Temelín stavěli z většiny Češi. Hrozí, že u Dukovan to bude jen ze 30 procent

Energetický expert Pavel Janeček a ekonom Jaroslav Ungerman vedli obsáhlou diskuzi o výzvách, kterým čelí český průmysl. Zaměřili se na problémy spojené s energetickou krizí, přechodem na elektromobilitu a ztrátou tradičních odvětví, jako jsou strojírenství a těžký průmysl. Hovořili také o potřebě reformy technického vzdělávání a nutnosti modernizace průmyslu pro udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu.

Dekarbonizace a její dopady na českou ekonomiku

Diskuze se otevřela otázkou, jakým způsobem dekarbonizace ovlivní českou ekonomiku. Jaroslav Ungerman zdůraznil, že tlak na bezuhlíkovou ekonomiku má značné limity. „Pokud odstraníme CO₂ z procesů, přestane fungovat zemědělství i průmysl, který závisí na fosilních palivech,“ uvedl. Pavel Janeček navázal, že současné plány na dekarbonizaci přinášejí největší rizika pro průmyslové země, jako je Česká republika, které jsou závislé na energeticky náročných výrobách.

Oba experti se shodli, že bez jasné strategie modernizace průmyslu, včetně investic do nízkoemisních technologií, hrozí České republice nejen ztráta pracovních míst, ale také pokles exportu. Janeček dodal, že povinnost platit za emisní povolenky činí české firmy méně konkurenceschopnými na globálním trhu, což podkopává jejich dlouhodobou stabilitu.

Automobilový průmysl: Zásadní sektor pod tlakem

Automobilový průmysl, který představuje 10 % českého HDP a zaměstnává přes 180 000 lidí, čelí velkým změnám v souvislosti s přechodem na elektromobilitu. Janeček upozornil, že masivní elektrifikace vozového parku vyžaduje obrovské množství energie, kterou současná infrastruktura není schopna zajistit. „Pokud budeme chtít nabíjet miliony elektromobilů, musíme zásadně rozšířit energetické kapacity,“ vysvětlil.

Ungerman dodal, že problémem je i přetrvávající závislost českých automobilek na exportu do zahraničí, kde se poptávka mění rychleji, než na to dokážou reagovat české firmy. „Pokud české automobilky nezačnou vyvíjet vlastní technologie pro elektromobilitu, riskujeme ztrátu klíčových trhů,“ varoval. Oba se shodli, že automobilový sektor potřebuje nejen investice do vývoje, ale i podporu vlády, která by měla zajistit hladký přechod na nové standardy.

Energetika: Klíč k budoucí stabilitě průmyslu

Energetika byla dalším zásadním tématem diskuze. Janeček zdůraznil, že energetická nezávislost je základním předpokladem pro udržení průmyslové základny. „Bez stabilních a cenově dostupných dodávek energie se český průmysl neobejde,“ uvedl. Hovořil také o problémech spojených s výstavbou nových jaderných bloků. „Chybí nám nejen investice, ale i odborníci, kteří by mohli tyto projekty realizovat,“ upozornil.

Ungerman navázal, že investice do obnovitelných zdrojů jsou důležité, ale samy o sobě nestačí. „Větrné a solární elektrárny nemohou pokrýt potřeby energeticky náročných odvětví, jako je hutnictví nebo chemický průmysl,“ vysvětlil. Oba experti se shodli, že Česká republika musí kombinovat investice do obnovitelných zdrojů s rozvojem jaderné energetiky, aby zajistila stabilní a dlouhodobě udržitelný energetický mix.

Diskuze se stočila také k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany a přinesla spíše skeptické názory na schopnost českého průmyslu a státu zvládnout tak rozsáhlý projekt. Pavel Janeček zdůraznil, že český podíl na výstavbě reaktorů by dnes byl oproti minulosti výrazně nižší. „Když jsme stavěli Temelín, české firmy se podílely na více než 70 % celého projektu. Dnes bychom se dostali sotva na 20–30 %, což je smutné svědectví o tom, kam se náš průmysl posunul,“ uvedl s jistou dávkou rozčarování. Upozornil na úbytek odborníků a pokles výrobních kapacit, které byly dříve schopné realizovat takto komplexní zakázky.

Kriticky se oba diskutující dívali i na spolupráci se zahraničními partnery, například s jihokorejskou KHNP nebo britským Rolls-Royce. „Na papíře vypadá podíl českého průmyslu na stavbě reaktorů od KHNP jako zajímavý, ale realita je jiná. Místo reálného zapojení jde často jen o drobné subdodávky bez strategického významu,“ poznamenal Janeček. Jaroslav Ungerman dodal, že účast na projektech Rolls-Royce v oblasti malých modulárních reaktorů by mohla být pro český průmysl příležitostí, ale současná kapacita firem tomu neodpovídá. „Bez investic do technologií a lidí zůstáváme na úrovni subdodavatelů, kteří nemají žádný vliv na konečnou podobu těchto projektů,“ uzavřel Ungerman.

Rusko na východ, my na západ

V diskuzi zaznělo i hodnocení odklonu České republiky a Evropy od spolupráce s Ruskem, zejména v oblasti energetiky. Pavel Janeček upozornil, že tento krok přinesl nejen dražší dodávky plynu, ale i dlouhodobé ekonomické důsledky. „Odstřihli jsme se od levného plynu z Ruska, který byl klíčový pro naši energetickou stabilitu, a teď dovážíme zkapalněný plyn z USA, což výrazně zvyšuje náklady,“ uvedl Janeček. Dodal, že vyšší ceny energií dopadají nejen na domácnosti, ale především na energeticky náročný průmysl, který ztrácí konkurenceschopnost.

Jaroslav Ungerman pak upozornil na změnu strategie Ruska, které se místo Evropy orientuje na asijské trhy. „Rusko si našlo nové odběratele v Číně a Indii, zatímco my jsme přišli o stabilní zdroj levné energie a zvyšujeme závislost na dovozech z jiných částí světa,“ vysvětlil. Podle Ungermana tato situace ukazuje na absenci dlouhodobé energetické strategie, která by lépe reflektovala zájmy českého průmyslu a ekonomiky. „Některé evropské země, například Německo, si klíčové energetické kanály ponechaly, zatímco my jsme šli opačnou cestou, což nás teď ekonomicky oslabuje,“ uzavřel.

Strojírenství a těžký průmysl na ústupu

Český průmysl byl historicky známý svou silnou strojírenskou a těžkou výrobou, ale podle Ungermana tyto sektory výrazně oslabily. „Za posledních 30 let jsme ztratili ikonické firmy jako Škoda Plzeň nebo ČKD Praha, které byly tahouny našeho průmyslu,“ uvedl. Příčinou je podle něj privatizace bez jasné strategie, která vedla k likvidaci mnoha významných podniků.

Janeček dodal, že pokles strojírenství a těžkého průmyslu je částečně způsoben i nedostatkem kvalifikovaných odborníků. „Naše technické školy produkují stále méně absolventů, kteří by mohli nahradit odcházející generaci specialistů,“ řekl. Oba experti zdůraznili, že obnova těchto odvětví vyžaduje dlouhodobý plán zahrnující podporu vzdělávání a technologické inovace.

Nedostatky v technickém vzdělávání

Diskuze se zaměřila i na problém úpadku technického vzdělávání v České republice. Ungerman uvedl, že současný systém neprodukuje dostatek absolventů v klíčových oborech, jako je strojírenství, energetika nebo informatika. „Technické vzdělávání bylo vždy naší předností, ale nyní zaostáváme,“ konstatoval. Janeček souhlasil a dodal, že tento trend ohrožuje schopnost českého průmyslu inovovat a udržet krok s technologickým vývojem.

Jedním z možných řešení by podle Janečka mohlo být vytvoření klastrů, které by spojily univerzity, výzkumné instituce a průmyslové podniky. „Potřebujeme více spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a průmyslem, aby se studenti mohli zapojit do reálných projektů a získat praktické dovednosti,“ navrhl.

Jaroslav Ungerman také kritizoval současný trend, který podle něj produkuje nadměrné množství absolventů humanitních oborů na úkor technických a přírodovědných specializací. „Když mi na pohovor přijde někdo s humanitním vzděláním, co mám s ním dělat? Potřebujeme lidi, kteří umí počítat, analyzovat a tvořit, ne jen diskutovat,“ uvedl Ungerman s nadsázkou, aby zdůraznil potřebu zaměřit se na technické obory. Tento nedostatek absolventů s technickým zaměřením podle něj oslabuje schopnost českého průmyslu inovovat a konkurovat na globálním trhu.

Ungerman také upozornil, že velká část finančních prostředků z veřejných rozpočtů směřuje do neziskového sektoru, zatímco investice do vzdělávání a podpory průmyslu zaostávají. „Peníze, které by mohly jít na podporu technického vzdělávání nebo vývoj nových technologií, často končí v neziskovkách. To je dlouhodobě neudržitelné,“ varoval. Podle něj by měla být prioritou reforma vzdělávacího systému, která by zajistila více odborníků schopných přispět k rozvoji klíčových průmyslových odvětví.

Budoucnost českého průmyslu: Cesta k soběstačnosti

Na závěr diskuze se Janeček i Ungerman shodli, že český průmysl potřebuje jasnou vizi a strategii, která by zahrnovala modernizaci infrastruktury, investice do výzkumu a vývoje a podporu technického vzdělávání. „Musíme se zaměřit na finalizaci produktů, abychom zvýšili přidanou hodnotu naší výroby,“ uvedl Janeček. Ungerman dodal, že klíčovou roli hraje i ekonomická diplomacie, která by měla pomáhat českým firmám pronikat na zahraniční trhy.

Oba experti uznali, že cesta k soběstačnosti bude náročná, ale je nezbytná pro udržení konkurenceschopnosti. „Pokud neinvestujeme do lidí, technologií a modernizace, budeme zaostávat za ostatními zeměmi,“ uzavřel Janeček.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jaké konkrétní kroky by mohly pomoci českým firmám udržet krok s globální konkurencí?
• Proč je český automobilový průmysl závislý na exportu a jak to ovlivňuje jeho budoucnost?
• Jaká je role emisních povolenek v ceně české výroby a jak mohou firmy reagovat?
• Co konkrétně navrhují Janeček a Ungerman pro reformu technického vzdělávání?
• Jaké příležitosti nabízí ekonomická diplomacie pro rozvoj českého průmyslu?