Rozvozy jídla kradou restauracím identitu. Nemusí vás znát všichni, stačí místní, říká podnikatel

Adam Růžička, zakladatel společnosti Objednáme, se snaží digitalizovat gastronomický průmysl. Jeho cesta od grafika k provoznímu a následně k tvůrci inovativního řešení pro restaurace je příběhem o tom, jak pozorování problémů v praxi může vést k vytvoření úspěšného podnikání.

Růžička začínal jako grafik a marketér pro restaurace. Chtěl pomoci podnikům lépe se prezentovat, ale brzy pochopil, že problémy v restauracích sahají mnohem hlouběji. 

,,Zjistil jsem, že tam jsou spíš problémy, které se musí řešit, a majitel neměl zájem,“ vzpomíná Růžička na své začátky. Postupně se z grafika stal provozní. ,,Řešil jsem mzdy, plánování směn, dělal jsem rozvoj jídel nebo pekl pizzu,“ usmívá se.

Z restaurace do IT

Mladý 22letý kluk šel pomáhat restauracím. ,,Dělal jsem provozáka půl roku.  Když jsem ve firmě přišel s  nápadem, někdy mě vyhnali oknem, dveřmi, někdy o mně řekli věci, co jsem se dozvěděl, že sám nejsem,“ vzpomíná na těžké začátky. 

,,Nakonec se našlo pár bláznů, kteří mi věřili, riskli to a dali nám na rozjezd nějakou potřebnou část peněz, kterou jsme potřebovali na rozjezd konceptu,“ říká Růžička s tím, že na začátku mu platilo asi 50 restaurací měsíčně.

Impulsem pro vytvoření vlastního systému byla nespokojenost. ,,Viděl jsem, kolik věcí je tam křehkých a co se děje špatně. Například špatně přepsané objednávky, šum komunikace mezi telefonickou nebo online objednávkou. Ten chaos toho, že kuchař neví, co je na stůl, rozvoz nebo osobní odběr, a to jsem začal řešit,“ vysvětluje.

Velké dovážkové firmy vs. restaurace

Nesouhlasil ani s existujícími řešeními, jako je služba Dáme jídlo (dnes Foodora). Růžička také viděl, že vysoké provize mohou restaurace finančně zatěžovat: ,,Dáme jídlo fungovalo v té době tak, že chtělo restauracím brát 30 % z jejich obratu – sice jim zajistili rozvoz, ale i tak restaurace přicházely o zisk,“ vysvětluje a popisuje problém ztráty identity restaurací při používání velkých dovážkových platforem. ,,Lidé ví, že to jídlo mi udělalo Dáme jídlo a ne ta restaurace,“ ukazuje na to, že důležitá je jedinečná identita restaurace.

Podle Adama nepotřebujete být známý restauratér v celém Česku. ,,Stačí, když vás znají lokálně ti lidé, kteří tam pravidelně chodí nebo si něco objednají na rozvoz. Nepotřebujete velký portál na rozvoz,“ vysvětluje svůj pohled.

Výzvy digitalizace v gastronomii – kuchař by vařil s VR brýlemi

Připraví AI o práci lidi v gastronomii? Podle Růžičky spíše ne. ,,Bez provozního by restaurace nefungovaly. To by se vše rozkradlo,“ dodává s tím, že si všiml toho, že mnoho kuchařů jsou cizinci a připravit knedlo vepřo zelo je pro ně náročné. Prozrazuje svou ideální představu: ,,Byly by nějaké brýle, které by si kuchař nasadil a ony by ho naváděly v jeho jazyce. Třeba: Kam se má co položit, jak dlouho se má co vařit. Když se na to nasadí AI, tak brýle budou dobrý pomocník,’‘ vysvětluje.

Přestože digitalizace přináší mnoho výhod, Růžička upozorňuje na to, že ne všechny restaurace jsou připraveny na plnou digitální transformaci. ,,Na tom to opravdu záleží, to gastro je různorodé,“ doplňuje s tím, že některé menší podniky stále efektivně fungují s tradičními metodami. ,,To, co restaurace vydělá za jeden den, tak 50 % z toho jde nám. Další dny v měsíci už si nechávají,“ vysvětluje financování své firmy.

Čech si za kvalitu rád připlatí 

Klíčovým aspektem úspěchu je podle Růžičky personalizace a flexibilita systému. ,,Někdo má radši tmavší displej, někdo světlý, takže si to můžou upravit podle sebe, jak potřebují, a to vám třeba ten papírek neumožní,“ uvádí jako příklad přizpůsobení technologií potřebám konkrétních uživatelů.

Podle Růžičky si Češi rádi připlatí za kvalitu. ,,Pokud je jídlo kvalitní a dobré, tak si připlatí. U porce za 300 korun musí ale být servis. Je dobré udělat nějaká nová jídla a nabídnout je v aplikaci, tím nabídku uděláte exkluzivnější a strašně dobře to funguje na lidi,’‘ vysvětluje a zároveň zdůrazňuje důležitost lidského faktoru a kreativity v gastronomii.

Expanze a budoucí plány

Přestože Objednáme funguje již sedm let a jejich tým má asi 20 lidí, Růžička stále považuje svou firmu za startup v rozvojové fázi. ,,My pořád reinvestujeme, takže ziskovostí bych řekl, že jsme pořád skoro na nule. Vše, co máme navíc, investujeme zpět,“ vysvětluje svůj přístup k financím s tím, že místo investorů má restaurace.

Co se týče budoucnosti, Růžička má ambiciózní plány na expanzi do zahraničí, i když konkrétní destinace zatím nechce prozradit. Jisté je, že nemá v úmyslu firmu prodat. ,,Určitě prodat firmu nechceme – v žádném případě. V životě mě dělá šťastným právě to, že můžeme lidem měnit jejich každodenní práci,“ uzavírá.