Ve čtvrtek 8. prosince představil Steen Jakobsen, hlavní investiční analytik společnosti Saxo Bank, letošních 10 šokujících předpovědí na rok 2023. Jak sám Jakobsen říká, pravděpodobnost jejich splnění je malá, ale ne nereálná, jak se v minulosti párkrát potvrdilo. Zároveň přiznal, že v této neočekávané době je těžké přijít s něčím víc šokujícím, než je současná realita.
Jakobsen shrnuje: „Podle letošních šokujících předpovědí je jakákoli naděje na návrat dezinflační prepandemické dynamiky marná, protože celý svět najíždí na válečnou ekonomiku a všechny velmoci se ze všech sil snaží zajistit si národní bezpečnost na všech frontách. Ať už ve vojenském slova smyslu, nebo v oblasti dodavatelských řetězců, energetiky, či dokonce financí, jejichž slabiny odhalila pandemie a ruská invaze na Ukrajinu v celé jejich nahotě.“
Jakobsen zároveň odhaduje největší růst produktivity a inovací za posledních 50 let. Vzhledem k současné krizi nebude jiné řešení. Jaké jsou tedy šokující predikce pro následující rok?
Koalice miliardářů založí bilionový Projekt Manhattan zaměřený na energetiku
První a dle Jakobsena zároveň nejdůležitější bod předpokládá, že v roce 2023 dojde vlastníkům velkých technologických korporací a dalším technicky orientovaným miliardářům trpělivost a rozhodnou se uspíšit vývoj nezbytné energetické infrastruktury, která jim umožní splnit si své sny a zajistit nezbytný přechod na čistší energie. Spojí síly a založí konsorcium nazvané Third Stone (Třetí planeta) s cílem získat přes bilion dolarů na investice do energetických řešení.
Toto konsorcium se stane největší vědecko-výzkumnou iniciativou od dob původního Projektu Manhattan, jenž stál za vývojem první atomové bomby. Kromě čistého výzkumu a vývoje zaměřeného na využití plného potenciálu nových i stávajících technologií se bude tento fond do značné míry věnovat způsobu, jak zkombinovat nové energetické zdroje s infrastrukturou pro přenos a skladování energie, což je Achillova pata současných alternativních energetických řešení.
Francouzský prezident Macron odstoupí z funkce
Po červnových volbách do zákonodárného sboru přišla strana prezidenta Emmanuela Macrona o jasnou většinu, kterou měla spolu se svými spojenci v parlamentu. Vzhledem k silné opozici, tvořené levicovou aliancí NUPES a extrémně pravicovou Národní frontou Marine Le Penové, nemá vláda jinou možnost než se snažit protlačit důležité zákony a rozpočet na rok 2023 prostřednictvím výnosů – s využitím článku 49.3 francouzské ústavy. Obcházením zákonodárců se však v demokracii dlouhodobě vládnout nedá. Macron si uvědomí, že mu na další čtyři roky přistřihli křídla, a nebude schopen prosadit svou důchodovou reformu. Rozhodne se proto následovat příkladu Charlese de Gaulla z let 1946 a 1969 a počátkem roku 2023 neočekávaně abdikuje.
Centrální banky nezvládnou inflaci a zlato vystřelí na 3000 dolarů
Po problematickém roce 2022, kdy bylo mnoho investorů frustrováno neschopností zlata posílit navzdory tomu, že se inflace vyhoupla na 40leté maximum, najde vzácný kov v roce 2023 konečně půdu pod nohama. V nadcházejícím roce totiž trh konečně zjistí, že vysoká inflace v dohledné době nezmizí. Zpřísňování politiky FEDu a kvantitativní zpřísňování způsobí nové problémy na trhu s americkými vládními dluhopisy, což si vynutí nová rafinovaná „opatření“ k omezení jeho volatility, de facto nové kvantitativní uvolňování. S příchodem jara se navíc Čína rozhodne výrazně zmírnit svou politiku nulové tolerance covidu, začne se vychloubat účinnou léčbou, a možná dokonce novou vakcínou. Z řetězu puštěná čínská poptávka přinese další výrazný růst cen komodit a inflace znovu stoupne. Zejména v případě čím dál slabšího dolaru, kdy se nové zmírnění postoje FEDu na americké měně negativně podepíše. Na pozadí těchto změn vystřelí dosud nepříliš populární zlato vzhůru díky dramatické změně očekávání v oblasti reálných úrokových sazeb. Přes dvojitý vrchol poblíž 2075 dolarů se zlato přehoupne, jako by ani neexistoval, a v dalším roce dosáhne přinejmenším hladiny 3000 dolarů.
Založení ozbrojených sil EU
Ruská invaze na Ukrajinu znamená nejrozsáhlejší otevřený válečný konflikt v Evropě od roku 1945 a letošní americké midterm volby přinesly výrazně větší zastoupení pravicových republikánských populistů v Kongresu. Bývalý prezident Trump navíc oznámil, že bude kandidovat na prezidenta i v roce 2024. V roce 2023 bude jasnější než kdy dřív, že si musí Evropa udělat pořádek ve své obraně. Už nebude moci spoléhat na čím dál vrtkavější cyklus americké politiky a bude muset počítat s rizikem, že se USA zcela zřeknou svých někdejších závazků vůči Evropě, například po uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. A tak se po dramatickém rokování všichni členové Unie zavážou zřídit do roku 2028 ozbrojené síly s cílem vytvořit plnohodnotné operační jednotky schopné nasazení na zemi, na moři, ve vzduchu i ve vesmíru.
Některá země se zaváže k zákazu veškeré masné produkce do roku 2030
Podle jednoho dokumentu je k tomu, aby bylo do roku 2050 dosaženo nulových čistých emisí, nutné snížit roční spotřebu masa na 24 kg na osobu. Současný průměr zemí OECD přitom činí zhruba 70 kg. Potravinový aspekt klimatické změny budou s největší pravděpodobností zvažovat ty země, které mají stanoveny právně závazné cíle čistých nulových emisí. Švédsko se zavázalo dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045 a další země, jako Velká Británie, Francie či Dánsko, pracují s časovým horizontem roku 2050. Cukr a bič ale fungují jenom zřídka, a tak se v roce 2023 nejméně jedna země rozhodne přejít v závodu o nejagresivnější klimatickou politiku do vedení a zavede od roku 2025 vysoké a postupně dál stoupající zdanění masa. Navíc se zaváže na svém území do roku 2030 zcela zakázat chov zvířat na maso.
Velká Británie uspořádá referendum o anulaci brexitu
V roce 2023 se Rishimu Sunakovi a Jeremymu Huntovi podaří srazit popularitu britských konzervativců na dosud neslýchané minimum. Jejich brutální fiskální program totiž uvrhne Británii do tragické recese. Prudce vzroste nezaměstnanost a také deficit, protože vyschnou zdroje daňových příjmů. Vypuknou veřejné demonstrace požadující, aby Sunak vypsal předčasné volby, protože přišel o podporu obyvatel. Uprostřed hospodářského rozvratu průzkumy ukážou, že už i lidé v Anglii a Walesu pochybují o tom, že byl brexit dobrý nápad. Sunak se nakonec podvolí a volby vypíše. Zároveň rezignuje na svou funkci, aby se do vedení už tak dost poškozené strany dostala nová tvář. Vůdce labouristů Keir Starmer si všimne, že se mezi lidmi vzmáhá podpora pro druhé brexitové referendum a roste popularita liberálních demokratů, kteří se tohoto referenda dovolávají, a tak jde do voleb s tím, že je ohledně brexitu nevyhraněný, ale podporuje referendum o opětovném připojení k EU za podmínek vyjednaných Davidem Cameronem před původním referendem v roce 2016. Ve 3. čtvrtletí se dostane k moci labouristická vláda slibující referendum o anulaci brexitu k 1. listopadu 2023. Voliči se přikloní k návratu do Unie.
Budou zavedeny regulované ceny, aby se omezila oficiální výše inflace
Dokud bude globalizace oslabovat a nebudou zajištěny dlouhodobé energetické potřeby, zůstane inflace i nadále výzvou, kterou je nutné řešit. Téměř všechny války s sebou přinesly regulované ceny a přídělové systémy. Na první pohled je to stejně nevyhnutelné jako ztráty na životech. V roce 2022 už se objevily první chaotické iniciativy pro zvládnutí inflace.
V roce 2023 očekávejme větší regulaci cen, a dokonce i platů. Možná bude v Británii a ve Spojených státech znovu založen Národní úřad pro ceny a platy. Výsledek bude ovšem stejný jako u vládní politiky takřka vždycky – zákon nezamýšlených důsledků. Regulace cen bez toho, aby se vyřešil hlubší problém, nejenže způsobí další inflaci, ale zároveň riskuje poškození struktury samotné společnosti. Životní úroveň totiž bude klesat, protože výrobci nebudou motivováni k produkci a bude docházet ke špatné alokaci prostředků a investic. Zvýšenou produktivitu a efektivitu mohou prostřednictvím investic zajistit pouze tržní ceny.
OPEC+, Čína a Indie opustí MMF a dohodnou se na využití nové rezervní měny
Země, které nejsou na straně USA, si uvědomí, že je dolar americkou vládou čím dál víc využíván jako zbraň, a rozhodnou se opustit jak dolar, tak MMF. Vytvoří mezinárodní clearingovou unii (ICU) a novou rezervní měnu Bancor (měnový kód KEY), založenou na původní Keynesově myšlence z dob před Brettonwoodským systémem. Spojené státy tak budou mít se zneužíváním dolaru v rámci mezinárodního měnového systému utrum.
Japonsko vyřeší problémy svého finančního systému zafixováním USD/JPY na 200
S nástupem roku 2023 se znovu zvyšuje tlak na Japonský jen i na japonský finanční systém, protože zpřísňování politiky FEDu a růst výnosů z amerických vládních dluhopisů s sebou přináší globální krizi likvidity.
Nejprve oznámí, že bude USD/JPY zafixován na 200. Má se jednat o dočasné opatření s dosud neurčenou dobou platnosti, které umožní reset japonského finančního systému. K tomu patří i to, že BoJ explicitně monetizuje všechny dluhopisy ve svém držení, takže jí žádné nezbudou. Kvantitativní uvolňování spolu s monetizací se prodlužuje, tak aby odlehčilo japonskému státnímu dluhu. Existuje však plán postupného útlumu v průběhu následujících 18 měsíců.
Díky tomu se státní dluh začne snižovat. Zároveň dochází k oživení japonského vývozu. V důsledku toho klesne reálný japonský HDP kvůli nižší kupní síle o 8 %, zatímco nominální HDP kvůli růstu životních nákladů o 5 % stoupne, ale Japonsko se vrátí na stabilní trajektorii a nabídne lákavý model řešení krize, až k něčemu podobnému nevyhnutelně dojde i v Evropě a nakonec i ve Spojených státech.
Zákaz daňových rájů zruinuje veřejně neobchodované společnosti
V roce 2023 zavede OECD úplný zákaz největších daňových rájů světa. USA reklasifikují zhodnocení kapitálu, které bylo dosud daněno jako kapitálový výnos, na běžný příjem. Zákaz daňových rájů v EU a americká změna zdanění otřese celým odvětvím soukromého a rizikového kapitálu, zničí velkou část ekosystému a způsobí, že registrované veřejně neobchodované firmy přijdou o 50 % své hodnoty.
A co Česko?
Na závěr na otázku, co předpovídá Jakobsen pro Českou republiku, dodává, že to nemusí být nic šokujícího: „Stejně jako Dánsko i Česko bude muset v nejbližší době přijmout euro. Nedává prostě smysl zůstávat u současné měny.“
Autor: Nicole Baronová
