ROZHOVOR: Naše 3D tiskárna vyrábí 3D tiskárny

O revoluční technologii 3D tisku z kovu, proměnách průmyslu s příchodem robotů a odchodem starší generace zkušených praktiků, ale i o výhledech do budoucna jsme si povídali s Josefem Slámou, ředitelem společnosti Renishaw.

Jak byste zhodnotil rok 2019 z hlediska modernizace výroby, zavádění nových technologií, ať už u vás ve firmě, nebo u vašich zákazníků?

Dalo
by se říci, že byl již mírně problematický. Zhruba od poloviny
roku šla na trhu cítit nervozita, určitá nechuť k investicím.
K tomu je ale potřeba dodat, že nešlo o strukturální ráz,
nebyl to problém z hlediska technologií, ale pramenilo to z
nejistoty politické a ekonomické. Z pohledu naší
společnosti, která dodává moderní měřicí přístroje, byl
uplynulý rok úspěšný. Našim zákazníkům jsme dodali desítky
modernizací, původní 3D měření jsme nahradili pětiosým
měřením, což firmám zvýší produktivitu i o stovky procent.
Naše výrobky jsou na stovkách obráběcích strojů v České
republice, kam se ročně dostane dva tisíce nových takovýchto
strojů. Ty si teď už samy dokážou změřit to, co vyrobily, a
porovnat s tím, co měly vyrobit. V případě špatného
výsledku chybu samy opraví bez jakékoli pomoci člověka.

Jak
vidíte z tohoto pohledu rok 2020?

Loni
byla chuť k investicím oslabena, ať už kvůli mezinárodní
politické situaci, či jiným aspektům. Každopádně mnoho firem
se vyprodalo ze zásob, takže nyní budou muset opět investovat do
vývoje, což znamená, že letošní rok bude stejný, nebo mírně
lepší oproti loňsku.

Mladí budou používat už jen moderní nástroje

Všiml
jste si nějakých zajímavých inovativních trendů ať už
v zahraničí, či v České republice, které podle vás
mají potenciál pomoci rozvíjet průmysl či zjednodušovat práci
v něm?

Inovace
ze světa se sem přelévají kontinuálně, takže globální trendy
se velmi rychle dostanou i k nám. Určitě lze říci, že trendem
je robotizace. Bohužel ta je často zplošťována do formy
manipulačního robota, který nahradí člověka tím, že něco
někam přenáší. Robotizace je ale daleko komplexnější. Jsou to
robotizované systémy využívající automatizačních postupů,
přesných měření, BIG dat. Hlavní ale je, že nedojdou ke styku
s člověkem.

Mnoho
českých firem prochází v managementu určitou generační
výměnou. Vnímáte, že mladší manažeři nebo majitelé jsou
více otevřeni inovacím ve svých provozech?

Ano,
rozhodně mají větší zájem. Mladší lidé sázejí více na
nové technologie a také se v nich i lépe orientují. Na
druhou stranu mají i hodně až nerealistických očekávání, že
stačí zmáčknout jedno tlačítko a vše bude fungovat. Prostě ta
jejich očekávání jsou často vyšší, než technologie může
nabídnout. Je ale skvělé, že tato očekávání mají. Všechny
firmy to žene technologicky dopředu. Bohužel s generační
výměnou souvisí jeden zásadní problém – se starší generací
odcházejí i ty zkušenosti a mnohaleté know-how. Například naše
firma má zákazníky, kteří využívají naše výrobky, ale ne
dostatečně, protože mladší lidé s nimi neumí pracovat. Do
budoucna tak nebudou umět použít standardní nástroje, ale pouze
ty moderní.

Jaké
moderní technologie využíváte ve vlastních provozech a proč?

Zaměstnáváme
po světě zhruba šest tisíc lidí, máme pět výrobních provozů
v Anglii a všude jsou i laboratoře, kde se naše výrobky
testují a využívají. Uvedu to na příkladu – vyrábíme 3D
tiskárny pro tisk z kovu. V současnosti je populární a
obvyklý 3D tisk z plastu, ale z kovu je to poněkud
sofistikovanější a náročnější realizace. V podstatě se
jedná o to, že z kovového prášku vyrobíte součástku pro
letecký nebo automobilový motor, má ale využití i v medicíně
třeba jako implantát. A tato tiskárna se vyrábí pomocí tiskárny
se čtyřmi lasery, takže 4krát víc výrobku vyrobí, každý o
výkonu 500 wattů, dohromady 2 kilowatty energie, která prochází
přes malý díl, musí to mít vlastní chlazení. A tento klíčový
díl vyrábíme na naší tiskárně. V podstatě se dá říct,
že naše 3D tiskárna vyrábí 3D tiskárnu.

Ve vesmírném programu i lékařství

Jaký
je podle vás potenciál kovového 3D tisku v průmyslu?
V jakých oblastech je pro něj největší uplatnění?

Je
to investičně náročné odvětví, takže se vyplatí jen
v oblastech, kde tyto vysoké investice lze obhájit především
technologickou nutností. To jsou obory typu letectví, kosmonautiky,
armády, medicíny a v menší míře automobilový průmysl.
Všichni ostatní si musí počkat a hledat levnější, méně
výkonnou variantu.

Můžete
uvést příklad 3D tisku z kovu?

Například
takový hydraulický rozvaděč, to je za normálních okolností
kostka železa, která se rozvrtá pro různé typy hadiček nebo
šroubků. Jenže takový rozvaděč může vážit třeba šest
kilogramů. Díky novým technologiím, které už nepotřebují
takovou velkou masu železa, se ale dostanete k lehčímu
produktu, který spotřebuje méně materiálu. A když potřebujete
poslat do vesmíru satelit, tak tam jej využijete jako držák
antény.

Jak
se díváte na nahrazování lidské práce roboty? Je to cesta
správným směrem?

Připomíná
mi to rozbíjení strojů v 19. století. Podle mého soudu je
práce vždycky dost a naopak lidí není nikdy dost. Roboti práci
neberou, ale dělají práci, kterou lidé dělat nebudou nebo
nechtějí. Otázkou je, co jiného budou dělat. Kdo je zvyklý
tvrdě pracovat, asi těžko bude ajťákem, ale nepochybně lze
najít práci, která vyžaduje fyzickou činnost a kterou nelze
automatizovat. V blízké budoucnosti budou roboti daleko více
využíváni v oborech, které by nás ještě před pár lety
nenapadly.

V jakém
oboru by tedy roboti mohli najít uplatnění?

Roboti budou v mnoha odvětvích, která si nyní ani nedokážeme
představit. Příkladem mohou být obvodní lékaři. Jejich činnost
je často spojena s tím, že identifikují banální nemoci
typu nachlazení, které bude v blízké budoucnosti možné
identifikovat automaticky. Je ale potřeba říci, že tito lékaři
nezmizí, naopak budou mít více prostoru pro pacienty, kteří
jejich péči opravdu potřebují.

Otázka kyberbezpečnosti

Využíváte
i ve vlastních podnicích roboty? Pokud ano, jakým způsobem?

My
máme výrobu velmi zautomatizovanou, máme roboty na specifických
místech. Máme kupříkladu jednoho, kterého jsme si sami
zkonstruovali na snímací dotek. Což je tenká tyčinka, která má
na konci rubínovou kuličku. Takových tyčinek vyrábíme statisíce
kusů ročně, což se dělalo ručně s velkou chybovostí a
nekvalitou. Takže jsme nakonec vyvinuli vlastního osazovacího
robota, který zastane práci těchto lidí.

Moderní
technologie se v čím dál vyšší míře používají i ve
zdravotnictví – je to jeden z budoucích trendů?

Ano,
toto je oblast, ve které se hodně pohybujeme. Naše 3D tiskárny se
využívají pro obličejové implantáty, pro zubní rekonstrukci,
umělou dáseň, dokonce pro mozek.

Kdybyste
se teď stal na chvíli prognostikem, jak podle vás bude vypadat
svět průmyslu za 5 či 10 let?

Bude
mnohem více autonomního řízení a provozu, stroje budou mezi
sebou navzájem komunikovat, velký boom očekávám od internetu
věcí, sítí páté generace, což přinese na jednu stranu mnoho
výhod, na druhou stranu o to víc ale bude zasahovat do našich
životů kybernetická bezpečnost. A to se týká i firem, aby kvůli
vzdálenému přístupu z jedné firmy do druhé nedošlo
k nějaké krádeži dat. To bude potřeba ošetřit. Každopádně
svět bude rychlejší, bude vypadat o hodně jinak než nyní. Jak
přesně bude vypadat, sice nevíme, ale mnoho společností už má
vymyšleno spoustu moderních výrobků, služeb, které budou
postupně dávat ven.

A
jak to bude vypadat za 20 let?

Dám
příklad elektromobility. Elektroauta nepotřebují převodovky a
mnoho dalších věcí, na kterých je dnešní průmysl postavený.
Ale co vidím pozitivně, je, že centrum Prahy nebo Brna nebude
parkoviště. Elektromobil lidi přiveze a pak odjede zaparkovat
jinde a město bude zase jen pro lidi a pro jejich děti, které
budou moci na ulici opět hrát třeba fotbal, jako to platilo za dob
našich otců nebo dědů.