Zájemci o koupi nového bydlení v USA se výhodnějších hypoték jen tak nedočkají, informuje web CNBC. A podobně na tom budou i Češi.
Podle Lawrence Yuna, hlavního ekonoma Národní asociace realitních kanceláří, skončila krátká éra 3% úrokových sazeb u 30letých fixních hypoték. A je nepravděpodobné, že by se tak výhodné půjčky v dohledné době vůbec vrátily.
„Budoucnost se nikdy nedá zcela předpovědět, ale do konce mého života nevidím návrat hypotečních sazeb zpět do pásma 3 % jako reálný,“ uvedl pro CNBC.
Čeští odborníci to nevidí tak tragicky, ale i podle nich nelze v dohledné době očekávat návrat k předcovidovým číslům.
„Pokles hypotečních sazeb ještě níž, až ke 3 procentům, se jistě nedá vyloučit, ale šlo by o důsledek příchodu silných protiinflačních šoků, vedoucích k tak velkému poklesu inflace, že by centrální banky reagovaly snížením svých sazeb pod neutrální úroveň. Důsledkem by pak byl i pokles střednědobých tržních sazeb pod jejich neutrální úroveň, a tedy i pokles hypotečních sazeb třeba opět až pod 3 procenta. Za základní scénář však tento vývoj rozhodně nepokládám,“ tvrdí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Česká realita? Někde kolem 4 %
Podobně se vyjadřují i ostatní experti v Česku. Důležité budou následující dva roky a v jakém rozmezí se bude pohybovat celková inflace. A jestli nedojde k nějaké další hospodářské krizi jako v roce 2008.
„Pochybuji, že by 3M PRIBOR poklesl pod 4 %. Během roku 2025 podle mě úrokové sazby klesnou jen velmi málo. Hypotéky pod 3,5 % proto v nejbližších letech nečekám. Jedinou šancí na levnější hypotéky je další krize, ale tentokrát už skutečně ekonomická, nikoli covid či válka. O té se v USA už začíná mluvit. Některé velké americké banky varují před tím, že ve čtvrtém kvartále přijde krize. To by mohlo poslat úrokové sazby níž,“ říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom CFG.
„V současnosti je hypoteční sazba pod hranicí 3 % spíše v nedohlednu, ačkoli ČNB začne úrokové sazby koncem letošního či začátkem příštího roku snižovat, do konce roku 2024 stále zůstanou nad 4% hranicí, zároveň hypoteční sazby se odvíjí nikoli přímo od sazeb ČNB, ale od tržních sazeb delších splatností, které v posledních dnech začaly globálně opět růst a tržní očekávání ohledně jejich budoucího poklesu jsou nyní velmi mírné,“ vysvětluje Adam Duffek z České bankovní asociace.
Podle Jakuba Veverky, hlavního ekonoma Videobydleni.cz, platí, že 3% sazba u hypotečních úvěrů se rovná tzv. rovnovážné sazbě v ekonomice, kdy je inflace stabilní na 2 %. „Pokud by ČNB snížila sazby na 3 %, při příznivém vývoji ekonomiky – to znamená nastartovaný růst ke 2 % a inflaci 2 a méně % – se k této sazbě můžeme dostat do 2 let. Vše musí jít ale dle výše uvedeného plánu. Určitě tady ve střednědobém horizontu už neuvidíme sazby hypoték v intervalech jako za covidu, a to je 1–2 %,“ informuje Veverka.
Covid vše změnil, ale ne napořád
Historicky nízké hypoteční sazby během pandemie byly „výjimečným opatřením v mimořádně nejisté době“. S pandemií přišla ekonomická nejistota, jakou jsme nezažili od finanční krize v roce 2008. Americký Fed se v obavách z prodloužení recese řídil obdobným návodem, který použil už tehdy, a pumpoval peníze do ekonomiky, aby stimuloval růst.
Stejně jako v roce 2008 snížil Fed úrokové sazby téměř na 0 %, vytvořil nouzové úvěrové programy a nakupoval státní dluhopisy a cenné papíry kryté hypotékami, jinak známé jako kvantitativní uvolňování.
Na rozdíl od roku 2008 se však ekonomika rychle zotavila a rostoucí inflace se brzy stala problémem. Na jaře 2021 meziroční míra inflace zrychlila nad referenční hodnotu Fedu, která činí 2 %. Centrální banku to přinutilo začít opět zvyšovat úrokové sazby. A s tím narostly i sazby hypoték.
Co se stane příští rok?
Úrokové sazby u hypoték by podle oslovených odborníků měly jít určitě dolů, ale ne před rok 2021.
„Na konci příštího roku můžeme vidět u hypotečních sazeb číslo začínající trojkou. Vše je ale odvislé od přepočtu nové srovnávací základny inflace, která proběhne v únoru. ČNB půjde určitě po snížení sazeb jako medvěd po medu a bude hledat i ty nejmenší důvody pro snižování,“ tvrdí Veverka.
Podle Duffka platí, že dlouhodobé úrokové sazby jsou poslední dobou natolik rozkolísané, že nelze s jistotou určit, jak budou vypadat v nejbližším období, natož v horizontu několika let.
„Obecný konsensus ale panuje na tom, že hypoteční sazby se budou snižovat relativně mírně a v horizontu několika let zůstanou stále citelně vyšší, než bylo zvykem před rokem 2021,“ říká Duffek.
„Hypoteční sazby jsou závislé na základních úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou, a pokud ona nezačne tyto sazby snižovat, tak nelze očekávat ani nějaké výraznější snižování hypotečních sazeb. Podle očekávání by ČNB mohla repo sazbu snížit už před koncem letošního roku. V příštím roce by pak mohlo následovat další pozvolné snižování sazeb,“ myslí si Jiří Sýkora, hypoteční analytik Swiss Life Select.
„Jde jen o inflaci. Inflace musí klesnout. A to nikoli současná inflace, ale inflace očekávaná v horizontu 9 až 18 měsíců. To zajímá ČNB. Sekundárně je důležitý HDP, nezaměstnanost a trh nemovitostí. HDP a nezaměstnanost ukazují přehřátí ekonomiky, a tedy inflační tlaky. Trh nemovitostí zase může ovlivnit zdraví bank. Pokud nezaměstnanost vzroste a HDP poklesne, je to prostor pro snížení úrokových sazeb. Jenže my máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě,“ uzavírá Pikora.
Autor: Jiří Böhm
