Nestrategické jaderné zbraně (NJZ) získávají v hodnocení moskevských vojenských stratégů stále větší význam jako prostředek odstrašení NATO. Informuje o tom článek na webu Reuters.
NJZ zahrnují všechny jaderné zbraně s doletem do 5 500 kilometrů, počínaje taktickými zbraněmi určenými k použití na bojišti. A to na rozdíl od strategických jaderných zbraní s delším doletem, které by Rusko nebo USA mohly použít k vzájemnému ohrožení.
Eskalace konfliktu
Nedávno zveřejněná zpráva Mezinárodního institutu pro strategická studia (MISS) nastolila otázku, zda by Rusko mělo odvahu k odpálení NJZ, pokud jeho představitelé uvěřili, že Západ nemá dostatek odhodlání k jaderné odpovědi. „Ruské vnímání nedostatku věrohodné vůle Západu použít jaderné zbraně nebo akceptovat oběti v konfliktu dále posiluje agresivní myšlení a doktrínu NJZ,“ uvádí se ve zprávě.
Dále se v publikovaném dokumentu konstatuje, že logika použití NJZ by spočívala v řízené eskalaci konfliktu, „buď aby se zabránilo zapojení USA a NATO, nebo aby byly donuceny k ukončení války za ruských podmínek“. Moskva popírá, že by představovala jaderné ohrožení, ale několik výroků prezidenta Vladimira Putina od začátku války na Ukrajině se takto dá interpretovat. A to vlastně už s prvním dnem ruské invaze, kdy varoval před „následky, kterým jste nikdy v historii nečelili“ pro každého, kdo by se pokusil Rusku v jeho plánech bránit.
Jeho varování však nezastavilo USA a jejich spojenci v NATO v tom, aby poskytli Ukrajině masivní vojenskou pomoc včetně moderních zbraňových systémů. Putin odolal jestřábím výzvám ke změně stanovené ruské doktríny, která umožňuje použití jaderných zbraní v případě „agrese proti Ruské federaci konvenčními zbraněmi, kdy je ohrožena samotná existence státu“. Změnil však postoj Ruska ke klíčovým jaderným smlouvám a prohlásil, že rozmístí taktické jaderné zbraně v Bělorusku.
Jaderná debata
Západní analytici a politici pozorně sledují debatu mezi ruskými vojenskými experty o tom, zda by Moskva měla snížit práh pro použití jaderných zbraní. V loňském roce například ruský analytik Sergej Karaganov hovořil o nutnosti hrozit jadernými údery v Evropě, aby zastrašil a „vystřízlivěl“ nepřátele Moskvy.
William Alberque, autor zprávy MISS, uvedl, že Karaganov byl součástí širší diskuse o neschopnosti ruské armády rozhodně a rychle vyhrát válku na Ukrajině. „Obávají se, že nás to ještě více povzbudilo. Proto nyní probíhá tato jaderná debata ve smyslu ‚musíme udělat něco jiného, abychom opravdu vyděsili Spojené státy‘.“
Před novináři Alberque prohlásil, že západní zpravodajské služby by byly schopny zachytit řadu signálů, pokud by se Rusko skutečně připravovalo k odpálení jaderných zbraní. To by zahrnovalo přesun zbraní z centrálního skladu na leteckou základnu a případně konvenční údery v blízkosti plánované cílové oblasti s úmyslem ochromit radary a protiraketovou obranu. Putin by se v té chvíli pravděpodobně přesunul do jaderného krytu a uvedl celý ruský systém velení do stavu nejvyšší pohotovosti pro případ rozsáhlé jaderné reakce ze strany Spojených států.
Spočítat „správnou“ dávku
Při jakémkoli ruském použití NJV by Moskva musela vypočítat správnou „dávku“, aby přiměla protivníka ustoupit a nespustila cyklus eskalace. Otázka, jak na takový scénář reagovat, „nedává americkým plánovačům spát celou noc“, konstatuje odborník, který dříve pracoval v Pentagonu a NATO.
A na závěr dodává: „Jakmile druhá strana překročí jaderný práh, jak zabráníte logice eskalace, směřující až k vyhlazení? Jak ji zadržíte, jak ji udržíte na uzdě? To je jeden z nejtěžších problémů, který existuje od počátku jaderného věku.“
Autor: Petr Pláteník
