Účet za energie se jim zvedl čtyřnásobně, přesto cítí příležitost investovat

Že nevíte, co jsou to vývěvy? Společnost Edwars Vacuum s nimi přitom doslova udělala díru do světa. V rozhovoru s Janem Večeřou, generálním manažerem této firmy, jsme si povídali o zvládání narušených dodavatelských řetězců, technologických inovacích i očekáváních, která si s fungováním naší vlády čeští podnikatelé spojují.

Moravská firma je globálním výrobcem vakuových vývěv. „Portfolio našich produktů je poměrně široké,“ říká Jan Večeřa. „Dodáváme je do tří významných sektorů – vědeckého, těžkého průmyslu a do odvětví polovodičů.“ Výzkum a vývoj je pro firmy jako Edwars Vacuum stěžejní. „Máme dva výzkumné týmy,“ potvrzuje předpoklad generální manažer společnosti. „Jeden tým je větší, čítá kolem 45 vývojářů i designérů, a zabývá se vývojem vědeckého průmyslu. A potom máme menší tým, který je zaměřený na těžký průmysl, respektive výjevy určené pro tento sektor.“

Pomohla vysoká rozvinutost struktur moravské společnosti lépe zvládat krize posledních let? „Problémy v dodavatelském řetězci jsou nemalé,“ pojmenovává Večera jednu z klíčových komplikací, „dodací doby trvají poměrně dlouho. Máme dodavatele, kteří se rozhodli svůj byznys vyloženě zavřít a způsobili nám tím nemalé komplikace. Hledáme tudíž novou dodavatelskou základnu. Samozřejmě zdražování a inflace jsou další tlaky, které dneska pociťujeme, a rozhodně není jednoduché se tomu postavit čelem a bez ztráty kytičky.“ 

Důležité komponenty vyrábí in-house

Ve specifickém oboru podnikání, jako je výroba vývěv, se narušení dodavatelského řetězce projevuje nadmíru bolestivě. „Potřebujeme řádově několik set různých komponent,“ vysvětluje Jan Večeřa, „a ve chvíli, kdy vám vypadne i jen šroubek nebo matička, tak produkt, který jste schopni vyfakturovat za několik tisíc dolarů, zkrátka neprodáte – zůstává vám na skladu, respektive rozpracovaný ve výrobě.“

„Klíčové komponenty, které mají zásadní vliv na fungování našich produktů, si i proto vyrábíme interně,“ odhaluje jeden ze způsobů, jak předcházet podobným krizím, generální manažer Edwards Vacuum. „Máme kolem 85 obráběcích center – naše portfolio technického nebo strojového parku, které potřebujeme pro výrobu komponent. Co se týče sekundárních komponent, které potřebujeme pro sestavování našich výjev, jediná možnost je zajistit si dva, možná i tři dodavatele, nejlépe z jiných zemí. Tak abyste v ideálním případě eliminovali geopolitická rizika atd.“

A s tím se vrací otázka na inflaci a vysoké náklady na mzdy. „Jenom v našem podniku jsme museli valorizovat mzdy zaměstnanců řádově dvouciferným procentem,“ líčí Večeřa jeden z kroků, ke kterému v Edwards Vacuum přistoupili. „Inflační tlaky na dodavatelský řetězec vás zároveň nutí klást si otázku, jestli není lepší si komponenty vyrábět in-house. Nebo třeba zajistit u dodavatele investici do strojního parku. Hledáme opravdu různé alternativy, jak nezastavovat linky a udržovat produktivitu.“

Možností je spousta

A co drahé energie? Generální manažer Edwards Vacuum se vytasil s velmi exaktní odpovědí: „Já teď budu mluvit v číslech – stejnou strategii jsem použil vůči našim zaměstnancům, když jsme vyhodnocovali rok 2022. Jen tedy pro představu: v roce jsme 2021 zaplatili na energiích 27 milionů korun, v roce 2022 už ale 101 milionů. Prakticky se tak bavíme až o čtyřnásobku toho, co jsme platili v roce 2021. A do toho nepočítám ještě úměrné navýšení cen vstupů od dodavatelů. Tady se řádově bavíme o milionech dolarů, které jsme museli akceptovat v roce 2022 a zahrnout do našich obchodních plánů pro rok 2023. Celkové navýšení nákladů, které jsme do byznysového plánu logicky vnesli, je šestiprocentní. A to není vůbec malá částka.“

S tím vyvstává otázka: Dá za této situace ještě někde ušetřit? A pomohou v tom třeba moderní technologie? „Máme obrovskou příležitost investovat do strojového parku, čili úvahy, do jakého zařízení a jaká bude logika investice, jsou zásadní,“ otevírá téma Jan Večeřa. „Zároveň ve chvíli, kdy začaly narůstat náklady na elektrickou energii, jsme se rozhodli zadat případovou studii návratnosti investic do solárních panelů nebo jiných efektivních řešení pro snižování energetické náročnosti. Také jsme investovali do softwaru a hardwaru, které nám pomáhají kompletně monitorovat energetickou spotřebu.“

Simulovaná montážní linka

V Olomouckém kraji není technická univerzita a zároveň tu vládne nízká nezaměstnanost. Kvalifikovaní pracovníci se proto firmě jako Edwards Vacuum dnes hledají těžko. „Rozhodli jsme se investovat do PR přímo v olomouckém regionu,“ popisuje strategii, ke které přistoupili, generální manažer společnosti. „Chtěli jsme začít být vidět, chtěli jsme, aby občané Olomouckého kraje začali více vnímat Edwards – globálního lídra na trhu práce – jako stabilního zaměstnavatele s určitou perspektivou. Do toho jsme investovali nemalé prostředky a bude to naše kontinuální aktivita.“

„Naši zaměstnanci z řad vývojových inženýrů chodí hlavně na ostravskou a brněnskou univerzitu,“ objasňuje Večeřa, odkud se v jejich firmě rekrutují odborní pracovníci. Ale nejen tam. „Na různých job fairech se snažíme propagovat naši značku, mluvit o našich produktech a organizaci atd. Investujeme také do zázemí. Teď dokončujeme rekonstrukci kantýny. Nebo jsme vybudovali nové tréninkové středisko. Chceme být co nejméně vázaní na to, jestli člověk přijde už jako montážní pracovník z jiného závodu, nebo je to někdo, kdo se doposud živil jako kuchař a zkrátka chce změnit svůj život.“ 

Ve zmiňovaném tréninkovém středisku najdou uplatnění i progresivní technologie. „Chceme tam vybudovat simulovanou montážní linku, kde během zaškolování zaměstnancům ukážeme, o čem ta vývěva je, jak funguje technicky, jaké jsou její primární a sekundární komponenty atd. Ale jsou věci, které nejdou tak snadno nasimulovat – jako proces obrábění a zaškolování na obráběcí stroje. Právě virtuální realita je jeden z vhodných nástrojů, jak můžeme prostředí obráběcího stroje velmi dobře a kvalitně nasimulovat a provést pracovníky prostředím, do kterého nově vstupují. Je to věc, kterou se určitě budeme zabývat.“

Omezit uměle vyvolanou inflaci

A obligátně musela přijít i otázka na očekávání podnikatelů spojená s rozhodnutími vlády. „V roce 2022, kdy jsme poměrně intenzivně komunikovali s okresní hospodářskou komorou ve smyslu, jakou zprávu bychom chtěli předat naší vládě,“ obrací se nejdřív mírně do minulost generální manažer Edwards Vacuum, „jsem měl v hlavě jednu velmi důležitou a troufám si říct možná i jednoduchou věc. Když ceny energií začaly stoupat až k 500 eurům za megawatthodinu, neexistovala žádná transparentnost spojená s tím, za jaké ceny nakupují naši dodavatelé, a dodavatelský řetězec byl velmi zatížený cenami energií.“

„A ta transparentnost neexistuje, není žádná legislativní úprava, která by udávala výrobním podnikům a dodavatelskému řetězci povinnost ztransparentnit a informovat své zákazníky, kde nebo za jaké ceny nakupují elektrickou energii,“ upozorňuje na palčivé nedostatky systému Večeřa. „Domnívám se, že to by mohla být jedna z cest, jak eliminovat uměle vyvolanou inflaci.“

Aspoň v oblasti cen energií se situaci v poslední době poněkud projasnila. Jan Večeřa to jen vítá. „Není nic jednoduššího, než když naši dodavatelé budou mít legislativní povinnost – i kdyby jen dočasnou, třeba v horizontu 12 měsíců – nám předkládat potřebné informace. Pokud tedy žádají o navýšení cen z naší strany, mají povinnost ukázat, za jaké ceny nakupují elektrickou energii. Myslím si, že takový krok by výrazně napomohl, aby nedocházelo k takovým cenovým navýšením.“

Poměrně zmatené informace

Česká vláda teď rozhodně není v jednoduché situaci. „Na jednu stranu se velmi snadno kritizuje, na druhou stranu se člověk na to musí podívat pragmaticky a říci, co opravdu je reálné zvládnout,“ uvědomuje si generální manažer Edwards Vacuum. „Určitě je ale možné zefektivnit komunikaci.“ Jan Večeřa přichází i s celkem konkrétním příkladem: „V roce 2022 jsme intenzivně čekali, s jakým plánem podpory podnikatelského sektoru, a průmyslu obecně, vláda přijde. A to ve chvíli, kdy ceny elektrické energie začaly dosahovat úrovně 500 eur za megawatthodinu. Poměrně zmatené informace, které se k nám dostávaly přes média nebo oficiálnější zdroje, nám několik měsíců nedávaly žádný směr, žádnou naději.“

Pro řízení podnikání je to pak ovšem katastrofa. „Je taky obrovský rozdíl,“ upozorňuje Večeřa, „jestli máte menší firmu, pro kterou můžou být vícenáklady spojené s elektrickou energií ničivé, nebo naopak firmu, která je finančně velmi stabilní – provozní ziskovost závodu je na vysoké úrovni. Otázka přežití je výrazně jednodušší. Na druhou stranu my jsme se až čtyři měsíce snažili dopátrat, jakým způsobem vláda plánuje podpořit průmysl v České republice, jaká bude oficiální kategorizace a jaké budou parametry pomoci.“

„Ve finále, kdybych měl být úplně otevřený a opravdu smýšlet pragmaticky,“ uzavírá rozhovor generální manažer Edwards Vaccum, „nervozita po dobu několika měsíců, kdy člověk opravdu přemýšlel, co se bude dít, a jestli se vůbec něco bude dít, tak to hlavně u menších podniků musely být velmi hektické časy.“