Země po celém světě dokázaly Rusko během několika málo dní kompletně odstřihnout od veškerého světového dění. Jedenáctou největší ekonomiku se jim podle serveru The Atlantic podařilo izolovat finančně, obchodně i kulturně. Ale jak to ovlivní nás?
Velkou roli při odstřižení Ruska od globálního byznysu sehrály soukromé společnosti včetně Applu, Netflixu a Adidas. Sportovní ligy, filmové festivaly a další kulturní instituce vyloučily ruské konkurenty a McDonald’s uzavřel tamní franšízy. Mnohá z těchto opatření jsou pro Rusko bezprecedentní a představují radikální celosvětovou morální odplatu, která dokázala přesný opak toho, co si Putin od použití tvrdé síly sliboval – jeho impérium se díky projevům měkké globální síly razantně zmenšuje.
Následky těchto tlaků se už začínají projevovat na obou stranách „železné opony“. Ceny komodit raketově rostou a ekonomické ukazatele klesají. Ropa je na historickém maximu, ceny niklu šly vertikálně nahoru a rubl se propadá o padesát procent. To je však téměř jistě jen začátek. Už jsme se poučili, že si nemůžeme být na sto procent jisti žádnými událostmi v budoucnosti. Existuje však několik scénářů, jak by po ruském „výpadku“ mohl vypadat svět.
Šok z energetické krize vedoucí k zelené budoucnosti
Přechod na zelenou energii je celosvětově velmi pomalou záležitostí. Nyní však můžeme být svědky opaku. Ruská agrese na Ukrajině by totiž mohla zelenou revoluci urychlit.
Momentálně se setkáváme s obrovským tlakem na evropské a americké vlády, aby snížily závislost na ruské ropě a plynu. V krátkodobém horizontu se země budou více opírat o jejich náhrady, aby udržely ceny na nízké úrovni. Postupem času by však bojkot ruské energetiky mohl tepelnou energii zdražit natolik, že budou země muset začít uvažovat jinak – zeleněji.
„Nemůžeme mluvit o revoluci v obnovitelných zdrojích, pokud trvá sedm let získat povolení k výstavbě větrné elektrárny,“ řekla Kadri Simson, evropská komisařka pro energetiku. „Je načase zacházet s těmito projekty jako s prvořadým veřejným zájmem, protože jím jsou.“
Rostoucí ceny pohonných hmot by také mohly změnit názor části veřejnosti na elektromobilitu. Už dnes je více než pět procent automobilového trhu v USA plně elektrických a s momentálním nárůstem cen pohonných hmot se očekává, že poptávka po elektromobilech bude několikanásobně větší.
Putinův pokus rozšířit ruské impérium rozšíří impérium čínské
Odstřižení Ruska způsobilo, že je nyní silně závislé na Číně. Když necháme stranou fakt, že postoj Číny k ukrajinské válce je „nejednoznačný“, nadále ji uvidíme obchodovat s Ruskem (obchod mezi nimi vzrostl od roku 2014 o 50 procent) a Peking navíc usilovně zvažuje převzetí podílu západních korporací v ruských energetických gigantech.
„Rusko je nyní největším příjemcem finančních prostředků ze státního sektoru v Pekingu,“ komentuje Michael Cembalest, předseda tržní a investiční strategie v J.P. Morgan Asset Management. Jedním pravděpodobným scénářem tedy je, že Putinův neúspěšný pokus rozšířit ruské impérium rozšíří impérium čínské, protože Rusko usilovně lpí na Číně, aby se vyhnulo ekonomickému krachu.
Nesmíme také zapomínat, že Rusko a Ukrajina živí svět. Asi 30 procent celosvětového vývozu pšenice, 20 procent celosvětového vývozu kukuřice a 80 procent celosvětového vývozu slunečnicového oleje produkují právě tyto dva státy. Rusko a Bělorusko jsou také hlavními vývozci hnojiv. Z historie víme, že vlna povstání při tzv. arabském jaru byla zapříčiněna právě zvýšením cen potravin, a to zejména obilovin. Mohlo by nás tak ještě ke všemu čekat jakési „světové jaro“ – vlna globální politické nestability poháněné morální spravedlností a hladem.
Autor: Lenka Hrušková
