Růst nákladů na energie je obrovský. Při těchto cenách ztratí Evropa konkurenceschopnost, říká ředitel zlínské kovárny

Patří k několika málo strojírenským firmám, kterým i přes těžké časy roste zisk. Za svou téměř staletou historii měla ostatně několik příležitostí se zocelit. Přežila okupaci, budování lepších zítřků, které nikdy nepřišly, i nestabilitu let devadesátých. Dlouhodobě usiluje o rozvoj průmyslu ve zlínském kraji a udržení baťovské tradice. Řeč je o zlínské firmě Kovárna VIVA.

Zatímco většina malých a středních firem se loni podle Analýzy českého průmyslu potýkala s poklesem svých tržeb a zisků, zlínské Kovárně VIVA se dařilo. Její tržby dosáhly téměř dvou a půl miliardy korun, o patnáct procent více než v roce předchozím. 

Baťovský poklad zocelený krizemi

Za vznikem moravské firmy Kovárna VIVA nestojí nikdo jiný než sám legendární Tomáš Baťa, který kovárnu založil v roce 1932. V té době se jeho koncern dynamicky rozvíjel a nároky na dodávky velkého množství strojů a jejich příslušenství stále rostly. Po válce nastaly nové časy a zlínská firma se stala součástí Závodů přesného strojírenství. Až v osmdesátých letech přišla na řadu rekonstrukce. Zatímco však její zakladatel měl ve zvyku dělat vše pořádně, modernizace bohužel skončila na půli cesty. „Technická příprava a výroba nástrojů zůstala na úrovni 60. let, stejně jako dokončovací operace kovárny,“ hodnotí komunistické inovátorství František Červenka, současný ředitel firmy. 

Ekonomická transformace doprovázející společenské změny postihla provoz kovárny velmi výrazně. Roční objem produkce silně poklesl, v roce 1992 až k úrovni 10 milionům korun, další existence kovárny byla hodně nejistá, byla nabídnuta k pronájmu.

„Kovárna“ symbolizuje sílu a „Viva“ život. Hodna svého jména, dnes firma opět prosperuje a její tržby se rok od roku zvyšují. Jak se dokázala moravská firma poprat se současnými krizemi a nestabilitou v dodavatelských řetězcích? O tom jsme si povídali s jejím dlouholetým ředitelem Františkem Červenkou. 

Co očekáváte od nového majitele, firmy Moravia Steel?

Dokončení akvizice plně zapadá do strategie prodlužování výrobkových řetězců ve skupině Moravia Steel. Z pohledu Kovárny VIVA se jedná o stabilizaci výrobkového řetězce s vazbou na dodavatele oceli a synergie v oblastech řízení.

Jak jste se dokázali poprat s nestabilitou v segmentu, jakou strategii jste zvolili?

Obor kovárenství, ale i jiná odvětví se v posledních letech potýkají s kolísáním poptávky a nestabilitou odběratelsko-dodavatelského řetězce.  Diverzifikovali jsme výrobní portfolio do více segmentů trhu a zároveň i naše zákazníky. Zaměřili jsme se na globální hráče trhu, kteří mají cílové spotřebitele na více kontinentech.

Také jsme do sortimentu přidali další služby jako obrábění a povrchové úpravy. Investovali jsme, abychom zvýšili naši flexibilitu, produktivitu a zintenzivnili spolupráci s našimi zákazníky na společném vývoji produktů. 

Můžete být konkrétnější, do čeho a kolik jste investovali? 

Do modernizace a rozvoje. V oblastech výroby, nástrojárny a interní logistiky jsme v posledních deseti letech investovali 1318 milionů Kč. Tím se na nám podařilo postupně navýšit výrobu na třicet tisíc tun a stali jsme se největší tuzemskou zápustkovou kovárnou a významnou kovárnou na evropské úrovni. 

Předpokládám, že se nezastavíte a budete investovat dále…

Určitě, i přes nestabilitu trhu v investicích nepolevujeme. Firma má připravený dlouhodobý investiční plán, který zahrnuje postupnou modernizaci kovacích linek s využitím robotizace a prvků Průmyslu 4.0. V roce 2021 jsme rozšířili naše prostory o novou výrobní halu a tam připravujeme rozšiřování dalších kapacit a optimalizaci interní logistiky. Velkou pozornost věnujeme digitalizaci firmy a zavádění moderních prvků řízení.

Kovárenství patří mezi energeticky náročné odvětví. Jak řešíte drahé energie?

Meziroční růst nákladů na energie je obrovský. Mezi roky 2021 a 2022 došlo k růstu o cca tři sta procent. Energie je významnou nákladovou položkou a při těchto cenách energií Evropa ztratí konkurenceschopnost. 

Podařilo se nám významnou část nákladů přenést na zákazníky, ale při pokračování růstu cen energií bude další zdražování velmi obtížné a výrobky začnou být nekonkurenceschopné.

V minulých letech jsme zavedli systém hospodaření s energiemi a postupně provedli opatření ke snížení spotřeby energií. V současné době připravujeme instalaci pěti fotovoltaických elektráren na střechy našich výrobních hal.

Potýkáte se s nedostatkem zaměstnanců? Jak situaci řešíte? 

Většina kováren, stejně jako celý zpracovatelský průmysl, řeší a bude i nadále řešit problém s nedostatkem pracovních sil a bohužel i poměrně velkou fluktuaci. Při oživení ekonomiky po vlně pandemie se vrátil staronový problém, tentokrát ještě zesílený tím, že se během covidu snížil počet zahraničních zaměstnanců v české ekonomice a změnilo se chování populace. Chybí zejména dělnické pracovní pozice napříč všemi profesemi.

Jak situaci řešíte? 

Pomocí správně nasazené digitalizace, prvků Průmyslu 4.0 a metod průmyslového inženýrství. Druhou oblastí je vytvoření spolupráce s učilišti, středními a vysokými školami. Třetí velmi důležitou oblastí je vytvoření příjemného pracovního prostředí kovárny. 

Co byste v tomto ohledu očekával od vlády? 

Vláda by měla připravit řešení v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Je třeba pracovat na systémovém řešení v podobě reformy státního vzdělávacího systému. Zásadních změn v českém podnikatelském prostředí nebude dosaženo bez změn na trhu práce. Ve školství chybějí obory se zaměřením na kovárenství a z toho důvodu máme připraven vlastní plán zaškolení nových pracovníků a jejich systém vzdělávání.