Čína posílí v oblasti vesmíru a letectví nebo obranném průmyslu, které si dosud Rusko chrání. V Evropě díky očekávaném odklonu od fosilních paliv posílí Japonsko a Korea jako klíčoví dodavatelé vyrobků v oblasti obnovitelných zdrojů nebo elektromobility, říká Karel Kučera, partner Moore EU-Asi Desk.
Je celosvětový odklon od byznysu s Ruskem příležitost pro Asii, potažmo Čínu, aby více posílila svůj vliv v Evropě?
Jde o příležitost pro Čínu k rozšíření svého vlivu zejména v Rusku a obecně také v Asii. Využije toho také v bilaterálních vztazích k získání znalostí a technologií v oblasti vesmíru a letectví nebo obranného průmyslu, které si dosud Rusko více chránilo. V Evropě to má více aspektů. V rámci odklonu od fosilních paliv posílí určitě asijské země, tedy i Japonsko a Korea, jako klíčoví dodavatelé vyrobků v oblasti obnovitelných zdrojů, ale i elektromobility. Otázkou je, zda se podaří například Číně posílit i na poli know-how a vývoje technologií, a nejen výrobně. V rámci výroby může být totiž problémem logistika a s vyššími investicemi bude také vyšší tlak na relokaci výroby do Evropy. Spíše tak dojde k posílení obchodních vazeb mezi Evropou a Asií.
Jak by Čína, případně některá z dalších východoasijských zemí, mohla Rusko nahradit, jakým zbožím, službami?
Rusko je klíčový dodavatel zejména surovin, zde se náhrada v Asii bude hledat obtížné. Lze uvažovat, že to bude mít dopad na obranný sektor, ale i energetiku, kde bude Rusko mít omezené exportní možnosti a bude i pod větším tlakem u výrobních kapacit z důvodu omezení nákupu.
Jak velký problém je současný konflikt pro samotnou Čínu, potažmo Japonsko či Koreu?
Jedná se o významné ekonomiky, které jsou navzájem provázané. Z toho důvodu je to pro tyto země reálný problém. Kromě omezení a sankcí, které musí firmy řešit, jde o další narušení dodavatelských řetězců. Po pandemických omezeních jde o další narušení přepravy zboží a ztížení přepravních kapacit. Není dostatek kapacity v lodní dopravě a nyní je problematická i železniční přeprava z Číny do Evropy.
Nepanují obavy, že určitý bojkot může postihnout i Čínu vzhledem k jejímu nejasnému postoji k válce na Ukrajině?
Čína stále vystupuje jako neutrální strana a čínské podniky jsou opatrné, protože hlavní zákazníky mají na západních trzích. Naopak řada podniků zpracovávajících suroviny pro lokální trh této situace využije, např. pro nákup levnější ropy.
Jak obchod se zeměmi Dálného východu ovlivnila nebo ovlivňuje koronavirová pandemie?
Ovlivňuje to zejména dynamiku obchodních vztahů, přestože mají asijské společnosti dlouhodobé plánovací cykly a bývají stabilnějšími partnery. Firmám chvíli trvalo se přizpůsobit, nejdříve to ovlivnilo investiční akce, posléze i běžný provoz. Samozřejmě dochází ke změnám v plánech, v nákupním chování, ale dochází i k lokálním omezením. To vše má dopady na běžný provoz. Asijské firmy jsou zvyklé více používat formy elektronické komunikace, ale i tak se ukazuje, že bez možnosti cestování více hledají lokálního partnera, který jim v daném místě pomůže s řešením i s ohledem na potřeby jejich mateřských společností.
Do jakých zemí ve východní Asii expandují tuzemské společnosti v rámci svých podnikatelských aktivit nejčastěji?
Největším partnerem Evropy je samozřejmě Čína, což je dáno velikostí jejího trhu. Pak jsou evropské společnosti relativně úspěšnější v Koreji než v Japonsku. Jde o velice zajímavý trh, ale je velice obtížné se na něj dostat – je strukturovanější a zákazníci jsou tam velice nároční.
Svět je stále globalizovanější, přesto, můžete popsat specifika obchodních transakcí s protistranou z tak odlišné části světa?
Největším specifikem všech asijských trhů je obrovský důraz na tým a společnost jako celek, nikoli na jednotlivce jako v Evropě. Dívají se na transakce z dlouhodobější perspektivy, a i když jde o dynamické trhy nebo odvětví, tak kladou důraz na dlouhodobý přínos a hodnotu. Více řeší, s kým transakce probíhá, jak je to důvěryhodný partner. Více se nedá zobecňovat, protože cíle, strategie a způsob vyjednávání se mezi jednotlivými zeměmi velmi liší.
Řešíte obchodní aktivity i s dalšími kouty země. Jak vnímáte současnou situaci na Ukrajině?
Osobně se nás to samozřejmě velice dotýká, protože se s Ukrajinci všichni běžně potkáváme každý den. A dopady na obchodní transakce samozřejmě vidíme také. Silně to ovlivňuje dodavatelské řetězce jak kvůli dopravě, tak možnosti realizovat transakce. Současně se projevují výkyvy na trzích měn i komodit. Dochází ke změně priorit u lidí i ve společnosti, což se odrazí v nastavení firem, jejich strategiích a cílech. Pozitivní je stávající vlna solidarity, a to nejen u nás, ale v celé EU.
Jakým způsobem se současný vývoj dotýká dosavadních obchodních spoluprací?
Už v důsledku pandemie nemoci covid-19 byl větší důraz na stabilitu a jistotu dodávek než na okamžitý zisk. Toto se ještě více posiluje. Naši klienti samozřejmě podstatně více řeší detaily a rizika. Tím, že preferují dlouhodobější spolupráce, tak mají více času na to se přizpůsobit. Ale samozřejmě se to stávajících obchodních vztahů dotýká, u probíhajících auditů musíte přehodnocovat rizika, v rámci obchodních transakcí musíte řešit více návaznosti, dostupnost dopravy i materiálu a vymezení rizik.
Vnímáte už nyní nějaké zastavené byznysové projekty vzhledem k situaci kolem rusko-ukrajinského konfliktu?
Ano, je tu několik projektů, které byly v úvodních fázích přípravy a byly odloženy.
Autor: Jiří Böhm
