Západní svět zmrazil 24. února aktiva dalších desítek ruských bank a prodloužil své černé listiny.
Sankce proti Putinovu režimu byly opětovně zpřísněny symbolicky v den ročního výročí jeho invaze na Ukrajinu. Hlavním důvodem je však míra, do jaké se ruské banky naučily promazávat kola šedého obchodu. Podle společného výzkum časopisu The Economist a investigativní organizace SourceMaterial je ruské vyhýbání se sankcím stále pokročilejší, zejména pokud jde o ropu, která financuje Putinovu válku.
Před měsícem Evropa uvalila zákaz dovozu rafinované ruské ropy a již dříve zakázala nákupy ropy z této země. Aby zachovala globální dodávky a zároveň omezila Putinovy příjmy, umožňuje EU svým přepravcům, pojišťovnám a bankám nadále usnadňovat ruský vývoz do jiných zemí, pokud se ropa prodává pod cenou stanovenou skupinou velkých ekonomik G7.
Opatření se avšak nestala tak účinnými, jak se očekávalo. Většina zemí mimo Západ nezavedla vlastní sankce, což umožnilo vznik armády pochybných zprostředkovatelů mimo dosah západních opatření.
Obcházení sankcí a kvetoucí obchod s ruskou ropou
Firma Bellatrix, kdysi neznámý obchodník, podle veřejných údajů o přepravě nyní ovládá sedm tankerů schopných přepravit tři miliony barelů. Z daňového přiznání podaného v Hongkongu, kde má firma sídlo, vyplývá, že její vlastnictví bylo šest týdnů po začátku války převedeno na Bilala Alijeva, ázerbájdžánského občana. Od 1. ledna se podílela na nejméně 22 obchodech s ruskými ropnými produkty. Ve všech případech kromě tří koupila barely od Rosněfti, ruského státního ropného gigantu.
Kdo financuje ruský obchod s ropou?
Kde na to firma Bellatrix vzala peníze? Od státního věřitele, Ruské zemědělské banky. Ta jí 30. prosince schválila úvěr až do výše 350 milionů dolarů, který má být splacen do května 2025. Týden předtím žádala ruská vicepremiérka Viktorie Abramčenková o zrušení západních sankcí vůči bance, aby se usnadnily dodávky potravin. Zároveň se za to, že přes Ruskou zemědělskou banku budou financovány pouze potraviny zaručila. Firma Bellatrix dále podepsala 27. prosince smlouvu o úvěru s Ruskou regionální rozvojovou bankou, dceřinou společností Rosněfti.
Donedávna se zdálo, že značnou část ruského vývozu ropy financuje ruská vláda na otevřený úvěr, přičemž obchodníci za zboží platí, až když sami inkasují výnosy. Podle serveru The Economist se však obchod stále více institucionalizuje. Mnoho obskurních obchodníků využívá ruské banky jménem kupujících, kteří jsou v řetězci dále.
Samotná společnost Bellatrix má úzké obchodní vztahy se společností Coral Energy, obchodníkem se sídlem v Dubaji, který patří jinému ázerbájdžánskému podnikateli. Ve zprávě z 28. prosince se uvádí, že společnost Bellatrix má smlouvu o předplacení a odběru s rafinerií Nayara v Indii (49 % vlastní Rosněfť), kterou postoupila společnosti Coral.
Co může Západ udělat proti obcházení sankcí?
Západ zvyšuje rozsah omezení a snaží se působit dostupnými prostředky. Například rozhodnutí USA zařadit ruskou banku MTS na černou listinu jen několik dní poté, co jí Abú Dhabí udělilo licenci, je vnímán jako signál, že by Spojené státy mohly brzy vyvinout větší tlak. Jiné nástroje než sankce a černé listiny však Západ nemá. A v tom je zakopán pes.
Po ruském palivu je však stále vysoká poptávka. Dovoz nezávislých čínských rafinerií se minulý měsíc zvýšil o 180 %. Dodávky těžkých paliv do přístavu Fudžajra ve Spojených arabských emirátech lámou rekordy díky rostoucímu ruskému vývozu.
Část ruské ropy se po rafinaci dokonce dostává zpět do Evropy. Skupina Global Witness tvrdí, že západní energetické společnosti a obchodníci, jako jsou Shell a Vitol, dodávají část ropy do Unie, často z Turecka. Tyto firmy oprávněně tvrdí, že takové obchody nejsou nezákonné.
Dle společného vyšetřování The Economist a SourceMaterial jsou v dřívějších fázích dodavatelského řetězce mechanismy obchodu s ruskou ropou stále více promazávány penězi Kremlu.
Autor: Alena Burešová
