Rusko, Čína, olympiáda a neviditelný nepřítel ve sportu. Kde se nejvíc dopuje? 

Začíná olympiáda a s ní i snaha sportovců podat maximální výkon. Někteří si však pomáhají zakázanými látkami, jinde jde o systémovou záležitost. Eva Hromádková z Antidopingového výboru ČR nám poskytla pohled do zákulisí nekončícího souboje s dopingem.

Moderní metody v boji proti dopingu

Doba papírových testů je dávno pryč. „Testování se výrazně změnilo. Nyní se vzorky odebírají do speciálních lahviček,“ vysvětluje Eva Hromádková. Odběry moči jsou stále základem, ale u rizikových sportů se doplňují o krevní testy.

Antidopingové organizace neustále zdokonalují své metody. Vzorky se uchovávají až 10 let a s pokrokem technologií se často přehodnocují staré případy. „Co se neumělo odhalit v roce 2012, je nyní možné detekovat,“ říká Hromádková. Tento přístup umožňuje zpětně odhalovat podvodníky a zajišťuje, že žádný dopingový hřích nezůstane navždy skrytý.

Hromádková zdůrazňuje důležitost mimosoutěžního testování. Tento přístup umožňuje odhalit doping v přípravné fázi, kdy sportovci mohou být náchylnější k užívání zakázaných látek.

Rizikové sporty pod drobnohledem

Některé sporty jsou k dopingu náchylnější než jiné. „Mezi nejrizikovější patří celosvětově cyklistika, vytrvalostní atletické disciplíny, kanoistika, běžecké lyžování a biatlon,“ vyjmenovává Hromádková.

Cyklistika nese stále stigma rozsáhlých dopingových afér. „Tento sport bude vždy pod určitým podezřením,“ přiznává Hromádková. Zároveň varuje před novými trendy, jako je experimentování s inhalací oxidu uhelnatého u cyklistů. Tento příklad ukazuje, jak kreativní mohou být pokusy o obcházení pravidel.

Hromádková však upozorňuje, že rizikovost sportů se může lišit v různých zemích: „V Nizozemsku například netestují biatlonisty, protože tam tento sport není rozšířený. Naopak se více zaměřují na rychlobruslaře, kterých mají mnohonásobně více.“

Podvodníci jsou vždy napřed

Boj s dopingem je nikdy nekončící závod. „Bohužel budeme vždy o krok pozadu za těmi, kdo chtějí podvádět,“ říká Hromádková. Antidopingové organizace však neúnavně pracují na zkracování času mezi užitím zakázané látky a jejím odhalením.

Tento boj se neomezuje jen na laboratoře. Sportovci v registru musí hlásit svá místa pobytu, aby byli k dispozici pro neohlášené kontroly. „Sportovci musí čtvrtletně zadávat svá místa pobytu a každý den určit hodinu, kdy budou k zastižení,“ vysvětluje Hromádková. Tento systém pomáhá zajistit, že sportovci nemohou jednoduše uniknout testování.

Rusko a Čína: Kontroverzní přístupy k dopingu

Při diskusi o dopingu nelze opomenout země, které jsou často spojovány s kontroverzními praktikami. Hromádková je v hodnocení situace v Rusku a Číně opatrná, ale přiznává, že existují důvody k obavám.

„Tyto země spojuje politický systém, kde stále funguje určitá ideologie a propaganda,“ říká Hromádková. Tato situace vytváří prostředí, kde může být doping systematicky podporován nebo přehlížen.

Hromádková upozorňuje na nedávný případ v Číně: „V případě čínských plavců se nejednalo o jednotlivce, ale o 23 sportovců. To není náhoda, ale ukazuje na možnost systematického dopingu.“

V případě Ruska Hromádková připomíná historický kontext: „Situace v padesátých a šedesátých letech byla jistě odlišná od současnosti.“ Přestože se situace zlepšila, stín minulosti stále vrhá pochybnosti na současné výkony ruských sportovců.

Česko testuje

Česká republika si v boji proti dopingu vede poměrně dobře. „Ročně odebíráme kolem 900-1000 vzorků a pozitivních případů jsou jen jednotky,“ uvádí Hromádková. Tato statistika je povzbudivá, ale neznamená, že můžeme polevit v ostražitosti.

Důraz se klade především na prevenci a vzdělávání sportovců. „Zaměřujeme se hlavně na prevenci,“ říká Hromádková. Antidopingový výbor pořádá školení a besedy, kde se snaží sportovce informovat o rizicích dopingu. Součástí těchto aktivit jsou i setkání s bývalými sportovci, kteří se k dopingu přiznali a mohou sdílet své negativní zkušenosti.

Hromádková zdůrazňuje důležitost vzdělávání mladých sportovců: „Plánujeme návštěvy škol, kde budeme diskutovat s žáky a představíme jim sportovce, který se k dopingu přiznal.“ Tento přístup má za cíl odradit mladé sportovce od dopingu tím, že jim ukáže reálné následky.

Doplňky stravy: Šedá zóna sportu

Hromádková apeluje i na rekreační sportovce, aby byli obezřetní při užívání doplňků stravy. „Jde o šedou zónu. Nikdy si nemůžete být jisti jejich přesným obsahem,“ varuje. Problém spočívá v tom, že tyto produkty nejsou regulovány tak přísně jako léky.

„Je důležité zvážit, zda je nutné užívat doplňky, nebo zda lze dosáhnout stejného efektu změnou tréninku a životosprávy,“ radí Hromádková. Pokud se sportovec rozhodne doplňky užívat, měl by být velmi opatrný při jejich výběru a nákupu.

Hromádková doporučuje: „Zamyslete se, zda je opravdu nutné užívat doplňky stravy, nebo zda můžete potřebné látky získat úpravou jídelníčku.“

Technologie ve službách čistého sportu

V boji proti dopingu hrají důležitou roli i moderní technologie. Antidopingový výbor ČR nedávno vyvinul aplikaci „Čistý sport“, která pomáhá sportovcům ověřit, zda látka není na seznamu zakázaných. „Aplikace po zadání látky okamžitě informuje, zda je zakázaná či nikoliv,“ vysvětluje Hromádková.

Tato aplikace funguje jako semafor – zelená znamená, že látka je v pořádku, oranžová vyzývá k opatrnosti a dalšímu ověření, červená signalizuje zakázanou látku. Je to rychlý a efektivní nástroj, který může sportovcům pomoci vyhnout se neúmyslnému dopingu.

Hromádková dodává: „Aplikace umožňuje nejen vyhledávání podle názvu látky, ale i skenování čárového kódu z obalu produktu. Tím okamžitě zjistíte, zda produkt neobsahuje zakázané látky.“

Edukace mladé generace

Přestože je boj s dopingem náročný, Hromádková zůstává optimistická. „Když vidíme, že i mladí sportovci si dávají pozor na to, co užívají, je to nejlepší možná zpětná vazba,“ uzavírá s úsměvem. Tento přístup mladé generace dává naději, že budoucnost sportu může být čistší.

Hromádková sdílí povzbudivý příběh: „Nedávno mě kontaktoval otec mladé sportovkyně. Jeho dcera se před maturitním plesem chtěla ujistit, zda sprej na vlasy neobsahuje zakázané látky. Požádala otce, aby složení ověřil podle seznamu zakázaných látek.“ Tento příklad ukazuje, že prevence a vzdělávání mají skutečný dopad.

Doping zůstává temným stínem vrhajícím se na krásu sportu. Díky práci lidí jako Eva Hromádková a pokroku v technologiích a metodách testování však můžeme doufat, že jednoho dne budeme svědky opravdu čistých sportovních výkonů. Je to dlouhá cesta, ale každý krok vpřed je krokem k férovějšímu a zdravějšímu sportu pro všechny.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se mimo jiné:

• Jak probíhá neohlášená dopingová kontrola u sportovce doma?
• Které země jsou považovány za nejvíce rizikové z hlediska dopingu?
• Jaké jsou nejnovější trendy v dopingu, které antidopingové organizace sledují?
• Jak se liší přístup k dopingu u kolektivních a individuálních sportů?
• Jaké jsou nejčastější výmluvy sportovců přistižených při dopingu?