Žijete ve městě, nebo na vesnici? I to ovlivňuje váš zdravotní stav. Podle dat Eurostatu uvedlo 43 % lidí ve věku 65 a více let žijících ve městech, že mají dobrý nebo velmi dobrý zdravotní stav, což je o 2 % více než celostátní průměr všech lidí této věkové skupiny (41 %) v Evropské unii. Některé státy ovšem hlásí rapidní rozdíly.
V pouhých osmi zemích EU se více než polovina obyvatel nad 65 let cítí zdravotně dobře. Nejlépe na tom jsou Irové (66 %), Švédi (64 %) a Belgičani (60 %). Naopak nejnižší podíl lidí cítících se v dobrém zdravotním stavu je v Litvě (11 %), Lotyšsku (15 %) a Portugalsku (21 %).
Starší lidé s dobrým nebo velmi dobrým zdravotním stavem, 2021 (ve věku 65 a více let, v %). Zdroj: Eurostat
Málokterá země ovšem zaznamenala stejnou úroveň mezi obyvateli jak ve městech, tak na vesnicích. Největší rozdíl v podílu starších lidí žijících ve městech ve srovnání s celostátním průměrem se objevil na Slovensku, následovaném Slovinskem, Bulharskem a Chorvatskem. Naopak nejnižší byl rozdíl v Lucembursku, Nizozemsku a Francii. V těchto zemích byl podíl lidí ve věku 65 a více let, kteří uváděli dobrý nebo velmi dobrý zdravotní stav, ve městech nižší než na národní úrovni.
Městský život má i svá negativa
Výhoda městského života a vidina lepšího zdraví mohou být spojeny s řadou faktorů, ať je to lepší přístup ke zdravotním a sociálním službám, vyšší vzdělání a příjmy, lepší životní a pracovní podmínky či to, že lidé žijící ve mestěch jsou méně vystaveni rizikovým faktorům, jako je tabák, alkohol a nezdravá strava.
Na druhou stranu je městský život vykoupený zanedbanými čtvrtěmi, které se vyznačují chudobou nebo sociálním vyloučením, a zdravotní rizika mohou plynout z přeplněnosti, nízké kvality bydlení, nedostatečného větrání a v neposlední řadě ze znečištění ovzduší a hluku. To způsobuje negativní dopady nejen na fyzické, ale i duševní zdraví.
Autor: Nicole Baronová
