyslu?

Velké firmy mají konkurenční výhodu. Umělá inteligence je velmi silná při použití tzv. velkých dat. Dokáže pak divy. Malé firmy nebudou mít nikdy dost zákazníků, aby se z jejich dat algoritmy učily a předvedly to, co už umí. Tady se projeví síla nadnárodních firem. V tom je nebezpečí moderní ekonomiky. Hrozí, že v mnoha oborech budou velcí drtit malé, což povede k poklesu konkurence se všemi negativními faktory, které nedostatek konkurence přináší. Může se ukázat, že u mnoha položek nebude mnoho výrobců, ale jen dva nebo tři, a nebudou lokální, ale budou globální.

Podle statistiky pouze 22 % malých a středních podniků investuje do moderních technologií a jen 10 % z nich je plně automatizováno. Proč tak málo?

Není čas, nejsou peníze, není kapacita řešit strategické otázky a řeší se operativní problémy. Všichni změny odkládají, nikomu se do nich nechce. Většina firem musí být do změn dotlačena okolnostmi. Podle mě tyto okolnosti přinese příští recese, kdy firmy pochopí, že buď se změní, anebo je už ekonomika nebude potřebovat.

V knížce S androidkou v posteli k tomu píšeme: „Ve většině firem uvidíme podobný vývoj. Nejprve se budou firmy bránit nástupu technologie. Šéfové si to nebudou umět představit. Budou se i trochu nové technologie bát. Když ji už nakonec odsouhlasí, budou ji zase brzdit podřízení. A pak všichni ti, kteří přijdou o prací.

Nakonec přijde fáze ‚šéfe, ono to nefunguje‘, kdy se budou zaměstnanci s technologií učit. Budou nadávat, že bez technologie jim šlo všechno líp od ruky. Budou hrozit výpovědí, pokud nedostanou za to hrozné příkoří přidáno. A nakonec si technologii za par měsíců zamilují, ale nikdy to nepřiznají a vždycky budou opěvovat staré dobré časy bez technologie.“

I kdybychom dali většinu našeho rozpočtu, na dohnání Číny by to nestačilo

Budou Češi konkurenceschopní ve světě? Nepřeválcují je jiné státy, které výrazně více šlapou do modernizace svých závodů?

Nemám strach jen o Čechy, mám strach o Evropu. Čína tak rychle technologicky roste, že ji už nemáme šanci dohnat. Dnes už je ve všech klíčových oblastech jedničkou nebo dvojkou. Ty nejlepší evropské státy jsou rády, když se dostanou na pátou pozici. Evropě ujel vlak a s tlakem na větší socialismus a ekologičnost budeme jako celek stále méně konkurenceschopní. Evropa diskutuje týden, který by měl jen 4 pracovní dny, a v Číně opěvují systém 699. Pracuj šest dní v týdnu od devíti do devíti. Až bude Čína hegemon ve všech oblastech, svět se změní.

Co je potřeba udělat, aby k tomu nedošlo? Vláda nám ústy ministra Havlíčka řekla, že je potřeba investovat do vědy a vývoje, inovací, do modernizace výrobních zařízení včetně robotů. Kolik by podle vás taková investice stála a je vůbec ze strany státu reálná?

To by bylo tolik peněz a tolik úsilí, že o tom nemá smysl ani přemýšlet. I mnohem větší, bohatší a vyspělejší ekonomiky nemají šanci. Zatímco Čína hodlá do roku 2025 investovat do uměle inteligence 50 miliard eur, Němci dají za tu samou dobu jen 3 miliardy eur. A to jsou v tomto oboru mnohem dál než my. I kdybychom dali většinu našeho rozpočtu, na dohnání Číny by to nestačilo. Pouze bychom zmenšili mezeru. Ale to je zbytečná úvaha. My nemáme ani dost peněz, abychom plnili naše závazky vůči NATO a dávali na armádu 2 % HDP.

Česko má nejnižší nezaměstnanost v Evropě, už není kde brát. Je tedy logickým a nezvratitelným řešením robotizace výroby?

Ano, to už pozorujeme. Před hotely neseká zahradník, ale robotická sekačka, a v obchodech ubývají prodavačky a přibývají samoobslužné pokladny. Ve firmách to je stejné, jen to nemůžeme přes zdi továren vidět.

Jaká vidíte rizika u robotizace průmyslu?

Těch rizik je mraky. Některá se nemusí naplnit, některá mohou. Můžeme začít u obav z Huawei jako trojského koně. O tom se už hodně psalo. Podobně hodně se psalo o zneužití technologie rozpoznávání obličejů, když hrozilo, že bude tato technologie použita i v Praze. Pak je mnoho rizik spojených s omezením svobody. To už dnes vidíme v Číně. Známý je například názor Elona Muska, který prohlásil: „Pokud nejste znepokojeni umělou inteligencí, tak byste měli být. Představuje mnohem větší riziko než Severní Korea.“ Já osobně vidím mnoho rizik u používání digitálních peněz, ale to by bylo na samotnou knihu.