Uprchlíci, blackout, povodně. Bez dobrovolných hasičů by se stát neobešel

Dobrovolní hasiči nejsou jen lidé s lopatami, ale páteř systému, který drží při katastrofách české obce nad vodou. Jaroslav Salivar, náměstek starostky Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, v rozhovoru popisuje roli dobrovolných hasičů při povodních, jejich nezastupitelnost v krizových situacích a varuje před pasivní rolí státu.

Letošní povodně: Lepší předpověď, menší chaos

Letošní povodně byly podle Jaroslava Salivara jiné než předchozí velké katastrofy. „Zatímco například v roce 1997 jsme neměli prakticky žádný krizový systém a v roce 2002 jsme byli zaskočeni masivním rozsahem záplav, dnes je situace mnohem lepší,“ vysvětluje. Díky předpovědím a koordinaci záchranných složek se letos podařilo snížit riziko chaosu. „Dnes víme až deset dní dopředu, co přijde. To je obrovská výhoda pro záchranáře i občany, pokud varování berou vážně,“ dodává Salivar. S tím souhlasí i Jozef Hrdý, šéf likvidace pojistných událostí v Generali České pojišťovně: „Předpověď byla vážná, ale naštěstí brzká. Díky tomu, že se předpovědní modely počasí postupně zpřesňovaly, věděli jsme, že nás čeká velká povodeň. Získali jsme tedy cenný čas na přemýšlení a rozhodnutí, jaká opatření přijmeme. To historicky nebylo zvykem. Na druhou stranu jsme na takovéto situace v pojišťovně připraveni a máme popsané mechanismy co s takto velkými katastrofami dělat.“

Přesto zůstává problémem lidská nedisciplinovanost. „Je stále mnoho lidí, kteří podceňují varování a odmítají evakuaci. V roce 2002 jsme museli v Plzeňském kraji zachraňovat desítky lidí vrtulníky přímo ze střech domů. To je extrémně nebezpečné nejen pro ně samotné, ale i pro zasahující hasiče,“ připomíná Salivar. Letos byla situace lepší, ale stále je co zlepšovat. „Je třeba, aby lidé chápali, že evakuace není selhání, ale prevence, která může zachránit životy i majetek,“ říká.

Jak se správně chovat při povodni?

Jaroslav Salivar v rozhovoru zdůraznil, že klíčem k přežití povodní je včasná příprava a správné chování během krizové situace. „Lidé si často neuvědomují, že drobné kroky mohou znamenat rozdíl mezi zachráněným majetkem a úplnou katastrofou,“ říká.

Nejdůležitější je sledovat předpovědi a krizová varování. „Pokud víte, že se blíží povodeň, nečekejte do poslední chvíle. Přestěhujte cenné věci do vyšších pater, odvezte auta mimo ohroženou oblast a zajistěte zvířata,“ doporučuje Salivar. Včasná evakuace je podle něj mnohem lepší než čekat na záchranu v kritickém momentu.

Kromě přípravy majetku je klíčové chránit i sebe. „Mějte připravený evakuační balíček s doklady, léky, vodou, baterkou a mobilním telefonem. Zásoby na dva až tři dny vám v nouzi mohou zachránit život,“ dodává.

Pokud se musíte evakuovat a opouštíte svůj dům, Salivar doporučuje zanechat jasný vzkaz pro záchranáře. „Na dveře domu napište, kdo jste, kolik lidí dům opustilo, zda jste s sebou měli domácí zvířata a kam jste se přesunuli. Záchranáři pak budou vědět, že dům je prázdný a nebudou riskovat životy při zbytečném hledání,“ vysvětluje Salivar.

Takový vzkaz je podle něj v krizových situacích nesmírně užitečný. „Záchranářům to šetří čas a energii, které mohou využít tam, kde je to skutečně potřeba. Navíc to dává vašim blízkým i záchranářům informaci, že jste v bezpečí,“ dodává.

Jednou z největších chyb, které lidé dělají, je ukrývání se ve sklepech. „Sklep je při povodních past. Jakmile začne voda stoupat, nemáte šanci uniknout. Pokud už jste v domě a voda stoupá, přesuňte se co nejvýše, ideálně na půdu nebo střechu,“ varuje Salivar.

Důrazně také apeluje, aby lidé nevstupovali do proudící vody. „Stačí 30 centimetrů rychle proudící vody a člověka to strhne. V takové situaci nemáte proti proudu žádnou šanci, i když jste silní plavci,“ dodává.

Po opadnutí vody je nutné postupovat opatrně. „Nespěchejte zpátky do domu, dokud to úřady nedovolí. Budovy mohou být narušené a kontaminovaná voda může být nebezpečná,“ upozorňuje Salivar. Doporučuje také zkontrolovat elektrické instalace, plynové přívody a zajistit si odbornou pomoc při opravách.

„Povodeň je krizová situace, která prověří každého. Připravte se, jednejte včas a vždy myslete na svou bezpečnost. Vše ostatní se dá nahradit, ale lidský život ne,“ uzavírá rady Jaroslav Salivar.

Dobrovolní hasiči jsou páteří systému, zůstávají i po odjezdu armády

Podle Salivara jsou dobrovolní hasiči nenahraditelnou součástí krizového systému České republiky. „Když přijde katastrofa, profesionální hasiči a armáda zasáhnou okamžitě. Ale kdo zůstane, když akutní fáze skončí? Dobrovolní hasiči. Jsou to oni, kdo obci pomůže postavit se zpátky na nohy,“ vysvětluje. Český systém je unikátní díky kombinaci profesionálních a dobrovolných jednotek.

V České republice je zhruba 8 tisíc profesionálních hasičů, zatímco dobrovolných hasičů je více než 70 tisíc. „To číslo ukazuje jejich sílu. Dobrovolní hasiči nejsou jen dělníci s lopatami. Jsou to záchranáři, koordinátoři, psychická podpora i technická pomoc. A často zasahují na místech, kde profesionální jednotky nemají dostatek kapacity,“ dodává Salivar.

Technika nestačí, potřebujeme lidi

Jedním z největších problémů, kterým dobrovolní hasiči čelí, je nedostatek lidí. „Budeme mít drony, termokamery a špičkovou techniku, ale nebude mít kdo ji ovládat. Dobrovolnictví musí mít podporu – ať už od státu, obcí nebo zaměstnavatelů,“ varuje Salivar.

Společenská prestiž dobrovolných hasičů je podle něj stále nízká. „Dobrovolník, který zachraňuje obec, by měl mít podporu svého zaměstnavatele, ne obavy, že přijde o práci. Bez těchto lidí systém zkolabuje,“ dodává. Důležité je také zapojení širší komunity. „Není to jen o zásazích. Ženy, senioři nebo děti, všichni mohou pomoci – vařením jídla, sušením oblečení nebo psychickou podporou. Bez nich bychom zvládání krizí nezvládli,“ připomíná.

Musíme počítat i s blackoutem

Salivar v rozhovoru upozornil i na další krizový scénář, který se podle něj může brzy stát realitou – blackout. „Evropské sítě jsou propojené a křehké. Pokud dojde k výpadku elektřiny v několika zemích současně, může být obnova sítě otázkou dní, ne hodin,“ říká.

Dobrovolní hasiči jsou v takové situaci klíčovou silou. „Budou to oni, kdo zajistí základní infrastrukturu. Roznesou vodu, zorganizují provizorní zásobování a zajistí základní potřeby obyvatel. To ale vyžaduje školení, přípravu a podporu,“ dodává Salivar.

Podle dobrovolného hasiče Jaroslava Salivara jsou tak nejen záchranáři, ale také garantem komunitní soudržnosti. „V menších obcích jsou to často právě hasiči, kteří organizují společenské akce, vzdělávání dětí a pomáhají v každodenním životě. Tato role je často přehlížena, ale je nenahraditelná,“ říká.

Pokud má systém fungovat i v budoucnu, je podle něj nutné zvýšit jeho podporu. „Stát musí dobrovolné hasiče vnímat jako páteř krizového systému. Pokud jim nebude poskytovat dostatek financí, techniky a společenské podpory, budeme na krizové situace méně připraveni,“ uzavírá.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

5 bodů, které se dozvíte v podcastu:

• Jak se změnil systém krizového řízení od povodní v roce 2002.
• Proč je důležitá prevence a jak se připravit na povodeň.
• Jakou roli hrají dobrovolní hasiči při zvládání katastrof.
• Proč je nedostatek lidí větším problémem než technika.
• Jaké hrozby představuje blackout a jak se na něj připravit.