Sbíráme všechny možné vzorky zvuků a díky vytrénované umělé inteligenci a webovským nástrojům dokážeme zákazníkovi podat co nejpřesnější informace o stavu a zdraví sledovaného stroje, vysvětluje Pavel Konečný, CEO společnosti Neuron Soundware.
V současné době mnoho firem sčítá ekonomické ztráty způsobené koronavirovou pandemií. Jak se to projevilo u vás?
Již měsíc pracujeme všichni z domova. Naší monitorovací službu umíme spravovat a aktivovat vzdáleně, takže běžící projekty současná situace nějak výrazně neovlivnila. Cítíme však signály od potenciálních zákazníků, a obecně z průmyslu, že jsou pozastaveny investice a panuje všeobecná nejistota, což se nyní projevuje tak, že některé nové zakázky jsou pozdrženy, alespoň prozatím.
Na budoucnost tedy nahlížíte pozitivně, nebo negativně?
Případné ekonomické dopady pravděpodobně pocítíme až se zpožděním. Zatím jsme spíš optimističtí, protože s uvolňováním situace a rušením opatření čekáme rostoucí poptávku po našich službách. Firmy se setkaly s něčím, co nemohly předpokládat, a mnohé nebyly připravené. Nebyly dostatečně digitalizované a neměly nástroje, kterými by mohly nahradit lidskou práci a přítomnost na pracovišti. To se týká i údržby strojů a zařízení nebo kontroly kvality. Vzdálený IoT monitoring, který napoví informace o stavu a zdraví strojů a umělá inteligence – ta je neustále ve střehu a neplatí pro ni žádná omezení pohybu –, jsou určitě přístupy a technologie, které každá firma nyní zvažuje nebo brzy bude zvažovat.
Vaše společnost je unikátní v tom, že používá umělou
inteligenci při rozpoznávání poruch strojů. Co si pod tím můžeme představit?
My nahráváme a sbíráme zvuky jak práce strojů, tak závady strojů. Postupně se nám podařilo vyvinout metody a nástroje, jak správně augmentovat data sety z poruch strojů či jiných zvuků. A díky umělé inteligenci tak dokážeme rozlišit obrovský počet potenciálních poruch.
Uplatnění v energetice, petrochemii nebo farmacii
A jak to konkrétně
funguje?
Každý stroj nahrajeme. Z vlastní zkušenosti víme, že skoro každý zná zvuk svého auta, a když mu v autě cokoli podivně zarachotí, pozná, že je nějaký problém. Funguje to tak, že zpravidla je anomální zvuk znát na pozadí, každý stroj dříve nebo později vykáže anomálii a ta zpravidla signalizuje vyšší riziko závady. A my postupně sbíráme všechny možné vzorky zvuků a díky vytrénované umělé inteligenci a webovským nástrojům dokážeme zákazníkovi podat co nejpřesnější informace o stavu a zdraví sledovaného stroje. Časem dokážeme i říct, v čem je problém, zda je čas pro servisní zásah či bude potřeba náhradních dílů.
V jakých odvětvích se dá vaše technologie využít?
Naše technologie se uplatní především v sektoru energetiky, utilit a nejrůznějších typů výrob, aktuálně dokončujeme certifikaci pro výbušná prostředí, která je nutná pro petrochemické, chemické nebo farmaceutické provozy. Další důležitou oblastí je automobilový průmysl, kde je řada provozních linek a kritických zařízení, která potřebují pravidelnou kontrolu a monitoring. Jedná se převážně o ta zařízení, u nichž se díky našemu produktu dá ušetřit na údržbě a zabránit ušlému zisku.
Jaké poruchy se dají tímto způsobem najít?
Posloucháme třeba kompresory, turbíny, motory, ale máme i instalace pro nerotační pohyby na produkčních linkách, různé zdviže a jiné mechanismy. V principu poruchy jdou od elektromotoru, generátoru, ložiska, poruchy na válcích až po jeřáby, kde to různě cinká, lana se namotávají – a právě pro tuto složitou mechaniku máme připravený algoritmus, který ten problém mezi všemi ostatními zvuky bezpečně rozpozná.
Mnoho robotů v českých podnicích je ve fázi, kdy se mohou začít porouchávat
Jak se vaše technologie využívají u robotů?
Robot má problém zabrzdit ve správný moment. Robot se rozjede, pak musí zastavit na místě. Pohyblivé části se postupně opotřebovávají, vydrží mezi 10 až 15 lety, takže mnoho firem je zrovna v období, kdy se jim tyto roboty začínají nekontrolovaně porouchávat, a to třeba i uprostřed výroby. A to samozřejmě může být velký průšvih.
Jak dlouho vám trval vývoj této technologie?
Ten vývoj stále pokračuje, pořád je, co vylepšovat, nové nápady přicházejí každou chvíli. Takže technologie se pořád vyvíjí a zdokonaluje. Máme k tomu vlastní zařízení na nahrávání. Mnoho strojů funguje individuálně, vlastně i výrobci své stroje neustále vylepšují, takže také zvuky se mění. Proto jsme hledali algoritmus, který nám umožní zkoumat různé varianty strojů. Tři roky jsme jej vyvíjeli a nyní pracujeme na uživatelské platformě, aby to bylo co nejvíce příjemné a užitečné pro uživatele.
Kdo je váš typický zákazník?
Jsou to firmy střední a větší. Mají finanční prostředky na novější technologie, přístupy a požadavky na kvalitu a monitoring. Tam naše nabídka rezonuje nejvíc. Typicky jsou to výrobní podniky, provozovatelé energetického průmyslu. Snažíme se připravit co nejvíce standardizovaných řešení, ale máme obchodní model i takzvané akustické akademie, v rámci které pracujeme na nových věcech a integrovaných řešeních například s výrobci strojů.
A jaká je poptávka po
vašich službách nyní během koronavirové krize?
Tak největší změnou je, že nemůžeme být aktivní na konferencích, výstavách a veletrzích. Měli jsme velké plány, ale všechny akce jsou buď zrušené, nebo odložené. Na druhou stranu lidé mají více času a tráví více času na internetu. Mají čas přemýšlet o současné situaci a plánovat další kroky. Poptávka se nevytratila, ale přesunula více do prostředí internetu. Posilujme proto náš marketingový tým a naše online marketingové kanály, abychom byli více na očích potenciálním zájemcům, uměli s nimi komunikovat a dostali se do jejich investičních plánů a budgetů.
Robot je příliš drahý na to, aby skládal jen krabice
Jak je to s cenou? Není takováto technologie pro
většinu potenciálních zákazníků příliš vysoká?
Máme kalkulátor, který disponuje 8 oblastmi a který změří ekonomický přínos, jako je úspora, náhradní díly, snížení rizika propadu výroby. Tyto informace posíláme potenciálním zákazníkům. Největší přinos lze samozřejmě realizovat u větších a dražších strojů, které jsou na kritické cestě výrobního procesu, a jejich neplánované zastavení tudíž znamená nejen vyšší náklady na opravu, ale i velký ušlý zisk.
Můžete říct nějaký
konkrétní příklad?
Krabička se šesti senzory vyjde přibližně na 1600 eur se
vším všudy. Tyto krabičky zapůjčujeme po dobu služby. Poté se platí ještě
měsíční poplatek, který záleží na typu úlohy a algoritmu.
Jak z pohledu využívání moderních technologií vidíte
svět třeba za 10 nebo 20 let?
Jsme pár krůčků od toho, aby stroje začali opravovat roboti. Musíme si uvědomit, že robot je zbytečně drahý na to, aby skládal třeba krabice. Může sestavovat lékařské přístroje, takže bude dělat nejhodnotnější práci, kterou může. Za pár let budou roboti schopni přijet opravit například automobil. Z mého pohledu tak již trochu zprofanovaný pojem Průmysl 4.0 neznamená nekonečnou řadu robotů, ale to, že dnešní velké nástroje budou místo lidí dělat práci s vysokou přidanou hodnotou.
Co další technologie a služby?
Podle mě má velkou budoucnost například rozšířená realita. Představte si, že někde v továrně došlo k závadě. Opravář nebo mechanik dostane informaci o tomto problému, informace se integruje do chytrých brýlí, včetně manuálu a návodu, jak závadu opravit a kde najít odpovídající náhradní díl. I na této technologii pracujeme, spolu s několika spřátelenými startupy.
Autor: Jiří Böhm