Slavia Praha přežije s největší pravděpodobností další zimu v pozici lídra nejvyšší domácí soutěže a na jaře zabojuje ve vyřazovací části Konferenční ligy. Kromě toho představila novou strategii, spočívající v nákupu mladých perspektivních hráčů a jejich následné fotbalové „převýchově“ k obrazu vize trenéra Trpišovského – hotový hráč má být poté s patřičným ziskem prodán.
Budou příklady táhnout?
Nutno říci, že management sešívaných vychází z vlastních zkušeností. Ačkoli stoper David Zima neodehrál za Olomouc v součtu minut ani dva zápasy, Slavia investovala do přestupu mladého obránce loni v lednu 30 milionů korun. Letos v létě přestoupil reprezentant David Zima do FC Turín, méně slavný a úspěšný klub z města automobilů zaplatil podle veřejně dostupných zdrojů bez bonusů 150 milionů korun. Ještě větší finanční efekt přineslo angažmá Abdallaha Simy. Jedenadvacetiletý Senegalec přišel z Táborska snad za ještě méně než za hubičku, přesněji řečeno za tři miliony korun, aby se po jedenácti ligových brankách a čtyřnásobném střeleckém zápisu v Evropské lize stěhoval za dle slavistických zdrojů „něco málo přes 200 milionů korun“ do Brightonu. Pravda, místo Premier League byl poslán na hostování do druholigového Stoke City, ale co je v klubové kase, to se počítá. Hluboká poklona, pánové Tvrdíku a Trpišovský.
I ve fotbale ovšem platí, že jedna věc je záměr, druhá jeho realizace. V první řadě to, na co přišli ve Slavii letos, funguje ve vyspělé fotbalové Evropě desítky let. Stačí se podívat na Ajax Amsterdam, který Slavia vyřadila v sezóně 2007/2008 v souboji o postup do Ligy mistrů. Zatímco se český hegemon letos propadl víceméně do evropského suterénu, Ajax vyhrál bez ztráty bodu skupinu Ligy mistrů.
Zadarmo drahý
Navíc léto v případě Slavie ukázalo, že éra ekonomicky výhodných, takřka zázračných přestupů netrvá věčně. Stačí se podívat na dvě nejčastěji komentované posily pro letošní sezónu. Největší mediální pozornosti se těšil transfer Srdjana Plavšiče ze Sparty Praha. Záložník, který přišel do Sparty v roce 2017 za 33 milionů korun, odmítl nabídku sportovního ředitele Tomáše Rosického na 500 000 korun měsíčně, což se mělo rovnat podstatnému snížení dosavadního platu. Vedení Letenských ovšem nejspíše vycházelo z faktu, že Plavšič nastoupil za Spartu ve 101 zápasech, ve kterých z pozice ofenzivního hráče zaznamenal 10 branek a 18 asistencí. Přes nevalné statistiky se nechal sportovní ředitel Slavie Jiří Bílek na klubovém webu slyšet ve smyslu, že se jedná o mladého hráče s velkým potenciálem. Pravda, nová posila přišla zadarmo, leč za plat nepochybně podstatně vyšší, než činila nabídka z Letné, prakticky nic nepředvedl. V devíti ligových zápasech zaznamenal jednu asistenci, ve dvou zápasech evropských pohárů stejný počet žlutých karet. Vzhledem k častým absencím v důsledku zranění je velmi těžce prodejný. Skoro by se chtělo říct, že zadarmo drahý.
Kdo z vás to má?
Reprezentační forvard Michael Krmenčík se nechytil v Bruggách, do Slavie přišel po krátkém angažmá v řeckém PAOK Soluň – roční hostování s povinnou opcí na přestup v případě, že český suverén projde do základní skupiny Ligy mistrů. Nestalo se, takže opce za 2,5 milionu eur (takřka 67 milionů korun) padla. V české lize Krmenčíkova dosavadní čísla nekorespondují s názorem trenéra Trpišovského, že se hráč nachází, stejně jako Robert Lewandowski, v nejlepším věku. Ve třinácti zápasech dal čtyři branky, na svém kontě má stejný počet asistencí. A tak se Krmi spíše než výkony na hřišti „proslavil“ haněním svého bývalého klubu Viktoria Plzeň a posmíváním se mzdám bývalých spoluhráčů ze Štruncových sadů. Přestup a výhodný prodej nevypadají v této chvíli reálně, s největší pravděpodobností další šlápnutí vedle.
Neperspektivní, leč alespoň zaplacení
Další letní slávistické posily – sedmadvacetiletý slovenský reprezentant Ivan Schranz a o rok mladší Ubong Ekpai – rozhodně nesplňují kritéria mladých, perspektivních hráčů s potenciálem růstu. Pravda, Schranz přidal k šesti brankám a dvěma asistencím postupovou branku v Konferenční lize, takže se zaplatil na pár let dopředu. Ekpai dal v jedenácti zápasech jeden gól, na svém kontě má stejný počet asistencí. Trefil se i v jednom utkání Evropské ligy. Nejedná se o nikterak oslnivé statistiky, na druhou stranu oba hráči přišli víceméně zdarma, případný prodej by se rovnal v případě Ekpaie alespoň pokrytí mzdových nákladů.
Možná trefa
A tak jedinou letní posilou, která by se mohla blížit plánovanému obchodnímu modelu Slavie – za lacino pořídit a draho prodat –, se stal jedenadvacetiletý švédský stoper Aiham Ousou z druholigového klubu GAIS Göteborg. Slavia přestupovou částku neuvádí, server transfermarkt.com ocenil Aihama na 200 000 eur, což se v přepočtu rovná cca 5,2 milionu korun.
Mimochodem, o tom, že se práce s mladými stopery, jinak silně nedostatkovým zbožím, vyplácí, se přesvědčili v již zmiňovaném Ajaxu Amsterdam. Čtyřnásobný vítěz Ligy mistrů nejdříve vychoval a poté v létě 2019 prodal do Juventusu Turín za 75 milionů eur (cca 1,7 miliardy korun) v té době devatenáctiletého Matthijse de Ligta.
Hořký pláč
Na druhou stranu, byť se angažmá především dvojice Plavšič–Krmenčík jeví pro Slavii po podzimu jako krok opravdu hodně vedle, příklady ze světa ukazují, že může být mnohem hůře. Například Chilan Alexis Sanchez (1988) střelecky zářil jak v barvách FC Barcelony, tak Arsenalu Londýn. A protože po něm po svém příchodu do Manchesteru United silně zatoužil sám José Mourinho, podepsal Alexis smlouvu na roční gáži 33,1 milionu dolarů. Pak ovšem dostal Special One padáka a tehdejšímu, před časem vyhozenému trenérovi Solskjaerovi se Jihoameričan nehodil do koncepce. Nakonec dal Alexis Sanchez v barvách rudých ďáblů pět branek, což se rovnalo honoráři 6 400 000 dolarů za kus. Majitelé hodně hořce zaplakali.
Autor: Petr Bošnakov
