Umělá inteligence proměňuje svět. Ale k lepšímu?

Závod o dominanci v odvětví umělé inteligence nově definuje geopolitické uspořádání. Ten, kdo dokáže tuto rychle se měnící technologii ovládnout, získá bezprecedentní úroveň ekonomické kontroly a bude řídit novou zaměstnanost v obrovském měřítku. Více se o tom dočteme v článku na webu The Conversation.

Podle mnoha ekonomů se v současné době nacházíme uprostřed „čtvrté průmyslové revoluce“. V tomto mocenském souboji jsou vedoucími mocnostmi USA, asijsko-pacifický region (zejména Čína) a Evropská unie. Každá z nich se však řídí jiným modelem rozvoje této technologie.

Nejvíce investuje Čína

Asijská velmoc je zemí, která do umělé inteligence vkládá nejvíce peněz – do roku 2027 se očekávají investice ve výši více než 38 miliard dolarů (cca 866 miliard korun), což je téměř 9 % všech investic na světě. V Číně jsou poskytovány především státem, ačkoli v tomto odvětví působí i řada soukromých technologických platforem.

Čínské obyvatelstvo je velmi otevřené technologiím, což státu poskytuje přístup k obrovskému poli pro experimentování – tj. k více než 700 milionům uživatelů internetu. Mnohé americké platformy mají na čínský trh vstup zakázán a země se může pochlubit mnohem vyšším počtem absolventů oborů STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika) než ostatní země. V roce 2020 jich bylo téměř 3,6 milionu, na druhém místě se umístila Indie s 2,6 milionu a na třetím Spojené státy s 820 000 absolventy. S velkým odstupem za nimi se v první desítce zemí nacházejí z evropských zemí pouze Francie a Německo s 220 000, resp. 216 000 absolventy.

V srpnu 2023 vydala čínská vláda oficiální prohlášení o „znepokojení“ v reakci na nařízení vlády USA zakazující investice do čínských polovodičů a mikroelektroniky, kvantových technologií a umělé inteligence.

USA tvrdí, že omezení byla zavedena proto, že tato odvětví hrají klíčovou roli ve vývoji pokročilých vojenských, zpravodajských, sledovacích a výpočetních kapacit. Soukromý sektor je sice hnací silou současné technologické revoluce v USA, ale značnou část finančních prostředků na výzkum poskytuje Agentura pro pokročilé výzkumné projekty (Defense Advanced Research Projects Agency) – odpovědná za vývoj nových vojenských technologií.

Velké podniky mají vliv na úrovni států

Největší společnosti v odvětví umělé inteligence mají sídlo v USA. Prakticky získaly monopol na současný vývoj této technologie a jsou globálními lídry z hlediska hodnoty akcií. Tyto makropodniky začínají mít vliv a dopady na úrovni států.

Společnost Microsoft se nedávno vrátila na vrchol světového akciového trhu poté, co během 12 měsíců zvýšila hodnotu svých akcií o více než 50 %. Stala se tak první společností, která překonala hodnotu 3 bilionů dolarů (cca 68 bilionů korun), což odpovídá HDP Francie.

Od 13. února 2024 je saúdskoarabský ropný gigant Aramco jedinou netechnologickou společností v první sedmičce největších společností na světě. Zbytek globálního koláče patří podle velikosti společnostem Microsoft, Apple, Alphabet (Google), Nvidia, Amazon a Meta.

Odliv talentů

Hegemonie velkých společností znamená, že si snadněji přitahují talenty a expandují do dalších teritorií, zejména do evropských zemí. Loňská zpráva HAI Artificial Intelligence Index Report však ukazuje nápadný pokles jejich atraktivity – především pokud jde o nábor zahraničních studentů v USA i v Kanadě.

Síla velkých technologických společností nesporně spočívá v kvantitě, nejen v ekonomické rovině. Mají přístup k obrovskému množství dat (ochrana soukromí a omezení úniku dat pomocí legislativy je stále složitější), globální politický vliv (nejen v USA) a nepřekonatelnou veřejnou image, která jim umožňuje stát v čele inovací.

Diktují směr výzkumu a inovací po celém světě a dominují špičkovému výzkumu v oblasti umělé inteligence i základním technologiím, které jsou klíčové pro posílení technologické nezávislosti a suverenity země. Ještě před několika lety byl tento „hraniční“ výzkum veden akademickou sférou a právě zde má Evropa stále relevantní úlohu.

Evropa zaostává

V Evropě je situace komplikovaná, v některých členských státech, především ve Francii a Německu, existuje silná státní podpora. A zejména ve Velké Británii najdeme značný počet začínajících podniků. Žádná z předních světových technologických společností však není evropská a kontinent také postrádá velké podnikatelské platformy, jaké mají v USA a Číně.

V Evropě panuje relativní nechuť k riziku. Dalším významným faktorem je odliv talentů, protože mnoho evropských absolventů odchází za lepšími příležitostmi. Evropa má však jednu velkou výhodu, neboť je domovem značného počtu výzkumných institucí z první stovky. To se odráží i v žebříčku nejprestižnějších univerzit v oblasti výzkumu umělé inteligence, kde vedou USA a Evropa těsně následuje. V první desítce je přitom pouze jedna čínská instituce.

Spolupráce akademického a soukromého sektoru

V roce 2023 vyvinul soukromý průmysl 51 pozoruhodných modelů AI, zatímco akademická sféra pouze 15. Modely vyvinuté ve spolupráci obou sektorů však dosáhly rekordního počtu – v loňském roce bylo zaznamenáno 21 spoluprací mezi průmyslem a akademickou sférou.

Jedním z relevantních faktorů je zde výrazný nárůst ekonomických nákladů na vývoj těchto modelů, které spotřebovávají velké množství výpočetních i energetických zdrojů. Náklady na trénink nejmodernějších modelů GPT-4 společnosti Open AI a Gemini Ultra společnosti Google byly odhadnuty na 78 milionů dolarů (cca 1,77 miliardy korun), resp. 191 milionů dolarů (cca 4,3 miliardy korun). Taková čísla jsou mimo dosah většiny akademického výzkumu.

Dne 13. března 2024 schválila EU zákon o umělé inteligenci, první předpis v západním světě týkající se umělé inteligence. Zákon je koncipován jako etický a jeho cílem je sloužit spíše lidem než velkým podnikům. Další země, jako například Čína a USA, postupují s regulací také dále, ale s velmi odlišným pohledem na věc. Ačkoli to není jeho zamýšleným účelem, někteří tvrdí, že zákon o umělé inteligenci potlačí inovace v tomto odvětví.