Sundar Pichai, generální ředitel holdingu Alphabet a zároveň šéf Googlu, apeloval na Spojené státy i Evropskou unii, aby koordinovaly právní úpravu umělé inteligence. Vzájemné sladění má podle něj v této oblasti zásadní důležitost.
Na veřejném vystoupení v Bruselu, které tento týden v pondělí pořádal evropský hospodářský think-tank Bruegel, Sundar Pichai, generální ředitel holdingu Alphabet, do něhož patří i Google, uvedl, že „není pochyb o tom, že umělou inteligenci je třeba regulovat“, ale že „nemusíme začínat od píky“ a často se vůbec nemusí vymýšlet úplně nová pravidla.
Výroky šéfa Googlu zazněly několik týdnů předtím, než Evropská unie zveřejní své plány na právní úpravu nových technologií. Tato úprava by mohla stanovovat i určité závazné povinnosti vývojářů umělé inteligence ve „vysoce rizikových sektorech“, jako je například zdravotnictví nebo doprava. Nová úprava bude například na firmách vyžadovat transparentnost ohledně budování systémů.
V Bruselu se Pichai hodlá také sejít s Margrethe Vestagerovou, evropskou komisařkou pro hospodářskou soutěž, která iniciovala udělení pokut Googlu ve výši přes 8 miliard eur. Kromě hospodářské soutěže Vestagerová nyní rovněž dohlíží na digitální politiku, včetně právní úpravy umělé inteligence.
Holding Alphabet bojuje proti zesíleným snahám o regulaci v Evropě už roky. Americký technologický obr nesouhlasí s evropskými protimonopolními pokutami v řádu miliard dolarů a snaží se zvrátit regulaci, která se dovolává například autorských práv.
Regulace ano, ale…
Pichai opatrně uvítal záměr zavést regulaci, která bude vycházet z „přiměřeného přístupu a bude vyvažovat potenciální škody se společenskými přínosy“.
Rozpoznávání obličejů a tzv. deep fakes, tedy manipulativně pozměněné zvukové a obrazové záznamy, jsou příklady dvou oblastí, kde lze pomocí umělé inteligence napáchat notné škody. Firmy, podle Pichaie, mají povinnost „toto napravit“. Google zveřejnil otevřená data, která pomohou k vytváření lepších nástrojů pro detekci falešných obrazů. Google také nebude nabízet rozhraní pro všeobecné rozpoznávání obličejů.
Foto: Maurizio Pesce, Flickr, CC BY 2.0
Šéf Googlu uvedl, že stávající evropská pravidla na ochranu soukromí, známá pod zkratkou GDPR, a pravidla pro zdravotnická zařízení, například srdeční monitory s umělou inteligencí, mohou posloužit jako pevný základ pro regulaci umělé inteligence v některých oblastech. V jiných oblastech, jako jsou například autonomní vozidla, musí státy regulaci teprve vytvořit.
Google se stává terčem kritiky kvůli zacházení s osobními údaji uživatelů v souvislosti s některými projekty v oblasti umělé inteligence. Federální úřady Spojených států společnost vyšetřují ohledně sbírání zdravotních údajů od milionů Američanů za účelem vývoje nového softwaru. Přezkoumávají se také metody pro trénování algoritmů, které tvoří jádro aplikace Google Assistant.
Autor: Petr Bílek
