V březnu tohoto roku se budou v Rusku konat prezidentské volby. Vládnoucí garnitura se je pokusí prezentovat jako demonstraci podpory agrese na Ukrajině. Jak na tom ale ekonomicky tato země skutečně je, se dozvídáme v článku na web The Economist.
Bilance dosavadních bojů je doslova tragická. Statisíce lidí přišly o život, miliony byly vysídleny. Většinu z nich tvoří Ukrajinci prchající před ruskými raketami. Ale také už podle odhadů milion Rusů emigroval ze země v obavách z represí a mobilizace.
Vladimir Putin zadusil rodící se místní občanskou společnost, izoloval zemi od Západu, zvýšil její závislost na Číně a ve výsledku posílil NATO. Ruský rozpočet na rok 2024 počítá s nárůstem vojenských výdajů o 70 % – na 6 % hrubého domácího produktu. Válku na Ukrajině dlouhodobě prezident s vládou rámují jako součást boje Ruska proti Západu. I kdyby se tedy boje zmírnily, výdaje se nesníží.
Peníze zatím nebyly problém. Think-tank Re:Russia odhaduje, že v prvním roce války Rusko utržilo 590 miliard dolarů (přes 13 bilionů korun) na příjmech z exportu, převážně ropy a plynu. To je o 160 miliard dolarů (cca 3,5 bilionu korun) více, než byl roční průměr v předchozím desetiletí. Ve druhém roce byly příjmy ještě o 60 miliard dolarů nad tímto průměrem. Náklady na válku se přitom odhadují na více než 100 miliard dolarů (přes 2 biliony korun) ročně.
Jsou to právě až tak vysoké příjmy, co Putinovi umožňuje udržovat doma zdání normálnosti. Čím déle ale bude válka trvat, tím těžší to bude. K vedení dlouhé války potřebuje Rusko více mužů, důstojníků a zbraní. To zase vyžaduje masovou mobilizaci a centrální plánování vojenské výroby. Ani jedno z toho ale není v zemi se špatnou demografickou situací a všudypřítomnou korupcí snadno dosažitelné.
Autor: Petr Pláteník
