Čína pozorně sleduje události na Ukrajině, aby mohla vyhodnotit svou vlastní strategii vůči Tchaj-wanu, varoval tchajwanský ministr zahraničí.
Někteří analytici poukazují podle CNN na paralely mezi ruskými plány na Ukrajině a obavami o budoucnost Tchaj-wanu – samosprávné ostrovní demokracie, kterou Peking prohlašuje za svou a nevylučuje, že ji převezme silou.
„Když sledujeme vývoj událostí na Ukrajině, sledujeme také velmi pozorně, co může Čína udělat Tchaj-wanu. Nebezpečí může spočívat v tom, že si čínští představitelé budou myslet, že reakce Západu na ruskou agresi je slabá a nedůsledná a nemá žádný dopad. Číňané by si z toho mohli vzít pozitivní ponaučení,“ řekl před několika dny tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.
Na otázku, zda se obává, že krize na Ukrajině zvyšuje pravděpodobnost, že Čína učiní podobný krok, Wu odpověděl, že ve světě došlo k „expanzi autoritářství“, a poukázal na společné prohlášení vydané Čínou a Ruskem minulý měsíc.
Čína opakovaně odmítla odsoudit ruské akce na Ukrajině a v pondělí ministr zahraničí Wang I označil vztahy mezi Pekingem a Moskvou za „pevné jako skála“.
Tchaj-wanu hrozí to, čemu čelí Ukrajina – může být vyzbrojován, ale vojensky se za něj nikdo nepostaví
Wuovy současné komentáře opakují jeho loňské výroky v rozhovoru pro CNN, v němž Tchaj-wan charakterizoval jako kontrolní bod čínských ambicí. „Jde o čínské autoritářství, které se snaží rozšířit svůj vlastní vliv… Daleko za své hranice, dokonce i na západní polokouli,“ řekl Wu v červnu 2021.
V pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval západní vlády, že ruská válka se nezastaví na hranicích jeho země – a útok na svobody na Ukrajině ovlivní zbytek světa.
„Nacházíme se v této zóně svobody. A když jsou hranice práv a svobod porušovány a pošlapávány, pak nás musíte chránit. Protože my budeme na prvním místě. Vy budete až na druhém místě,“ řekl Zelenskij v rozhovoru pro ABC News.
Zelenskij vyzval NATO a Západ, aby poskytly větší podporu Ukrajině, která v posledních týdnech obdržela příliv vojenské pomoci, včetně protiletadlových a protitankových raket. Jedná se o druh podpory již desítky let poskytované USA ostrovnímu státu na základě zákona o vztazích s Tchaj-wanem, který zajišťuje, že Washington jej pomůže vyzbrojit se tváří v tvář případné vojenské agresi, ale nezavazuje ho ke skutečné obraně ostrova, jako by tomu bylo v případě smluvních spojenců v NATO, Japonska nebo Austrálie.
Ruský útok na Ukrajinu odhaluje politické rozpory v Asii
Tchajwanský ministr zahraničí Wu však v pondělí poznamenal, že demokracie na celém světě se spojily na podporu Ukrajiny. „Jsem si jistý, že to bude pro Číňany faktor, který vezmou do svých kalkulací,“ dodal Wu.
Čína dala jasně najevo, že podporuje výzvu Moskvy k omezení rozšiřování NATO, přičemž analytici poznamenávají, že vidí paralely s evropskou stopou této organizace a stále více se spojujícím přístupem amerických spojenců v Asii – čínský ministr zahraničí Wang I v pondělí odsoudil strategii Washingtonu na vytvoření „indo-pacifické verze NATO“, jejímž cílem je udržet „systém hegemonie pod vedením USA“.
„(Čína a Rusko) sdílejí dva hlavní strategické zájmy,“ řekl Steve Tsang, ředitel Čínského institutu SOAS na Londýnské univerzitě. „Jedním z nich je snížit americké globální vedení o jeden nebo dva stupně. Druhým je učinit svět bezpečným pro autoritářství.“
Čína si Tchaj-wan stále nárokuje…
Peking odmítl srovnání situace na Ukrajině s vlastními nároky na Tchaj-wan, přičemž Wang I v pondělí zopakoval, že „Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí čínského území a tchajwanská otázka je výhradně vnitřní záležitostí Číny“.
Tchaj-wan mezitím dal světu najevo, že stojí na straně Ukrajiny. Tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen uvedla, že ostrov se dokáže „vcítit“ do situace Ukrajiny vzhledem ke svým zkušenostem s „vojenskými hrozbami a zastrašováním ze strany Číny“.
Vláda v Tchaj-peji nedávno oznámila, že Ukrajině daruje 27 tun zdravotnického materiálu, a v neděli se v Tchaj-peji sešly stovky lidí, aby vládě v Kyjevě vyjádřily svou podporu.
„Pokud by Čína získala kontrolu nad Tchaj-wanem, více než cokoli jiného by jí to pomohlo nastolit regionální hegemonii. Čínští představitelé chápou, že pro Spojené státy je v sázce něco jiného a jejich reakce by byla pravděpodobně velmi odlišná,“ řekl David Sacks, výzkumný pracovník Rady pro zahraniční vztahy.
Tchaj-wan má silného spojence – Japonsko
Klíčem k tomu může být postoj jednoho z nejdůležitějších vojenských spojenců Washingtonu, Japonska.
Podle vládní bílé knihy o obraně, která byla zveřejněna v červenci, zaujala tato země v posledních letech vůči Tchaj-wanu pevný postoj a poznamenala, že situace kolem ostrova je důležitá pro bezpečnost Japonska.
V loňském rozhovoru pro CNN japonský ministr obrany Nobuo Kiši tuto souvislost jasně vyjádřil. „To, co se děje na Tchaj-wanu, je přímo spojeno s Japonskem,“ řekl a poznamenal, že ostrov leží na „energetické lince“ jeho země.
„Devadesát procent energie, kterou Japonsko spotřebovává, se dováží přes oblasti kolem Tchaj-wanu. To, co by se mohlo stát na Tchaj-wanu, by pravděpodobně mohlo být problémem pro Japonsko a v takovém případě bude muset Japonsko na tuto situaci reagovat,“ řekl Kiši.
Čínský ministr zahraničí Wang I v pondělí Tokiu připomněl citlivost a důležitost Tchaj-wanu v čínsko-japonských vztazích a označil tuto otázku za „základní“ pro vzájemnou důvěru. „Pokud se otřese základ, cokoli nad ním nemůže obstát. Doufáme, že Japonsko dodrží řadu závazků…, aby se v budoucnu zabránilo vážnému narušení našich oboustranných vztahů,“ varoval Wang I.
Autor: Jiří Böhm
