Podle zdrojů obeznámených se situací nejvíc zasáhne americká intervence turecké firmy. Výsledkem je ochlazení turecko-ruského obchodu a zpomalení některých plateb za dováženou ropu i turecký vývoz. Informaci přináší web agentury Reuters.
Prosincové nařízení USA se nezaměřilo výslovně na energetiku, ale zkomplikovalo mimo jiné i některé turecké platby za ruskou ropu a ruské platby za širokou škálu tureckého vývozu. Cílem amerických sankcí je snížit příjmy Kremlu a narušit jeho válku na Ukrajině, aniž by se přiškrtily toky ruské ropy na světové trhy.
Rusko je největším vývozcem ropy a nafty do Turecka. Za 11 měsíců do listopadu loňského roku dodalo svému černomořskému sousedovi 8,9 milionu tun ropy a 9,4 milionu tun nafty. Problémy s platbami jsou pak způsobeny tím, že turecké banky přezkoumávají obchody a zpřísňují dodržování předpisů u ruských klientů.
„Uskutečnění některých plateb za energie do Ruska se stalo obtížným, zejména po nových hrozbách sankcemi z konce prosince. Některé platby byly přerušeny,“ uvedl turecký zdroj obeznámený s problematikou. „Původně dohodnutý způsob se musel změnit nebo se platba musela odložit, dodávky ale pokračovaly. Problémy se mohou vyskytnout u jednotlivých položek.“
Sekundární sankce
Ankara se sice staví proti západním sankcím vůči Moskvě, ale na druhou stranu i kritizuje ruskou invazi na Ukrajinu. Po celou dobu konfliktu se jí přitom dařilo udržovat úzké vztahy jak s Moskvou, tak s Kyjevem.
Turečtí představitelé ubezpečují mezinárodní veřejnost, že sankce nebudou na turecké půdě obcházeny. Washington přesto loni zvýšil tlak na zastavení tranzitu zboží dvojího užití, které by Rusko mohlo upotřebit na bojišti. A varoval, že turecké banky a společnosti by mohly být zasaženy sekundárními americkými sankcemi.
Narušení rusko-tureckých plateb odstartoval 22. prosince podpis prezidenta Bidena pod exekutivním příkazem, v němž firmám pomáhajícím Rusku obcházet sankce hrozí, že přijdou o posouzení amerického finančního systému. Týká se to především finančních institucí, které obchodují jménem těch, na něž se americké sankce vztahují.
Stopka pro vývoz strojů
Podle oficiálních údajů turecký vývoz do Ruska v lednu meziročně klesl o 39 % na 631 milionů dolarů, přičemž loni vzrostl o 16,9 % na 10,9 miliardy dolarů. Dovoz z Ruska se v lednu snížil o 20,2 % na 4 miliardy dolarů, přičemž v roce 2023 poklesl o 22,5 % na 45,6 miliardy dolarů.
Dovoz ropy z Ruska v roce 2022 vyskočil více než dvojnásobně na 12 milionů tun. V období od ledna do listopadu 2023 už ale dodalo Turecku o 20 % méně ropy než před rokem, stále ovšem nad předválečným průměrem.
Hlavní těžiště dopadu sankcí dolehlo na obchod s neropnými produkty. „Zejména vývoz strojů se zastavil úplně, jednoduše kvůli podobnosti s vojenským vybavením,“ uvedl zdroj obeznámený s problematikou. „Skutečný problém nevzniká s platbou, kterou by Turecko mělo provést, ale s platbou, kterou Turecko obdrží. To ukazuje na vysokou míru váhavosti tureckých bank ve vztahu k sankcím.“
Autor: Petr Pláteník
