Překladatel a tlumočník Libor Nenutil v rozhovoru prozrazuje, jak si vedou čeští politici při jednáních se zahraničními partnery. Odhaluje zákulisí své práce, radí, jak nejlépe zvládnout cizí jazyk a vyjadřuje se i k roli umělé inteligence v překladatelské profesi.
„Podle mě nejdůležitější je umět dobře alespoň jeden mateřský jazyk a být schopen se vyjádřit tak, aby to dávalo smysl a mělo to hlavu a patu,“ říká na úvod Libor Nenutil, zkušený překladatel a tlumočník. V rozhovoru se vyjadřuje k jazykovým schopnostem českých politiků a zdůrazňuje, že by měli být více chváleni za snahu hovořit cizím jazykem než kritizováni za přízvuk. „Obecně bychom měli spíš víc chválit než kritizovat, protože nějaký cizí přízvuk je podle mě spíš výrazem odvahy, že ten člověk se nebojí vyjádřit se,“ dodává.
Hodnocení vládních politiků
Nenutil osobně tlumočil projev premiéra Petra Fialy v USA a jeho výkon hodnotí velmi kladně: „Za mě ten projev byl naprosto úžasný a přál bych si, abychom měli víc politiků a řečníků, kteří se vyjadřují tímto způsobem. Projev byl spontánní, mluvil k publiku, tzn. byl tam oční kontakt jak s prezidentem Bidenem, tak s kamerou, tak s ostatními lidmi. V sále mluvil plynule, pomalu, v krátkých větách, dělal tečky na konci vět, hovořil klidně, hovořil dostatečně nahlas.“ Chválí také jazykové schopnosti prezidenta Petra Pavla, zejména jeho znalost francouzštiny. „Na setkání s prezidentem Macronem, o kterém mám informace od kolegů, kteří tam byli, tak vím, že nebyla potřeba ani tlumočit z francouzštiny do češtiny, protože francouzsky umí dostatečně dobře, aby pochopil, o čem je řeč,“ uvádí Nenutil.
Kromě premiéra Fialy a prezidenta Pavla se Nenutil také vyjadřuje k jazykovým schopnostem dalších členů vlády. „Tlumočil jsem i pana ministra Lipavského nebo Bartoše. Taky si myslím, že si dokážou velmi dobře poradit s cizím jazykem a tu myšlenku předat tak, jak chtějí,“ říká. Zmiňuje také ministra financí Zbyňka Stanjuru a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, kteří si podle něj rovněž vedou dobře.
Lobbisté vs tlumočníci
Význam tlumočníků při formálních i neformálních jednáních je podle Nenutila zásadní. „Pokud je to nějaké důležité vyjednávání, tak si myslím, že je to k nezaplacení, protože když se budete snažit bavit anglicky, tak žádný jiný time out na rozmyšlenou nemáte šanci získat,“ vysvětluje. Zároveň však zdůrazňuje, že tlumočníci jsou vázáni mlčenlivostí a informace z jednání si často ani nepamatují. Často se prý stává, že jsou tlumočníci kontaktováni lobbisty, kteří chtějí zjišťovat podrobnosti z jednání za zavřenými dveřmi. “Často se to stává. Když se to člověku stane poprvé, podruhé, když začíná tlumočit, tak je z toho překvapený. Pak se to naučí vysvětlovat, že je vázán mlčenlivostí, navíc si tlumočník obsah jednání nepamatuje, protože pracuje se slovy,“ dodává. Co když je ale lobbista neodbytný?
„Když to nezabere, tak potom většinou vytáhnu historku, že to je jako naučit se na zkoušku. Ve škole sedím, naliju spoustu věcí do hlavy, ale jak je po zkoušce, tak ta hlava se vyprázdní a už je to pryč,“ dodává s úsměvem.
Zároveň Nenutil zdůrazňuje, že tlumočníci jsou vázáni mlčenlivostí a zachování profesního tajemství je pro ně zásadní. Chtějí klienti podepisovat od tlumočníků mlčenlivost? „Někdy ten požadavek od klientů přijde. Já se snažím vždycky vysvětlit, že je lepší ušetřit si administrativu a jet na dobré slovo. Když se podíváte do etického kodexu každé tlumočnické organizace, tak mezi prvními body pravděpodobně najdete, že tlumočník je vázán pravidlem mlčenlivosti, že je to profesní tajemství, což máme podobné s advokáty nebo s lékaři například,“ vysvětluje.
Nenutil také popisuje, jak náročná může být práce tlumočníka. „Často říkáme, že tlumočník je jako labuť, to znamená, že na vrchu musíte vypadat elegantně, svrchovaně, tvářit se příčetně, že jste při smyslech, protože pod hladinou pádlujete o život, abyste se neutopil,“ vysvětluje. Zároveň však zdůrazňuje, že tlumočníci musí být vždy připraveni a mít nastudovanou problematiku, o které se bude jednat.
Jak se naučit mluvit jako tlumočník?
Pro Čechy, kteří se chtějí zdokonalit v cizím jazyce, má Nenutil jasnou radu: „Člověk prostě musí mluvit, mluvit a hlavně se nebát, neřešit nějakou gramatiku. Samozřejmě je důležitá, ale, když ten, s kým se bavíte, vám chce rozumět, tak vám bude rozumět, ať na konci třetí osoby dáte nebo nedáte s.“ Doporučuje také vycestovat do zahraničí a maximálně se obklopit cizím jazykem. „Pokud to jde, tak skutečně vyjet a hlavně mluvit a mluvit,“ zdůrazňuje.
Ačkoliv Nenutil využívá umělou inteligenci pro přípravu na tlumočení, je přesvědčen, že ho v jeho profesi nenahradí. „Existují i nástroje na extrakci klíčových termínů. To znamená, že tady mám například dokument o ukládání jaderného odpadu. Umělé inteligenci zadám, ať mi z toho vytáhne 100 nejčastějších odborných termínů, které se já musím naučit, abych dokázal na tom jednání zprostředkovat komunikaci. To AI umí na první pohled slušně, ale problém je v tom, že je to jen jazykový model. To znamená, že pracuje s materiálem, jako kdyby to byly kameny nebo písek, prostě nedokáže posoudit relevanci,“ uzavírá Nenutil.
Překladatelské oříšky
Nenutil také prozrazuje některé veselé historky ze své praxe, například jak se připravoval na tlumočení v kamenolomech a nakonec se jednání stočilo k obojživelníkům. „Člověk, který byl na té druhé straně, nebyl specialista na kamenolomy a naopak se zajímal o přírodu, takže se ptal, co potom děláme s vytěženým kamenolomem? Napustíme ho vodou a uděláme z toho nějakou přírodní rezervaci… A jaká tam pak máte zvířata? Třeba čolky? Jé, já miluju čolky. Pojďme se bavit o čolcích. A zbytek jednání se nesl v tomto duchu. A já jsem byl namydlenej, protože na obojživelníky jsem samozřejmě připravený nebyl,“ vzpomíná s úsměvem.
Závěrem Nenutil oceňuje současný zájem českých firem o expanzi do zahraničí a s tím spojený nárůst poptávky po překladatelských a tlumočnických službách. „V tom segmentu, kde já působím, se zaměřujeme na vysoce specializované záležitosti a témata. Tam je ta poptávka obrovská, respektive až nevídaná od dob covidu, kde jsme se báli, že třeba naše profese zanikne,“ uzavírá.
Kompletní rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.