Spojené státy a jejich spojenci se stále více obávají možné čínské agrese vůči Tchaj-wanu. Americká armáda sei z toho důvodunyní více zabývá vlastní vojenskou připraveností. Informaci přinesl web agentury Reuters.
Z rozhovorů s více než dvěma desítkami současných i bývalých amerických představitelů vyplynulo, že americká vojenská logistika v Tichomoří je při případném konfliktu jednou z největších slabin USA.
V reakci na to se Spojené státy snaží rozšířit svá vojenská logistická centra po celém regionu – včetně skladů v Austrálii. Americké ministerstvo obrany spolupracuje se spojenci na tom, aby byly jejich vojenské síly mobilnější a rozptýlenější.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu se ke zprávě agentury Reuters přímo nevyjádřilo. Jeho mluvčí jen uvedl, že Spojené státy by měly „přestat posilovat vojenské kontakty s Tchaj-wanem“ a „nezvyšovat tak napětí v Tchajwanském průlivu“.
Munice na prvním místě
Logistická složka americké armády, U.S. Transportation Command, zaznamenala v posledních letech významné úspěchy, když zvládla už dodat ukrajinské armádě takřka 300 milionů kilogramů vybavení a přes 2 miliony dělostřeleckých nábojů. Případná podpora Tchaj-wanu, vzdáleného zhruba 160 kilometrů od čínského pobřeží, by byla řádově obtížnější.
Spojené státy zatímm přímo oficiálně neoznámily, že by v případě čínského útoku na Tchaj-wan vojensky zasáhly. Prezident Joe Biden ale opakovaně naznačil, že by na obranu ostrova americké jednotky vyslal. Čínský prezident zase podle amerických představitelů nařídil své armádě, aby byla připravena obsadit Tchaj-wan do roku 2027. Mnozí analytici to přesto považují spíše za pokus o aktivizaci armády než za časový plán invaze.
Vysoce postavený americký vojenský představitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že dodávky munice jsou na prvním místě seznamu priorit v Indopacifiku, následuje palivo, potraviny a náhradní díly pro vybavení. „Pokud nám dojde střelivo … máme okamžitý problém,“ tvrdí úředník s tím, že plánování pro nepředvídané události na Tchaj-wanu je již v plném proudu.
Konec megazákladen
V myšlení čelních představitelů americké armády došlo v tomto směru k významnému posunu. Po celá desetiletí se Spojené státy nemusely obávat, že by se cizí mocnosti zaměřily na jejich logistické základny. To umožnilo plánovačům orientovat se více na efektivitu a přijmout logistický model „just-in-time“, který je běžný u výrobců v soukromém sektoru.
Zvolený přístup vedl k úspornému rozhodnutí zřizovat megazákladny, jako je letecká základna Ramstein v Německu. Konflikt s Čínou by ale mohl ze zařízení, jako je třeba i Camp Humphreys poblíž Soulu, učinit hlavní cíle. Toto riziko povede k přechodu na nákladnější přístup k logistice, který zahrnuje rozptýlení amerických zásob a jejich předsunuté rozmístění po regionu.
„Místo plánování směřujícího kvýkonnosti je potřeba spíše zaměřit se na účinnost a přejít od just-in-time k just-in-case,“ prohlásil kontraadmirál Dion English, jeden z nejvyšších logistických důstojníků Pentagonu.
Autor: Petr Pláteník
