Konsolidační balíček vznikl bez diskuze s byznysem. Odnesou jej firmy a jejich konkurenceschopnost. Tak zní reakce na nové vládní opatření z úst českého průmyslu. Podnikatelé požadují razantnější opatření na straně efektivity státu, nejvíce jim vadí zvýšení daně z příjmů právnických osob o dvě procenta nebo zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů.
Český průmysl si uvědomuje neudržitelný stav veřejných financí. Z nejnovějšího průzkumu Národního centra Průmyslu 4.0 mezi 187 firmami vyplynulo, že kapitáni českého průmyslu od vlády nejvíce požadují konsolidovat státní rozpočty. „Od vlády chceme, aby snížila státní deficit, propustila nadbytečné úředníky a nastolila stabilitu, neměnila DPH,“ říká obchodní ředitel Dražické strojírny, Václav Michálek. „Třeba jsou radikální škrty na výdajové stránce rozpočtu a systémové změny vedoucí k vyrovnanému hospodaření,“ souhlasí Luděk Lhotka, jednatel firmy Efaflex.
Ministr financí Zbyněk Stanjura pro FocusOn uvedl: „Vláda chce jít primárně cestou snižování výdajů státu a úlevy od zbytečné byrokracie podnikatelům. Konsolidační balíček má pozitivní fiskální dopad na strukturální saldo nejméně ve výši sedmdesáti miliard korun, jedno procento našeho hrubého domácího produktu, který se promítne již do návrhu státního rozpočtu pro rok 2024.“
Průmysl se tvrdě ohrazuje
Podoba vládního balíčku se však s nadšením nesetkala. „Je logické, že zvyšování daní nemůže mít pozitivní odezvu a určité navýšení musíme všichni – tedy i zaměstnavatelé – respektovat. Návrh však dopadá na konkurenceschopnost firem v Česku a obsahuje opatření, proti kterým se musíme vymezit,“ zní z vedení Svazu průmyslu a dopravy k návrhu vlády.
Podnikatelé se bouří zejména proti zvýšení daně z příjmů právnických osob o dva procent body. „To už se u nás absolutně přestává vyplácet podnikat,“ rozčiluje se miliardář a majitel Brano Group Pavel Juříček, který má závody na autodíly po celém světě.
Nadšení nevyvolalo ani zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů. Naprostá většina výrobních firem si nemůže dovolit zvýšit mzdy v souladu se současnou mírou inflace a rostoucí nespokojenost nahrazovaly právě různými dodatečnými výhodami. „Podle nejnovějšího průzkumu firmy Grafton není s životem v Česku spokojena více než třetina zaměstnanců. Kvůli inflaci musela polovina respondentů začít výrazněji šetřit,“ popisuje aktuální nálady na trhu práce Martin Malo, generální ředitel agentury.
Snížení národních dotací je pro firmy zatím velká neznámá
„Není nám jasné, čeho přesně se bude týkat snížení národních dotací. Vnímáme, že část položek může být spojena s ukončením dočasných krizových opatření či výkyvy v čerpání fondů. Mohou tam ale být i položky, které by například působily na růst cen energií či významně ohrozily programy potřebné pro růst naší ekonomiky či transformační výzvy našich firem v mezinárodní konkurenceschopnosti,“ obává se Svaz průmyslu a dopravy.
Zapojení do těchto programů je pro české firmy klíčové. Po sérii krizí jsou vyčerpány z financí a bankovní půjčky se pro ně stávají, kvůli stále rostoucí ceně peněz a zvýšení požadavků na udržitelnost, čím dál více nedostupné. „Na Slovensku nebo v Bulharsku plyne do inovací a výzkumu mnohem více prostředků než u nás,“ říká s posteskem špičkový vědec Tomáš Mikolov působící v současné době na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT. A dodává, že bez zvýšeného financování můžeme jen stěží dosáhnout technologické excelence a stát se středoevropským Silicon Valley, jak se o tom tak často mluví v nadějích na transformaci českého průmyslu.
Průmysl požaduje, aby s ním vláda o změnách mluvila
„Na poslední tripartitě nám byla přislíbena věcná diskuse nad politickými návrhy předtím, než je projedná vláda. Premiér označil takovýto přístup za korektní. Zatím k žádnému věcnému dialogu nedošlo, návrhy se dozvídáme z médií. Na pondělní tripartitě budeme požadovat věcné projednání detailů jednotlivých opatření spolu s možností úpravy vybraných parametrů,“ uzavírá vedení Svazu průmyslu a dopravy.
Autor: Alena Burešová
