Rozhovor s Jiřím Bavorem, obchodním ředitelem Siemens ČR
Neřešte technologie, ale v první řadě zákazníka, radí podnikatelům v rozhovoru Jiří Bavor, obchodní ředitel Siemens Česká republika.
Jak si stojí české firmy ohledně digitalizace, robotizace výrobních procesů v porovnání se světem?
Že se něco děje, si už uvědomují skoro všichni. Ještě před nedávnem jsem se pravidelně setkával s hlasy, které tvrdily, že jich se Průmysl 4.0 netýká. Nyní se zákazníci neptají, co to Průmysl 4.0 je, ale co může znamenat pro ně.
A co tedy pro firmy Průmysl 4.0 znamená? Jak se vyznat v té
záplavě moderních technologií a zjistit, která z nich a jakým způsobem je
vhodná pro jejich byznys?
V první řadě je potřeba se na své podnikání podívat z pohledu zákazníka. Co má firma zákazníkovi prodává, co je klíčová hodnota výrobku, zda jeho kvalita, cena, nebo třeba rychlost. A co by takový podnik měl udělat, aby jeho výrobek byl lepší než od konkurence. A pak už je potřeba hledat konkrétní řešení. Jednoduše řečeno – nezačínejte od technologie, ale přemýšlejte, co povede k větší spokojenosti vašich zákazníků.
Neohrozí rozvoj digitalizace či robotizace očekávaná hospodářská recese související se zhoršenými výsledky německého hospodářství, obchodními války např. mezi USA a Čínou nebo brexitem?
Vliv mít určitě bude, z mého pohledu to ale bude spíše impuls, a to v pozitivním slova smyslu. Existují čtyři pilíře úspěšného byznysu – rychlost vývoje, flexibilita, efektivita, kvalita. A v momentě, kdy přijde krize a očekávané ochlazení trhu, zvýší se logicky tlak na efektivitu nebo konkurenceschopnost. Hospodářská recese proto bude mít pozitivní vliv na rozvoj moderních technologií. Úspěšnou firmou nebude ta, která se vše snaží řešit levnou pracovní sílou, ale ta, která bude věci dělat lépe než konkurence. A digitalizace je k tomu prostředek.
Modernizovat chce většina, ale jen 10 procent už má konkrétní plán
Výrobci robotů se nyní orientují výrazně na malé a střední firmy? Je
těžké tyto podniky a jejich majitele přesvědčit, že je potřeba výrobní procesy
měnit a modernizovat?
Je to hodně o konkrétních lidech, nezáleží tak ani na velikosti firmy, jako spíše na osvícenosti jejich majitelů, manažerů. I tak ale mohu opět potvrdit, že většina podniků je ve stadiu, že je potřeba něco začít dělat, a 10 procent má dokonce i konkrétní plán. Možná byste se podivil, kolik opravdu velkých firem je stále ve stadiu, že by asi měly začít něco v této oblasti podnikat.
Takže modernizace
výroby čeká stále i mnoho velkých podniků…
Ano, samozřejmě platí, že čím je firma větší a složitější, tím je všechno pomalejší, reálné rozhodnutí o navrhovaných změnách trvá déle. Vedle toho je potřeba si uvědomit, že digitalizace je o propojování různých oblastí ve firmách, protože třeba historicky automatizace spadala pod výrobního ředitele, IT oddělení pod finančního ředitele a vše to propojit do funkčního celku není jen tak. U menších firem je to samozřejmě jednodušší.
A jak dlouho trvá, než takovou firmu přesvědčíte, aby se nebála
investovat do nových aplikací, technologií?
Rok. Určitě se nejedná o měsíce.
Důležité je, aby ve firmě byl jeden odvážný člověk, který dokáže firmu tímto
způsobem rozpohybovat. Zároveň je zásadní, zda má firma jasnou byznys
strategii, to znamená, kolik by tyto investice do modernizace měly přinést
peněz.
Zaměstnancům je potřeba vysvětlovat důležitost změn. Aby přestali mít strach
Není problém, že i
když firma chce jít směrem digitalizace, tak nebude mít lidí, kteří by tyto
nové systémy uměli ovládat?
Než se firma rozhodne pro digitalizaci, musí začít vysvětlovat zaměstnancům, co se to děje a co jim změny přinesou. Lidé musí pochopit, proč ke změnám dochází, poněvadž když se toto vysvětlování podcení, může to výrazně narušit celý modernizační proces. Je potřeba lidem říkat, že i jim to přinese výhody – zjednodušení jejich práce nebo úsporu času. Prostě aby se nebáli. Lidé měli a mají vždy strach z neznáma, proto je potřeba jim vše vysvětlovat.
Často ten strach má příčinu v tom, že mají obavy, že kvůli robotům
přijdou o práci…
Neuvědomuji si, že by digitalizace, potažmo robotizace výroby s sebou nesla snižování pracovních míst. Propouštět pracovníky totiž už z podstaty digitalizace není jejím cílem. Tím je zvýšení kvality, efektivity, produkce. Rozhodně nám firmy neposílají zadání „chceme snížit počet pracovníků“, to spíše „chceme zvýšit výrobu, ale nemáme lidi“.
Lidé by o práci přijít neměli, přesto ale existují statistiky a
průzkumy tvrdící, že roboti do roku 2030 nahradí až 20 milionů lidí
v továrnách. Souhlasíte s tímto názorem?
Nesouhlasím, je to totiž věštění z koule. A dám vám příklad, proč s tím nesouhlasím. Určitě znáte první díl Terminátora, který znázorňuje budoucnost, kdy lidé bojují proti strojům, a schválně mi řekněte, jestli si pamatujete, kdy se film odehrával?
Netuším, ale předpokládám, že ta doba už uběhla…
První Terminátor se odehrává
v roce 1994. To znamená, že podle této predikce lidé s roboty
bojovali už před 25 lety. Tím chci říci, že jakákoli předpověď z tohoto
pohledu je značně nejistá. Souhlasím, že nějaká změna nastane, ale jednou ze
zásadních výhod člověka je přizpůsobivost, lidé se během svých dějin museli
mnohokrát přizpůsobit změnám a vždy to zvládli ku svému prospěchu. Není třeba
se bát.
Robot nevypadá jako Terminátor
Když už jste zmínil Terminátora, což byl takový robotický kyborg. Co pro vás znamená robot?
Pro mě je robot flexibilní a
programovatelný manipulátor. Protože typická úloha pro něj je, že s něčím
manipuluje.
Jaká je vaše vize budoucnosti? Čeká nás další stupeň – Průmyslu 5.0?
Když to trochu odlehčím, tak můžeme říci, že zatímco v Průmyslu 4.0 říkáme my robotům, co mají dělat, v Průmyslu 5.0 budou roboti nám říkat, co máme dělat. Což je samozřejmě hodně nadsazené. Dochází k určitým změnám, které čeká další průběžný vývoj, a nikdo přesně nemůže vědět, co nás čeká.
Co se týče moderních technologií, jste spíše optimista, či pesimista?
Řekl bych, že jsem opatrný
informovaný optimista. To znamená, že změny, které mají smysl a nějakým
způsobem obohacují náš život, rád využívám. Ale na druhou stranu nejsem slepým
zastáncem všech moderních služeb a produktů.
Autor: Jiří Böhm