THAJSKÝ SPECIÁL: Před rokem 1989 nebyly vztahy mezi Thajskem a tehdejším Československem nejlepší, protože naše země stála na straně komunistického tábora, zatímco Thajsko bylo na straně Spojených států. Nyní jsou ale česko-thajské vztahy velmi dobré a těží z toho i naši podnikatelé. Dobré jméno má český porcelán, ale také Linet, Tatra nebo Česká zbrojovka, říká Pavel Pitel, velvyslanec České republiky v Thajsku a Laosu.
Během našeho pobytu v Thajsku se v zemi zrovna odehrávala jedna z nejsledovanějších událostí roku – ustanovena byla nová thajská vláda a v den rozhovoru s velvyslancem Pitelem byla u moci přesně šestý den. „Bohužel dvě předchozí vlády, které vznikly po vojenském puči v roce 2014, přivedly Thajsko do jisté formy stagnace,“ říká Pitel. Zemi navíc dosud vedl bývalý armádní generál Prajutch Čan-Oča, jehož režim byl spojován s omezováním občanských svobod, svobody médií a disentu.
„Hlavním úkolem nové vlády je tak oživit ekonomiku, přivést do Thajska inovativní investice a v zásadě vrátit zemi na trajektorii, kde byla před covidem a několika dekádami, kdy byla lídrem jihovýchodní Asie,“ popisuje největší výzvy nové thajské vlády Pavel Pitel.
I pro Česko představuje tato změna spoustu pozitiv. „Nová vláda vzešla ze svobodných voleb a proces jejího formování byl v mantinelech ústavy – jde tedy o vládu, se kterou bude snadné kooperovat,“ vysvětluje Pitel a zmiňuje jednu z priorit nové thajské vlády, kterou je rychlejší práce na uzavření dohody o volném obchodu s Evropskou unií. „České republice to velmi pomůže a stejně tak všem podnikatelům, kteří budou mít snadnější vstup na thajský trh.“
Velký zájem je o české broušené sklo
Vztahy mezi Českou republikou a Thajskem jsou dlouhodobě dobré, harmonické a pragmatické. Pro Česko je Thajsko, podle slov Pavla Pitela, tradičním spojencem a zemí, na kterou se můžeme spolehnout.
Vztahy mezi oběma zeměmi se však v porovnání s ostatními státy začaly rozvíjet poměrně nedávno. „Během předchozího režimu v Československu nebyly země moc kamarádi. Československo stálo na straně komunistického tábora, kdežto Thajsko se spíše stranilo se Spojenými státy,“ vysvětluje Pitel. Diplomatické vztahy byly navázány teprve v roce 1974 – příští rok tak budeme slavit 50. výročí.
V oblasti ASEANu je navíc Thajsko naším největším partnerem. „Z hlediska obratu funguje mezi oběma zeměmi robustní obchodní výměna, která je srovnatelná s obchodní výměnou například s Jižní Koreou nebo s Indií. Bohužel je zde dlouhodobě a z mnoha důvodů obrovský deficit v náš neprospěch, který je devíti až desetinásobný – to znamená, že do Thajska vyvezeme podstatně méně, než z Thajska dovezeme,“ říká Pavel Pitel.
Velký zájem je však v Thajsku o naše broušené sklo, které je v thajských očích jedním ze symbolů Česka. Velmi oblíbené je jak dekorativní a stolní sklo, tak například lustry, které jsou umístěny na několika významných místech v Bangkoku. „Je zde také velmi úspěšná česká firma Linet, která se specializuje na výrobu nemocničních a pečovatelských lůžek s dalším zdravotním příslušenstvím a proudí sem i poměrně významný objem výrobků České zbrojovky nebo společnosti Tatra. Obecně je zde pak zájem o výrobky strojírenského charakteru,“ přibližuje český export do Thajska Pitel.
Na druhou stranu do Česka míří z Thajska zejména výrobky z oblasti elektrotechnického průmyslu. „Velkými investory v Thajsku v minulých dekádách byly některé japonské a tchajwanské společnosti, které následně všechny elektronické a polovodičové součástky exportují do Evropy – to vytváří obrovskou dysbalanci v již zmiňovaném zahraničním obchodu,“ vysvětluje Pitel.
Pro podnikání je Thajsko komplikované
Když se mluví o podnikání v Thajsku, kdekdo si představí člověka na bílé písčité pláži s notebookem v jedné ruce a drinkem v druhé. Skutečnost ale rozhodně není tak růžová. „Thajsko je země ekonomicky stále velmi uzavřená. Funguje ve velmi složité až oligopolní struktuře, kde veškerou ekonomiku vlastní poměrně malý počet aktérů,“ popisuje Pitel a dodává, že pro zahraničního partnera je tak poměrně složité na thajský trh vstoupit.
„Doporučoval bych to proto jen firmě, která má o vstup na thajský trh doopravdy zájem a má dostatečnou trpělivost a sílu na to, aby si vybudovala vztah s místním trhem. Nemůže ale čekat, že úspěch bude instantní. Trvá to tu poměrně dlouhou dobu,“ upozorňuje Pitel.
Na recyklování odpadu si nepotrpí, ale v elektromobilitě je napřed
Jak se Thajsko staví k otázce ekologie? Kdo zemi alespoň jednou navštívil, nejspíš by souhlasil, že si na ni tento exotický stát příliš nepotrpí. Situace však není černobílá a člověk by se podle slov Pavla Pitela neměl nechat zmýlit. „Thajsko už má několik let jako pilíř svých politik trojsloví ‚Bio-Circular-Green (BCG) Economy‘ a snaží se do všech svých politik tento ekologický aspekt zakomponovat. A i když jsou například v oblasti recyklování plastů pozadu, v některých věcech jsou dokonce i napřed nebo srovnatelně s Evropskou unií,“ říká Pitel a odkazuje na elektromobilitu, na kterou je v Thajsku vyvíjen velký tlak z důvodu negativních restrikcí, týkajících se spalovacích motorů.
„Za zmínku stojí také spousta aktivit v oblasti udržitelného zemědělství, které je pro Thajsko obrovskou vývozní položkou,“ uvádí Pitel. Velký posun je podle něj vidět i v samotném Bangkoku, kde se začíná s tříděním odpadu ve sběrných střediscích.
Thajsko dalo konopí zelenou
Jedním ze žhavých témat v České republice je legalizace konopí. Thajsko se s touto otázkou potýkalo v minulém roce a v červnu 2022 se finálně stalo první asijskou zemí, která ukončila prohibici konopí. Dosavadní zkušenosti s touto změnou jsou podle Pitela velmi rozporuplné.
„Legalizace marihuany v Thajsku je podle mě ještě neukončený proces a není jasné, jestli se nevrátí zavedené pořádky,“ komentuje Pitel. Motivací pro legalizaci konopí byl především přínos pro thajskou ekonomiku, protože všechny pouliční obchody s konopnými produkty jsou orientovány na cizince. „Ale právě to velké množství nových obchůdků je trnem v oku tradičnější části thajské společnosti, která jaksi brojí proti tomuto novému trendu,“ vysvětluje velvyslanec České republiky v Thajsku a Laosu Pavel Pitel.
Autor: Lenka Hrušková
