Sankce podrobí ruskou ekonomiku „pevnostní“ zkoušce

Rubl prudce oslabuje. Sankce jsou nyní silné a oslabují ruskou ekonomiku. Mohou dále eskalovat. Jak postupuje Západ v ekonomickém boji proti Rusku a co by znamenalo úplné vyřazení Ruska ze systému SWIFT?

Od roku 2014, kdy Spojené státy a jejich západní spojenci uvalili na Moskvu sankce po anexi Krymu a sestřelení letu 17 malajsijských aerolinií, se ruský prezident snaží vybudovat ekonomiku schopnou odolat mnohem tvrdším postihům.

Jak informuje web CNN Business, Západ poslední týden v únoru oznámil několik kol sankcí poté, co ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Zaměřeny jsou na srdce ruského finančního systému a podrobí „pevnostní ekonomiku“ země zkoušce.

Poslední zásah přišel 8. března, kdy americký prezident Joe Biden oznámil, že USA zakáže dovoz ropy, uhlí a zemního plynu z Ruska. Také Velká Británie uvedla, že postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů do konce roku 2022.

Jeden z předposledních zásahů přišel v sobotu 26. února, kdy Spojené státy, Evropská unie, Velká Británie a Kanada oznámily, že vyloučí některé ruské banky z celosvětové služby pro zasílání finančních zpráv SWIFT a „ochromí“ aktiva ruské centrální banky.

Strach z toho, co by sankce mohly zapříčinit, způsobil ve čtvrtek propad ruských akcií o 33 %. Od té doby se jim podařilo část těchto ztrát získat zpět, ale rubl se vůči dolaru a euru nadále obchoduje blízko rekordním minimům.

Podle údajů Světové banky je ruská ekonomika v hodnotě 1,5 bilionu dolarů jedenáctá největší na světě, hned za Jižní Koreou. Od roku 2014 ruský hrubý domácí produkt téměř neroste a obyvatelé země chudnou. Hodnota rublu se také propadla, čímž se hodnota místního hospodářství zmenšila o 800 miliard dolarů.

Ve stejném období se Moskva snažila zbavit svou ekonomiku závislosti na ropě, omezila vládní výdaje a vytvořila zásoby zahraničních měn. Putinovi ekonomičtí plánovači se snažili podpořit domácí výrobu určitého zboží tím, že blokovali ekvivalentní výrobky ze zahraničí. Mezitím Rusko nashromáždilo válečnou zásobu 630 miliard dolarů v mezinárodních rezervách, což je ve srovnání s většinou ostatních zemí obrovská suma.

David Lubin, ekonom Citi a spolupracovník Chatham House, uvedl, že „pevnostní ekonomika“ vyžaduje vytvoření velkých devizových rezerv, které lze utratit, pokud sankce udeří. „Rusko se tímto vzorem vytrvale řídí,“ napsal nedávno.

Některé z těchto rezerv se již využívají. Ruská centrální banka ve čtvrtek 24. února uvedla, že intervenuje na měnových trzích, aby podpořila rubl. A v pátek oznámila, že zvyšuje dodávky bankovek do bankomatů, aby uspokojila zvýšenou poptávku po hotovosti. Ruská státní tisková agentura TASS přišla se zprávou, že některé banky zaznamenaly od invaze na Ukrajinu zvýšený počet výběrů, zejména zahraniční měny.

Putinova úsporná strategie sice vytváří válečnou zásobu, ale zároveň omezuje hospodářský růst, investice a produktivitu a upřednostňuje státní podniky před soukromým podnikáním. Příjmy běžných Rusů se vrátily na úroveň, která byla naposledy zaznamenána na počátku roku 2010, a nové přímé zahraniční investice jsou minimální. Rusku se také nepodařilo diverzifikovat své aktivity od ropy a plynu, takže je silně vystaveno výkyvům světových cen komodit.

Překonání „pevnosti“

Poté co ruská vojska zaútočila na Ukrajinu ze severu, jihu a východu, americký prezident Joe Biden ve čtvrtek 24. února představil sankce, jejichž cílem je poškodit ruskou ekonomiku a udělat z Putina mezinárodního „vyvrhele“.

Americké sankce jsou zaměřeny na dvě největší ruské finanční instituce, Sberbank a VTB. Brání jim ve zpracování plateb prostřednictvím amerického finančního systému. Ruské státní společnosti nebudou smět získávat kapitál prostřednictvím amerických trhů. Sankce se týkají téměř 80 % bankovních aktiv v Rusku. Spojené státy se rovněž snaží omezit ruské vojenské a průmyslové společnosti tím, že jim brání v nákupu kritických technologií, jako jsou například pokročilé počítačové čipy.

Evropská unie, Velká Británie, Japonsko, Austrálie a další země oznámily vlastní sankce proti ruským společnostem a jednotlivcům, což je koordinovaná akce, která nemá co do rozsahu a potenciálního hospodářského dopadu obdoby. Představitelé USA, Spojeného království a EU šli v pátek 25. února ještě dál a sankcionovali samotného Putina.

V sobotu 26. února Západ šrouby opět utáhl. Spojené státy, Evropská unie, Velká Británie a Kanada ve společném prohlášení uvedly, že vyřadí některé ruské banky ze struktury SWIFT, což je vysoce zabezpečená síť pro zasílání zpráv, která spojuje tisíce finančních institucí po celém světě.

„Spolupracujeme s evropskými orgány, abychom pochopili podrobnosti o subjektech, na které se nová opatření budou vztahovat, a připravujeme se na to, že se jim na základě zákonného pokynu podřídíme,“ uvádí se v prohlášení společnosti SWIFT, která sídlí v Belgii.

Západní koalice uvedla, že rovněž podnikne kroky, které zabrání ruské centrální bance v nasazení jejích devizových rezerv na podporu rublu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení řekla, že tato opatření „paralyzují aktiva ruské centrální banky“.

Sobotní oznámení přišlo v době, kdy ruské jednotky útočily na města po celé Ukrajině, a obsahovalo málo podrobností. Západ neuvedl, které ruské banky budou vyřazeny ze systému SWIFT ani jakým způsobem se zaměří na centrální banku.

Vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy však novinářům řekl, že opatření ukážou, že „údajná odolnost ruské ekonomiky vůči sankcím je mýtus“. „Více než 600 miliard dolarů válečné zásoby ruských devizových rezerv má sílu pouze tehdy, pokud je Putin může použít, a bez možnosti nakupovat rubl například od západních finančních institucí ztratí Putinova centrální banka schopnost kompenzovat dopad našich sankcí,“ vyjádřil se zástupce USA.

Sankční balíček je svým rozsahem bezprecedentní, a to i před opatřeními oznámenými v sobotu. „Nemyslím si, že jsme něco takového viděli, a je to mnohem, mnohem přísnější než sankce v roce 2014,“ řekla v pátek CNN Business Iikka Korhonenová, vedoucí Institutu Bank of Finland pro rozvíjející se ekonomiky a odbornice na ruský bankovní a finanční systém.

Přesto Rusko připravovalo svou ekonomiku na tento okamžik a světové ceny ropy ve výši 100 dolarů za barel přinášejí státu obrovské příjmy. „Nějakou dobu to zvládnou,“ řekl Korhonenová. „Ale čím déle to bude trvat, tím bude růst pomalejší.“

Vyvažování

Západní země se snažily potrestat Moskvu za invazi, aniž by to výrazně poškodilo jejich vlastní ekonomiky. Ceny zemního plynu jsou v Evropě extrémně vysoké a přerušení dodávek z Ruska by je mohlo ještě zvýšit. Snížení či zákaz vývozu ruské ropy zapříčiňuje obrovský růst těchto cen.

SWIFT je považován za obzvláště tvrdý nástroj. Úplné vyřazení Ruska ze systému SWIFT by značně ztížilo finančním institucím posílání peněz do země nebo ze země, což by znamenalo náhlý šok pro ruské společnosti a jejich zahraniční zákazníky, zejména pro odběratele vývozu ropy a plynu v amerických dolarech.

Zaměření pouze na některé ruské banky by však mohlo umožnit provádění plateb za vývoz ruské ropy a plynu. „Nemáme pět let na to, abychom pomalu degradovali ruskou ekonomiku. Musíme to udělat hned,“ řekl Tyler Kustra, docent politiky a mezinárodních vztahů na Nottinghamské univerzitě v Anglii.