Japonská firma chce zopakovat svůj úspěch jako významný výrobce tankerů na zkapalněný zemní plyn (LNG) s vodíkem.
Jde o klíčový prvek, který může pomoct dekarbonizovat průmyslová odvětví a urychlit globální energetickou transformaci.
V
rámci pilotního projektu s rozpočtem ve výši 385 milionů
dolarů, ve kterém se angažuje společnost Kawasaki a podporují ho
japonská a australská vláda, plánují na jaře letošního roku
přepravit první náklad zkapalněného vodíku z Austrálie do
Japonska.
„Chceme
dokázat, že je možné přepravit velký objem
vodíku, který se pak využije v Japonsku a jinde v Asii, stejně
jako LNG,“ řekl minulý pátek agentuře Reuters Motohiko
Nišimura, viceprezident společnosti Kawasaki.
Vodík,
který se už dlouho používá jako raketové palivo, se většinou
získává ze zemního plynu nebo uhlí. Uplatnění najde také při
rafinaci ropy a výrobě amoniaku pro hnojiva. Očekává se ale, že
budoucí poptávka bude pocházet z více segmentů, včetně
dopravy, stavebnictví a výroby energie.
Firma
Kawasaki cítí vítr v zádech, protože vodík se pro mnoho podniků
a států stal preferovaným zeleným palivem. Sázejí přitom na
to, že nejhojnější prvek vesmíru může pomoct v boji proti
změně klimatu.
Japonská
vláda představila v prosinci ambiciózní cíl zvýšit do roku
2030 svou roční poptávku po vodíku ze současných 2 milionů tun
na 3 miliony a do roku 2050 plánuje využívat až 20 milionů tun.
Vize firmy Kawasaki
Společnost Kawasaki plánuje do roku 2050 vybudovat 80 vodíkových nosičů pro dovoz 9 milionů tun paliva ročně. Do roku 2030 chce zároveň postavit dvě lodě komerčního rozsahu, které převezou téměř čtvrt milionu tun. Japonská firma se zaměří na prodej vodíku v celkové výši 120 miliard jenů (cca 25 miliardy korun) v roce 2030 a 300 miliard jenů (62 miliard korun) v roce 2040.
„Zvažujeme
posílení našich cílů tak, aby odrážely nové cíle vládní,“
doplnil Nišimura.
Letos na jaře
přepraví společnost Kawasaki 75 tun vodíku vytěženého z
hnědého uhlí a zkapalněného v australském spolkovém státě
Victoria. Jedná se o množství dostatečné pro naplnění nádrží
15 000 vozidel s palivovými články. Zmrazením plynného vodíku
na minus 253 stupňů Celsia lze náklad stlačit na osmdesátinu
jeho plynného objemu.
Pro společnost
Kawasaki, která začala před více než deseti lety vyvíjet
dodavatelský řetězec vodíku, zahrnující systémy zkapalňování
vodíku a skladovací nádrže, zůstává největší překážkou
cena.
Japonské angažmá
Japonsko
se stalo průkopníkem velkoobchodního využívání LNG před více
než 50 lety, kdy se společnosti Tokyo Electric a Tokyo Gas rozhodly
dovážet palivo s cílem snížit znečištění ovzduší a
uspokojit rostoucí poptávku po energii uprostřed rychlé
ekonomické expanze země.
„Potřebujeme
vládní podporu, abychom vytvořili systém, který zvýhodní
používání čistšího paliva a vyjasní, kdo ponese
náklady,“ zakončuje Nišimura.
