Střed Evropy se přesouvá na východ

Ruská invaze na Ukrajinu byla šokem jak pro Evropskou unii, tak pro NATO. A posílila vliv zemí střední a východní Evropy. Polsko, Česko a další státy byly hnacím motorem podpory Ukrajiny. Tradiční evropští lídři, Francie a Německo, se zdáli být paralyzováni – informuje o tom New York Times.

Loni v srpnu to v Praze na rovinu řekl německý kancléř Olaf Scholz: „Střed Evropy se přesouvá na východ.“

Hlasitý tlak z východní a střední Evropy byl klíčový pro rozhodnutí, které po měsících tahanic a odporu padlo – poskytnout Ukrajině západní tanky. Minulý týden Scholz oznámil, že jeho země dodá část svých tanků Leopard 2 a umožní ostatním zemím poslat své tanky. Prezident Joe Biden navíc prohlásil, že pošle tanky Abrams, což Scholzovi poskytlo požadované politické krytí.

Válka také urychluje to, co Scholz naznačoval – rovnováha sil v Evropě se posouvá i s jejím středem, a to od „staré Evropy“, která si vážila svých vazeb na Moskvu a pěstovala je, k novějším členům na východě a severu, kteří mají drsné vzpomínky na sovětskou okupaci a nechtějí postoupit kusy své obnovené suverenity Bruselu.

„Scholz má pravdu. Hlasům Středoevropanů a Východoevropanů se v evropských radách více naslouchá a berou se vážněji a na stole je velký program východního rozšíření. Vzhledem k tomu, že v Evropě probíhá velká válka v jejích hranicích, jde nyní o tvrdou sílu více než dříve. Takže mít střední a východní Evropu, která bere bezpečnost vážně, má vliv,“ řekl deníku New York Times Timothy Garton Ash, evropský historik z oxfordské St Antony’s College.

Polsko urychleně zbrojí

Polsko rychle rozšiřuje armádu – vláda loni uvedla, že plánuje zdvojnásobit početní stav ozbrojených sil země – a objednalo velké množství nových sofistikovaných zbraní, což z něj činí důležitějšího hráče v EU i v NATO. Polsko bylo hlavním lobbistou, který se snažil přesvědčit neochotný Berlín, aby na Ukrajinu poslal německé tanky a povolil to i dalším zemím.

„Moc se přesunula na východ a Ukrajina tento trend upevní,“ uvedla Jana Puglierinová, berlínská ředitelka Evropské rady pro zahraniční vztahy. Země střední a východní Evropy se podle Puglierinové považují za „bojovníky za svobodu v EU a brání její hodnoty, staví se proti diktatuře“. Cítí se ospravedlněny ve svých dlouhodobých varováních před neoimperialismem Ruska, jeho prezidentem Vladimirem Putinem a závislostí Evropy na ruské energii – v kontrastu s tím, co považují za naivitu západní Evropy v oblasti diplomacie a obchodu s Ruskem.

Německo a Francie selhaly

Německo a Francie musely také čelit selhání své tradiční politiky evropské bezpečnosti s Ruskem, nikoli proti němu. Francouzský prezident Emmanuel Macron vytrvale doufá, že bude součástí jakýchkoli budoucích mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, a jde tak daleko, že hovoří o poskytnutí bezpečnostních záruk Rusku, což rozzuřilo mnohé v Evropě, a to nejen na východě. Válka také způsobila, že Macronova snaha o „autonomní“ evropskou obranu se zdá být prázdná vzhledem k tomu, že v posledním roce výrazně posílila role NATO a USA.

„Východní země nejsou velkými příznivci obrany EU – chtějí USA a NATO,“ informovala Puglierinová. Také Německo chce posílit transatlantické vztahy a je závislé na Washingtonu, i když se snaží obnovit svou vlastní armádu. „Takže Francie ztratí některé spojence,“ dodala. Oslabená v rámci Evropy, alespoň prozatím, bude mít Francie také menší vliv v aktivnějším a agresivnějším NATO. Aliance je na amerických zbraních a vedení závislá více než před válkou, nikoli méně, a očekává se, že se brzy rozšíří o nové členy Švédsko a Finsko.

Východ Evropy bude hrát větší roli

Nová německá vláda v čele se Scholzem nebyla připravena na válku, natož na náhlé odříznutí od ruské energetiky a obchodu. S rostoucími obavami z podobné závislosti na Číně stojí Německo před nutností přetvořit svou exportně orientovanou ekonomiku, postavenou na levném ruském plynu a neomezeném obchodu s Čínou.

Z dlouhodobého hlediska „bude perspektiva větší a východnější Evropy pro německou ekonomiku zdrojem velké síly“, uvedl Garton Ash, přičemž Ukrajina představuje obrovský potenciál rozvoje. Přesto jsou Francie a Německo v Evropě přinejmenším pro nejbližší budoucnost na druhé koleji.

Luuk van Middelaar, historik Evropské unie, poznamenává, že od začátku války se k Polsku i Maďarsku Brusel chová mírněji v přetrvávajících sporech o zachování právního státu. „Politicky a morálně je Polsko z obliga, protože hraje roli frontového státu, který dodává zbraně a přijímá uprchlíky,“ dodal van Middelaar.