Rozkopávat celou ulici nebo ohrožovat statiku domu při opravě kanalizačního a vodovodního potrubí, to patří minulosti. Aktuálním trendem jsou bezvýkopové opravy, které šetří okolí, náklady, čas a životní prostředí. Významný podíl na této technologii mají roboti.
Průkopníkem v této oblasti je česká firma BMH spol. s r.o., která za více než 25 let své existence sanovala přes 170 kilometrů potrubí a opravovala kanalizace ve městech, vodárnách, nemocnicích, pod dálnicemi či železnicemi, a dokonce i v jaderné elektrárně. Poslední významnou realizací byla oprava páteřního přivaděče vody v délce 394 metrů. Bezvýkopová technologie zde byla nutností, protože se jednalo o jeden z hlavních přivaděčů pitné vody do Olomouce.
Robot v potrubí
„Díky bezvýkopové technologii nám samotná oprava 394 metrů dlouhého potrubí zabrala bez montážních prací jen 3 dny. Pokud by investor zvolil klasickou technologii, musela by se řešit celá řada komplikací, od stavebního povolení přes dopravní omezení v ulicích až po zvýšený hluk a prašnost, což vždy sníží komfort občanů v blízkém okolí během prací, které by se mohly protáhnout až o několik měsíců,“ doplňuje Jan Štefanek ze společnosti BMH spol. s r.o.
Ovládání robota je doslova hračka
K bezvýkopové technologii patří i robotizace. Společnost BMH spol. s r.o. disponuje chytrými pomocníky, kteří suplují náročnou práci v podzemí. Před samotnou rekonstrukcí se kamera zpustí do potrubí a v detailním obrazu nasnímá strukturu, veškeré přípojky a případné překážky, které se poté odstraní. „Servisní technik sedí ve voze a prostřednictvím dálkového ovládání a monitorů ovládá robota v potrubí podobně jako nějakou počítačovou hru. Ten dokáže nasnímat sebemenší záhyb, takže nové potrubí bude přesně kopírovat tvar, vývody, délku i směr původních trubek,“ doplňuje Jan Štefanek.
-
Potrubní robot
-
Monitorovací nástroj pro zjištění stavu kanalizace
-
Potrubní robot
Životnost nového potrubí, které vznikne vyplněním speciální pryskyřicí uvnitř stávajícího potrubí, se podle laboratorních testů udává na 80 až 120 let. První takovou vložku instalovali v roce 1971 Angličané, tehdy samozřejmě bez pomoci robotů. Každé dva roky jsou odebírány vzorky a nyní, po téměř 50 letech, je materiál na 98 procentech původních parametrů. Materiál totiž podléhá destrukci, pokud je vystaven slunečnímu záření nebo velkým výkyvům teploty, což u potrubí zasazeného v podzemí nedochází.
Autor: Tomáš Vrána
