Druhá veřejná vodíková stanice je umístěna v Záluží u Litvínova a má stejné parametry jako v březnu otevřená vodíková stanice na pražském Barrandově. Za výstavbou stojí petrochemická společnost Orlen.
„Budujeme veřejně dostupné a plně samoobslužné vodíkové stanice pro automobily, nákladní vozidla a autobusy, které jsou v non-stop provozu a u kterých probíhá plnění vozidel stejně jako při doplňování klasických pohonných hmot,“ uvedl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol.
Polská společnost, která v Česku provozuje například síť čerpacích stanic Benzina, se zavázala ve své vodíkové strategii investovat 7,4 miliardy zlotých (skoro 40 miliard korun) do projektových investic zaměřených na rozvoj technologií, distribuční infrastruktury a výrobních procesů vodíku s nulovými a nízkými emisemi.
„Naším cílem je vyrábět až 130 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně. Do konce tohoto desetiletí počítáme se zřízením více než 100 vodíkových čerpacích stanic po celé střední Evropě pro potřeby osobní, veřejné i nákladní dopravy, přičemž téměř třetina z nich bude umístěna v České republice,“ řekl Daniel Obajtek, generální ředitel a předseda představenstva PKN Orlen.
A dodal: „Otevření další vodíkové stanice v České republice je dalším významným krokem v rámci projektu ‚Hydrogen Eagle‘, který je navržen tak, aby zajistil dostupnost vodíkového paliva v dopravních koridorech Sever-Jih a Východ-Západ. Vybudování sítě vodíkových stanic je zásadním krokem v poslání naší skupiny dosáhnout klimatické neutrality skupiny a zároveň podporovat energetickou transformaci našeho regionu.“
„Česká vodíková technologická platforma velmi vítá otevření druhé plně veřejné plnicí stanice na vodík v Litvínově. Nezbytným předpokladem pro rozjezd vodíkové mobility je funkční a spolehlivá infrastruktura strategicky rozmístěná na území České republiky. Kromě samotné plnicí stanice pozitivně vnímáme zejména fakt, že Orlen Unipetrol poskytne infrastrukturu i pro pilotní testování vodíkového autobusu v Mostě a Litvínově, které naváže na testování vodíkového autobusu společnosti CaetanoBus v Mostu z loňského prosince,“ řekla Veronika Vohlídková, členka představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).
„Plnicími stanicemi v Praze a v Litvínově to ale nekončí, už k roku 2031 se Česká republika zavázala vybudovat plnicí stanice na hlavních dálničních tazích každých 200 kilometrů a ve většině krajských měst. Věříme, že vodík se uplatní právě tam, kde jsou jeho největší výhody, tedy v oblasti těžké nákladní, autobusové, lehké užitkové a obecně vysokoobrátkové dopravy, a to z důvodu nižší hmotnosti a vyššího dojezdu v porovnání s konkurenčními nízkoemisními technologiemi,“ dodala.
Orlen: Chceme vybudovat 100 vodíkových stanic
„Hydrogen Eagle“ je investiční program skupiny Orlen, jehož cílem je vytvořit mezinárodní síť vodíkových výrobních a distribučních terminálů, které budou poháněny obnovitelnými zdroji energie, a technologických zařízení schopných přeměnit komunální odpad na nízko emisní a bezemisní vodík. Do konce dekády se očekává zprovoznění celkem 10 takových terminálů strategicky umístěných tak, aby obsluhovaly klíčové trhy ve střední Evropě. Součástí projektu je i plán na vybudování více než 100 čerpacích stanic pro soukromou, veřejnou, nákladní, silniční a železniční dopravu v Polsku, České republice a na Slovensku.
„Budování vodíkové infrastruktury je součástí našeho plánu strategického rozvoje směrem k emisní neutralitě, které chceme dosáhnout nejpozději do roku 2050. Klademe důraz na rozvoj petrochemického segmentu, dekarbonizaci, digitalizaci, recyklaci a využívání alternativních zdrojů energie včetně biopaliv a vodíku. Jen do roku 2030 investujeme tímto směrem 35 miliard korun,“ popsal rozvojové plány skupiny Orlen Unipetrol její generální ředitel Tomasz Wiatrak.
Vodík podporuje i česká vláda
Výstavbu vodíkové stanice v Záluží u Litvínova podpořilo Ministerstvo dopravy České republiky v rámci Operačního programu doprava 2. „Dle současného plánu čisté mobility by v České republice do roku 2025 mělo být 12 vodíkových stanic a 40 stanic pak do roku 2030,“ připomněl ministr dopravy České republiky Martin Kupka a současně upozornil, že dané cíle ještě nereflektují aktuální podobu návrhu evropského nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, podle kterého je třeba vybudovat vodíkovou infrastrukturu každých 200 km na hlavní síti TEN-T. „V letošním roce proto očekáváme aktualizaci Národního plánu čisté mobility,“ uzavřel ministr Kupka.
Aktivity směrem k udržitelnější dopravě realizuje také Ministerstvo životního prostředí České republiky. „Snahou ministerstva životního prostředí jako ministerstva budoucnosti je snižovat emisní zátěž z dopravy. Systematicky proto podporujeme výměnu vozového parku veřejné správy, od loňského roku máme pro obce, kraje, úřady, školy a další instituce vypsanou velkou, šesti set milionovou výzvu z Národního plánu obnovy na podporu nákupu elektromobilů, vozidel na vodík a neveřejných dobíjecích stanic. Výzva stále běží a rok od jejího vyhlášení máme žádosti ve výši přes 463 milionů korun, za které veřejná správa pořídí 1 255 elektromobilů a 316 dobíjecích stanic,“ uvedl Petr Hladík, ministr životního prostředí České republiky.
Vodík je zásadní součástí nejen rozvoje nízko emisní a bezemisní osobní, hromadné i nákladní dopravy. „Jeho intenzivnější využití je nezbytné pro splnění cílů také v oblasti dekarbonizace průmyslu. Technologie využívající obnovitelný vodík vnímáme jako vhodné doplnění do energetického mixu nových technologií a postupů, jejichž kombinací lze unijní cíle splnit efektivněji,“ doplnil Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol, a upřesnil: „Ročně v našich rafinériích vyprodukujeme 80 tisíc tun vodíku. Od roku 2027 plánujeme vyrábět zhruba 4 500 tun vodíku také za pomoci elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jejíž podstatnou část budeme získávat z fotovoltaické elektrárny instalované v blízkosti naší litvínovské rafinérie.“
Cena vodíku? 278 korun za kilogram
Vozidla na vodíkový pohon jsou v podstatě elektromobily. Svou energii však nečerpají z baterií, ale prostřednictvím reakce vodíku s kyslíkem v palivových článcích za vzniku vody. Zásadní výhodou vodíkových vozidel oproti stávajícím bateriovým elektromobilům je dlouhý dojezd a krátká doba plnění, která je srovnatelná s tankováním benzinových a naftových automobilů. Vodíkových aut zatím v Česku jezdí několik desítek. V roce 2030 by však podle odhadů Ministerstva dopravy České republiky mohlo být na českých silnicích až 50 000 vozů na vodíkový pohon.
Plnicí stanice Orlen Benzina v Záluží u Litvínova (na kruhovém objezdu silnice I/27 v těsné blízkosti litvínovské rafinérie) je plně samoobslužná, přístupná široké veřejnosti v non-stop režimu a vhodná pro plnění osobních i nákladních aut a autobusů. K dispozici jsou dvě plnicí pistole s odlišným tvarem hlavice pro plnění automobilů tlakem 700 barů a tlakem 350 barů pro plnění nákladních automobilů a autobusů.
Cena vodíku na čerpacích stanicích Orlen Benzina byla stanovena na 278 korun za jeden kilogram. Vodíkový automobil se spotřebou 1 kg vodíku na 100 kilometrů pojme zhruba 5 kg vodíku. Plnicí vodíková stanice ORLEN Benzina byla postavena za finanční podpory Ministerstva dopravy České republiky v rámci operačního programu Doprava. Orlen Unipetrol ve své flotile firemních vozů provozuje pět vodíkových automobilů Toyota Mirai.
Autor: Jiří Böhm