Svět nyní čelí celé řadě potenciálních válek a krizí, tvrdí americký think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Hodně bude záležet na míře konfrontace mezi USA a jejich strategickými partnery na jedné straně a Ruskem na straně druhé, podobně bude zajímavé sledovat konfrontaci s Čínou a další potenciální konflikty, které se objevují na globální úrovni.
Podle CSIS válka nemusí znamenat skutečný vojenský konflikt mezi zúčastněnými státy. Vyhýbání se boji nebo jeho minimalizace ale nikdy neznamenaly mír. Jak upozornil již čínský válečník Sun-c’ ve svém díle Umění války před více než 2 000 lety, „válka“ nemusí zahrnovat použití vojenské síly nebo jakoukoli formu skutečného boje.
Jeho výrok, že „nejvyšším uměním války je podrobit si nepřítele bez boje“, odrážel mnoho konfliktů v Číně v té době. Platilo to i pro jiné státy a kultury v průběhu dějin a vztahuje se i na mnoho konfrontací a konfliktů, které existují dnes.
Podle studie A World in Crisis: The “Winter Wars” of 2022-2023 (Svět v krizi: „Zimní války“ v letech 2022–2023) se konfrontace mezi hlavními mocnostmi – USA, jejich strategickými partnery, Ruskem a Čínou – v posledních několika letech stala mnohem vážnější a nyní se dotýká různých oblastí světa.
Ukazuje také, že mnoho aspektů této konfrontace je nyní ekvivalentem známého cíle Sun-c’, kterým bylo pokoření nepřítele bez boje. Konfrontace a soupeření mezi hlavními mocnostmi se staly ekvivalentem politické a ekonomické války a konkurenčních snah o využití vojenské síly k dosažení strategických cílů bez přímého boje.
Zároveň se zintenzivňuje široká škála krizí a konfliktů nižší úrovně mezi regionálními a místními mocnostmi a občanských válek a menších vnitřních konfliktů.
V příliš mnoha případech se podle studie jasně ukazuje, že svět nesměřuje k míru. V letech 2022-2023 čelí řadě možných a probíhajících „zimních válek“, které mohou, ale nemusí přerůst v otevřený vojenský konflikt, i přesto jsou již válkami na politické a ekonomické úrovni.
Mnohé z těchto „zimních válek“ zahrnují také snahy o budování smrtonosnějších vojenských sil, využívání bezpečnostní pomoci a transferů zbraní nebo zástupných sil k uplatňování politického a ekonomického vlivu a zároveň odrazování od použití síly ve skutečných bojích.
Seznam takových válek – násilných i nenásilných –, které probíhají v zimě 2022–2023 a které podle všeho budou mít vliv na globální bezpečnost i v budoucnu, zahrnuje například:
„Zimní válka“ na Ukrajině
„Zimní válka“ mezi Západem a Ruskem v oblasti ekonomiky, politiky a energetiky
„Zimní válka“ v oblasti modernizace a budování konvenčních sil ze strany USA, NATO a Ruska
„Zimní válka“ v jaderných silách a odstrašování mezi velmocemi
„Zimní válka“ ve schopnostech přesného úderu, protivzdušné/raketové obraně a nových/rozkladných technologiích
„Zimní válka“ v přechodu od spolupráce a soupeření s Čínou ke konfrontaci a aktivnímu plánování války
„Zimní válka“ na Blízkém východě a v Perském zálivu
„Zimní válka“ v Koreji
„Zimní válka“ v šedé zóně, spoiler a zástupná válka
„Zimní válka“ v křehkých, rozdělených, autoritářských a nerozvinutých státech
Je jasné, že nové formy politické a ekonomické války – a budování vojenských sil – stále více rozdělují hlavní světové mocnosti. A je otázkou, jak to bude pokračovat dál…
Dá se očekávat, že ostatní státy se budou stále více zapojovat do podobných forem regionálních a lokálních konfliktů nebo se budou účastnit konfrontace mezi hlavními mocnostmi. Bohužel tyto kroky vedou i k tomu, že mnoho takových států pak postrádá efektivní správu věcí veřejných a odpovídající hospodářský rozvoj a směřuje k novým vnitřním, místním a regionálním konfliktům.
Jakkoli se určitá forma stabilní globalizace mohla v minulosti zdát žádoucí, toto čisté hodnocení ukazuje, že svět se ubírá zcela jiným směrem.
Autor: Jiří Böhm
