Pohyb na perfektně střiženém trávníku doplněném jezírky, potoky a bunkery se na některých hřištích pomalu stává minulostí. Sport spojující píli, preciznost, trpělivost a pobyt v přírodě doplácí na změnu klimatu.
Web stanice CNN řadí golf mezi takzvané špinavé sporty, které ničí planetu. Může za to vysoká spotřeba vody na denní údržbu hřišť. V okrese Salt Lake County v Utahu zdejší třicítka klubů denně zavlažuje 34 miliony litrů vody, což je ekvivalent 13 padesátimetrových plaveckých bazénů. V Británii spotřebuje podle BBC 18jamkové hřiště ročně přibližně 2 bazény vody. V případě suchého klimatu se počítá se stonásobným nárůstem. Příliš lichotivá není ani uhlíková stopa golfových hřišť. Na jejich údržbu se používají uhlíkově náročná hnojiva a úhledným trávníkům často musí uhnout lesní porosty.
V roce 2018 se kvůli suchu musel turnaj Cape Town Open posunout do vnitrozemí. V Austrálii čelí golfová hřiště vedle nedostatku srážek také požárům. Klub Mallacoota v letech 2019 a 2020 málem zmizel z mapy milovníků tohoto sportu poté, co na jeho fairwayích našli útočiště uprchlíci z hořícího města. Podobně jsou na tom také hřiště v Kalifornii. Řešením je budování vodních rezervoárů, které se vedle zavlažování mohou použít právě k hašení požárů. Konstrukce dalších a dalších vrtů však může v některých případech narušit přístup k pitné vodě v celé oblasti.
Greeny pod vodou
Mohlo by se zdát, že je golf nejvíce ohrožen nedostatkem vody. Opak je však pravdou. Mnoho vyhlášených hřišť se nachází na pobřeží oceánů nebo v jejich těsné blízkosti. Se stoupající hladinou moří se však z greenů začínají stávat bažiny. Hřiště v Miami musí zavírat téměř po každém dešti, protože jsou podmáčená. Skotský klub Montrose, který je v provozu již 460 let, přišel od roku 2007 o 30 metrů fairwaye. Trávník podlehnul mořské erozi a na jeho místě je nyní pláž. Stejnému problému čelí také irský klub Doonbeg Donalda Trumpa. Pokud v příštích 50 letech stoupne hladina oceánů o metr, bude to znamenat konec kolébky golfu v St. Andrews a v bažinu se promění také kluby na Floridě.
Golfovým hřištím vedle suššího klimatu neprospívají také prudké změny počasí, které v našich zeměpisných šířkách znamenají období nedostatku srážek s přívalovými dešti. Stojící voda na greenech trávu ničí a každá hodina, kdy je kvůli podmáčení hřiště zavřené, představuje finanční ztráty. Podle Tima Lobba, prezidenta Evropského institutu architektů golfových hřišť (EIGCA), nabízí jedno z řešení naturalizace a redukce travních ploch. Použitím druhů, které jsou pro danou lokalitu přirozené, se sníží spotřeba vody o 15 až 20 procent a trávník si dokáže lépe poradit také s nepřízní počasí. Daní za efektivitu je však sušší vzhled pažitu.
Jak uchovat golf pro další generace
Aby se golf nestal výsadou jen hrstky míst a hráčů, potřebuje se adaptovat. Příklady lze najít napříč zeměkoulí – mezi nejběžnější patří zřízení vodních rezervoárů a zachycování dešťovky. Uhlíková stopa se snižuje omezením používání elektřiny nebo přechodem na efektivnější technologie, jako jsou robotické sekačky. Finský klub v Hirsale plánuje svých 40 přístrojů do konce letošního roku pohánět pouze z obnovitelných zdrojů, čímž ušetří 1000 litrů paliva.
Jedním z prozaičtějších řešení je vzdát se ambicí na dokonalé hřiště a ponechat věci více v rukou přírody. Tuto myšlenku podporují také někteří z architektů. „Když vezmu v úvahu sucho v Kalifornii před pár lety, doufal bych, že se nevrátí do starých kolejí a popřemýšlí nad tím. Nemusíte mít 2000 zavlažovacích zařízení od plotu k plotu, abyste udrželi hřiště naživu, můžete jej nechat vyschnout,“ prohlašuje Harley Kruse na adresu amerických golfových klubů, které jsou známé velkou spotřebou vody. Royal Melbourne Glof Club, jehož podobu má Kruse na svědomí, přitom pro jeho přírodní povahu a suchý povrch ocenili i Tiger Woods nebo Ernie Els.
Autor: Klára Šubíková
