Výsledky své práce publikovali ve vědeckém časopise Nanomaterials. Jejím základem je, jak informuje web Phys.org, aplikace sulfidu molybdeničitého místo nákladného molybdenu nebo platiny na katalyzátor.
Užívaný materiál vyvinuli na Národní univerzitě jaderného
výzkumu v Moskvě. Samotné uplatnění ve vodíkových zařízeních,
jako jsou motory, začali ale zkoumat v centru funkčních
nanomateriálů na Baltské federální univerzitě Immanuela Kanta v
Kaliningradu.
„Jako materiál pro katalyzátory jsem vyzkoušeli sulfid molybdeničitý, který je zaprvé účinnější než molybden a zadruhé i levnější, protože se díky němu zredukuje množství kovů v katalyzátoru, síra navíc není nedostatkovým zbožím a je levná,“ vysvětluje Alexander Goichman, ředitel centra funkčních nanomateriálů na Baltské federální univerzitě Immanuela Kanta.
Kromě materiálu, který by měl elektrolýzu zefektivnit, přicházejí ruští vědci i s účinnější metodou jeho využití. „Abyste vyrobili opravdu účinný motor na vodík, musíte dbát nejen na složení katalyzátoru, ale i na jeho formu,“ vysvětluje Alexander Goichman.
„Doporučujeme aplikování tenké vrstvy sulfidu
molybdeničitého na povrch sklovitého uhlíku. Spotřeba materiálu
bude v takovém případě minimální, velikost povrchu katalyzátoru
přitom zůstane stejná jako u katalyzátorů vyráběných zcela ze
sulfidu molybdeničitého,“ doplňuje ruský vědec.
V publikované práci je také předestřena metoda, jak tenkou
vrstvu na sklovitý uhlík nanášet. I za jakých podmínek
formování lze dosáhnout maximální výkonnosti katalyzátorů.
Autor: Petr Pláteník
