Objem vypsaných veřejných zakázek na komunikaci klesl v roce 2022 téměř o polovinu, počet zadaných úkolů o 16 procent. Ty nyní tvoří pouze procento z celkového komunikačního trhu. Česká republika se tak stále více vzdaluje státům západní Evropy, kde veřejné komunikační výdaje běžně odpovídají až pětině komunikačního trhu.
Varovným signálem je také trend drobení projektů na malé zakázky do dvou milionů korun. Stát zároveň bojuje s výrazným poklesem počtu uchazečů ve výběrových řízeních.
„Loňské výsledky jsou nejhorší za poslední roky. Když se navíc podíváme na jejich podrobný rozbor, zjistíme, že je tento údaj výrazně zkreslen zakázkou na tiskařské služby v objemu 400 milionů korun, realita je tedy ještě mnohem horší, a to zejména proto, že reálně výrazně poklesl i počet zadávaných zakázek,“ komentuje data Lucie Češpivová, členka prezidia Asociace komunikačních agentur (AKA).
Raketový růst počtu menších zakázek
V meziročním srovnání zároveň výrazně vzrostl objem zakázek zadaných mimo režim zákona o veřejných zakázkách, tedy těch, které svou hodnotou nepřesahují dva miliony korun. Zatímco v roce 2021 se jednalo o zakázky v celkovém objemu 45 milionů korun, v loňském roce stoupla jejich hodnota o více než půl miliardy na 567 milionů.
„Naznačuje to totiž, že veřejné instituce často namísto koncepční komunikace volí krátkodobá dílčí řešení, která samozřejmě nemohou naplňovat komunikační cíle směrem k široké veřejnosti,“ upozorňuje Češpivová. Podle Kateřiny Hrubešové, výkonné ředitelky AKA, pak to, že státní úředníci rozdělují velké zakázky na podlimitní, snižuje transparentnost výběru dodavatelů.
Daleko za průměrem západní Evropy
Z pohledu celkového objemu investic do komunikace se Česko dlouhodobě drží daleko za průměrem zemí západní Evropy, kde tyto zakázky představují až pětinu celého komunikačního trhu. „Tak výrazný rozdíl se samozřejmě musí někde projevit. Při této výši investic do komunikace se vláda nemůže divit, že není schopná občanům řádně představit a vysvětlit ani dílčí změny v zákonech, o složitějších celospolečenských tématech, jako je inflace, ESG nebo válka na Ukrajině, nemluvě. Situace logicky zneužívají dezinformátoři, kteří jsou při absenci komunikace státu schopni snadno ovlivňovat veřejné mínění,“ říká Petra Jankovičová, prezidentka Asociace komunikačních agentur.
Nedostatek uchazečů
Stát se v posledních letech potýká také s klesajícím množstvím účastníků výběrových řízení. Oproti roku 2021 vloni klesl průměrný počet nabídek ve výběrových řízeních dle zákona o zadávání zakázek o třetinu. Fakticky to znamená pokles z průměru 2,7 nabídek na výběrové řízení na 1,9.
„Počet nabídek sledujeme v rámci zadávaných zakázek a to, že toto číslo kleslo pod dvě nabídky na zakázku, je alarmující. Naznačuje to, že zájem kvalitních a profesionálních dodavatelů poklesl na hraniční číslo,“ uzavírá Češpivová.
Autor: Alena Burešová
