Každoroční jednání OSN o klimatu je vždy předmětem mnoha názorových rozbrojů. Zelení aktivisté, kteří jsou kvůli Gretě Thunberg nejvíce slyšet, jej považují za formalizované divadlo, ovládané producenty fosilních paliv, kteří by rádi, aby svět i nadále kupoval jejich hlavní vývozní zboží. Jak informuje server The Conversion, v mediální bouři zanikají pozitivní změny. Tento rok jich přináší nejméně šest.
1. Ekonomiky G7 vytvoří „klimatický klub“
V prosinci se uskupení nejbohatších demokratických zemí světa G7 dohodlo na vytvoření „klimatického klubu“. Spolek, který vymyslel nositel Nobelovy ceny za ekonomii William Nordhaus, je uspořádáním, v jehož rámci země vypracují společné standardy pro klimatické ambice a budou šířit výhody mezi členy klubu. Klub se nejprve zaměří na dekarbonizaci průmyslových odvětví, jako je například výroba oceli.
2. V EU budou zavedeny nové uhlíkové tarify
Aby se předešlo problému, kdy se evropské společnosti stanou méně konkurenceschopnými vůči společnostem ze zemí, které uhlík nezpoplatňují, dohodly se státy EU v prosinci na zavedení uhlíkových sazeb.
To znamená, že dovoz ze zemí bez odpovídající ceny uhlíku bude zdaněn. A také, že evropské společnosti nemohou offshorově vyrábět, aby se vyhnuly poplatkům za vypouštení uhlíku do ovzduší.
To je jen světová špička, kterou ale chtějí brzy následovat další bohaté země, jako je Kanada. Časem budou mít tato cla vlnový efekt a donutí země závislé na vývozu k rychlejšímu přechodu na dekarbonizaci.
3. Válka na Ukrajině podpořila obnovitelné zdroje energie, protože státy se zaměřují na energetickou bezpečnost
Když Rusko napadlo Ukrajinu, západní země uvalily na Moskvu sankce a omezily dovoz ruského plynu. Ceny fosilních paliv prudce vzrostly. Špatná zpráva, že? Ne tak úplně. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) tvrdí, že válka ve skutečnosti podpořila investice do čisté energie, protože z celé věci učinila otázku bezpečnosti.
V reakci na Putinovu invazi zvýšily hlavní evropské ekonomiky cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie, protože se snaží ukončit závislost na ruském plynu. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů chce nyní EU před klimatickým summitem COP28, který se uskuteční koncem tohoto roku, stanovit vyšší emisní cíl pro rok 2030.
4. Spojené státy a Čína soupeří o vedoucí postavení v přechodu na čistou energii
Opatření v oblasti klimatu se nemusí spoléhat jen na vzájemnou spolupráci. Výbornou hnací silou je i konkurence. V loňském roce Spojené státy přijaly právní předpisy, podle kterých investují do čisté energie více než 530 miliard dolarů.
Největší výdaje na ochranu klimatu v historii USA mají rovněž zesílit konkurenci Číně, která dominuje celosvětové výrobě solárních panelů, baterií, větrných turbín a elektromobilů.
5. Bohaté země platí rozvojovým ekonomikám za to, že přestanou používat uhlí
V roce 2021 nabídlo uskupení bohatých zemí Jihoafrické republice 12 miliard australských dolarů za to, že se odkloní od závislosti na uhelné energii. Na loňském summitu G20 na Bali nabídly bohaté státy Indonésii téměř 30 miliard australských dolarů, aby se zbavila uhlí, a podobnou nabídku obdržel v prosinci i Vietnam. Letos se všechny oči upírají na Indii a doufají, že jí bude nabídnut podobný balíček.
6. Koalice ochotných
Generální tajemník OSN Antonio Guterres bude v září hostit summit o klimatických ambicích, který se bude konat „bez zbytečných řečí“ ještě před oficiálními jednáními COP v listopadu. Proč? Chce, aby velké ekonomiky přivedly nové závazky ke snížení emisí dříve – už v tomto desetiletí. Prohlásil, že „nebude prostor pro žádné klouzače, ‚greenwashers‘“’, přenášení viny nebo přebalování oznámení“.
Není to jediný paralelní tlak. Vedle formálních jednání OSN jsme svědky rozkvětu uskupení, kterým se říká koalice ochotných. Ty sahají od diplomatické aliance Powering Past Coal Alliance přes Global Methane Pledge až po ambicióznější návrhy, jako je Smlouva o nešíření fosilních paliv, kterou loni předložily Vanuatu a Tuvalu.
Ačkoli jsou tedy jednání OSN o klimatu základem globální spolupráce, jsme také svědky vytváření mozaiky dodatečných opatření. Tyto snahy budou mít zásadní význam pro urychlení pozitivních projevů v oblasti klimatu.
Autor: Alena Burešová
