ROZHOVOR: Za 20 let si možná budeme posílat zprávy myšlenkami

Místo telefonů budeme mít na očích brýle pro rozšířenou realitu a telefon nám zmizí z rukou, myslí si Martin Holečko, vizionář a zakladatel Future Port Prague

Elon Musk vyvíjí čip, díky kterému bychom mohli mobil ovládat myšlenkami. Je to reálná věc? A kdy by mohla být na trhu?

Ovládání mobilu myšlenkami je jen marketingový název. Ve skutečnosti se jedná o další rozhraní mezi člověkem a počítačem. Podstatou je, že od nás jde informace do počítače velmi pomalu, třeba „ťukáním“ do klávesnice. Přitom jsme sami schopní přijímat data v daleko větší míře, konkrétně očima. Proto tu je snaha odstranit bariéry a komunikaci mnohonásobně zrychlit. Cílem je číst a zadávat pokyny, aniž bychom museli něco někam skutečně zadávat. Na druhou stranu bychom měli být schopni do mozku zapisovat, což je komplexní problém a výzva, protože to má i etický přesah.

V minulosti bylo lidstvo na takové křižovatce?

Ano,
třeba pára nám pomohla znásobit fyzické možnosti. Počítače nám pomohly znásobit
mentální schopnosti. Toto je takový třetí krok, kdy skrz umělou inteligenci
budeme opět násobit naše schopnosti, tentokrát kognitivní.

Víte už o něčem hmatatelném z praxe?

Firem,
které se, zjednodušeně řečeno, zabývají propojením počítače s mozkem, je hned
několik. Na Future Port Prague budeme mít speakera z německého výzkumného týmu,
který se tímto oborem přímo zabývá a snaží se o takzvané rychloučení, jak to
známe třeba z Matrixu. Mají snahu jednou dokázat znalost či schopnost přenést z
jednoho člověka na druhého. Zatím je to velké sci-fi, které se odehrává v
laboratorních podmínkách na myších.

Přichází doba, kdy nás technologie začnou chápat

Jak podle vás bude vypadat svět za 10, 20 let? Jak bude vypadat pracovní proces, osobní život, náš život na sociálních sítích?

Myslím,
že se budeme hodně divit. Člověk většinou podceňuje, co se dá stihnout za 10
let, ale přeceňuje to, co se dá stihnout za dva roky. Za 10 let bude svět
výrazně jiný, ale pořád pro nás velice rozeznatelný. Místo telefonů budeme mít
na očích brýle pro rozšířenou realitu a telefon nám zmizí z rukou. Nicméně
pořád to bude v ranku inovací. Kdybychom se měli dívat výrazně dál, třeba 20 až
30 let dopředu, tak mám důvod věřit odhadům, že už budeme mít plně propojený
mozek s technologiemi. To nám umožní se navzájem spojit a zároveň využívat
možnosti umělé inteligence. Když to přeženu, budeme si kromě sdílení pocitů
posílat třeba i esemesky myšlenkami.

Co potenciální rizika?

Na ta upozorňuje hodně lidí. Samozřejmě, vše se dá zneužít, to vidíme i dnes. Jde o to najít střední cestu. Technologie se totiž budou přibližovat lidem. Ta doba, kdy se lidé přibližují technologiím, už je za námi.

Co to znamená, že už se nepřibližujeme technologiím?

Dřív jsme se museli přizpůsobovat my a učit se třeba psát na počítači nebo logiku ovládání nějaké aplikace. Nyní přichází doba, kdy nás technologie začnou víc chápat a rozumět nám přirozeným způsobem. Například Amazon Alexa nám omezeně rozumí a je otázkou času, kdy se stane běžným mozkem domácnosti. Technologie se budou začleňovat do prostředí, bude jí čím dál více, ale zároveň nebude vidět. Čeká nás návrat k přirozenu. Třeba když budu jako architekt vytvářet dům s VR brýlemi, půjde mi to daleko snadněji, budu pracovat přirozeně v třírozměrném prostoru kolem sebe než nepřirozeně přes 2D obrazovku počítače a myš. Dobrým příkladem je taky bankovnictví. Letošním partnerem FPP je Komerční banka, která mluví o tom, že bankovnictví bude všude kolem nás, ale nebude vidět. Dřív to byl obrovský dům, pak to byly jen bankomaty a karty, nyní si vystačíte s mobilem a to už není moc vidět.

Levné technologie znamenají velkou šanci pro Česko

Jak
se tyto změny dotknou pracovního trhu? Obecně se setkáváme s názorem, že bez
přeučení se velká spousta lidí v budoucnu neuživí.

Já to nevnímám, že se to týká ohraničené skupiny lidí. Bavíme se o nahrazení činností, nikoli lidí. Mají být nahrazené špinavé, nebezpečné nebo repetitivní práce. Nebo činnosti, kde je třeba zpracovat velké množství dat, třeba v právu. Už existují i příklady z praxe, kdy umělá inteligence dokáže lepším způsobem analyzovat smlouvy, najít v nich díry a dojít k výsledku. Neudělá to za 45 hodin, ale za 15 sekund, a navíc má lepší výsledek. Strojové učení se začíná využívat i v nemocnicích, třeba na oddělení radiologie. Technologie ale budou náš svět neustále měnit natolik, že se všichni budeme adaptovat a učit se. Nebudeme si moct říci: tak, teď už jsem se vše naučil a do smrti už nic dalšího nového vědět nemusím. Vnímám tu také obrovskou příležitost pro Česko, protože technologie se nejen pořád vyvíjí, ale jsou čím dál levnější, a nepotřebujeme tak takový kapitál, jakým disponují bohatší země. Rozdíly se budou díky zlevňování technologií smazávat.

O nahrazení lidské práce se nejčastěji mluví v souvislosti s robotizací…

Roboti v průmyslu, to je velké téma. Klasičtí roboti jsou rychlí a přesní. Koboti, neboli kolaborativní, spolupracující roboti, dokážou spolupracovat s člověkem, aniž by se musel bát, že ho zraní. A roboti, kteří jsou dnes nejčastěji pevně uchycení k podlaze, se zvednou a začnou se pohybovat po prostoru, což je další úroveň složitosti. Tak už se to děje třeba u nového typu robotů – samořídicích aut a jiných typů vozidel.

Svět se technologicky rozděluje – půlka je pod USA, půlka pod Čínou

Jeden
fanoušek našeho
serveru nám na Facebooku nedávno napsal, že viděl video z reálného provozu
jedné čínské firmy
specializující se na skladové hospodářství a na tomto videu nebyl ani jeden
člověk, jen se tam občas objevili řidiči, kteří přivezli a odvezli zboží. Bude
nebo už je Čína hybatelem „nového světa“?

Čína
začíná čím dál víc ovlivňovat celosvětový technologický pokrok. Oni se
překlopili z role kopírujícího na roli iniciátora ve vytváření nových
technologií. Vloni Čína publikovala poprvé v historii víc odborných prací v
oblasti umělé inteligence než USA. Jeden čínský investor popsal stav věci tak,
že velký průlom u umělé inteligence je jednou za 10 let. Mnohem důležitější ale
je, co se těch 10 let děje v praxi, jak je zavádění nových technologií účinné.
A na tomto poli Čína mohutně posílila.

Proč to tak je?

Čína je největší výrobna, mají nejvíc robotů na světě. Mají obrovsky rozvinutou sféru hardwarového kutilství. Na jedné konferenci jsem se bavil s člověkem, který vede firmu v Šen-čenu, a ten mi říkal s trochou nadsázky: „Cokoliv v Evropě vymýšlíte, tak my už u nás pravděpodobně vyrábíme. Jen nám řekněte, v jaké barvě to má být.“ Pravdou je, že s posilujícím vlivem Číny se svět technologicky rozděluje. Půlka je pod technologickým vlivem USA, půlka pod Čínou. A nyní se rozvojové země rozhodují, kterou technologii budou používat, jestli raději cloud od Amazonu, nebo Alibaby.

Máme v Česku zajímavé lidi, kteří by do technologií
mohli v globálním měřítku promluvit?

Máme tu čím dál víc vlaštovek, které myslí globálně. Třeba Kiwi, Avast, Alza, VRgineers nebo Beat Games, kteří vyvinuli aktuálně nejpopulárnější VR hru na světě. Není to o tom, že by firmy nutně přemýšlely, jak dobýt svět. Zkrátka svůj produkt dělají tak, aby byl globální. Svět je natolik propojený, že se daný produkt může dostat k milionům lidí téměř okamžitě. S generační obměnou proto bude čím dál víc podnikatelů brát v potaz v prvé řadě globální trh.

Ve dnech 10. až 11. září se bude na
pražském Výstavišti konat další ročník vašeho veletrhu Future Port Prague,
jehož jste zakladatelem. Je to
mezinárodní veletrh, kde se představuje mnoho zahraničních vystavovatelů. Na co
originálního a opravdu zajímavého byste naše čtenáře pozval?

Letošní ročník je opravdu nabitý. Kromě programu na čtyřech pódiích, na kterých bude vystupovat 70 řečníků z celého světa, se mohou návštěvníci dotknout budoucnosti prostřednictvím technologických ukázek více než 120 vystavovatelů. Takže zajímavá a originální je už ta pestrost a šířka zážitků a novinek k vidění. Nebudou chybět nejnovější elektrická auta, poprvé se ukáže úplně nový elektrický člun, přes 20 modelů elektrických kol, virtuální světy s funkční ekonomikou, holografické panely, virtuální asistenti, roboti i koboti, VR simulátory či 3D tisk, mobilní technologické laboratoře. Máme i jednu světovou premiéru v oblasti nanotechnologií, kterou ještě nemohu prozradit.

Moderní technologie nejsou důležité jen pro
průmyslové firmy, ale rovněž pro státní správu, zdravotnictví a další služby, ale čím dál důležitější jsou i v umění. Nevytratí se postupně ze světa ten osobní
kontakt mezi lidmi, svobodná vůle nebo imaginace?

Nemyslím si. Třeba v Paříži jsem navštívil výstavu děl vytvořených společně lidmi a stroji. Na Future Portu zazní skladba napsaná umělou inteligencí na základě nedokončeného díla Antonína Dvořáka. Není to ale úplně jednoduché. V oblasti průmyslového designu necháváme umělou inteligenci navrhovat tvary, vymýšlet, aby použité konstrukce byly co nejlehčí nebo nejpevnější, ale pořád platí, že robot nebo umělá inteligence je náš sparring partner, nikoli že by sám od sebe něco vytvářel. Ale klidně může vzniknout odnož umění, která bude tvořená jen stroji.