V přidané hodnotě jsme na chvostu Evropy

Česká ekonomika je 12. nejsilnější v EU. Oproti loňsku se ale kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě propadla o 3 místa. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví. Pokles zapříčinily především extrémní nárůst inflace a nízká přidaná hodnota produkce.

V celkovém srovnání je česká ekonomika zhruba na úrovni Itálie či Estonska. Nejsilnější ekonomikou se může pyšnit Švédsko a nejvíce (o šest pozic) si polepšily Malta a Portugalsko. Za největšího „propadlíka“ můžeme považovat Rumunsko, které se kvůli vysoké inflaci a poklesu hrubého národního důchodu propadlo z desáté příčky na dvacátou. 

Rozvoj české ekonomiky brzdí vysoká inflace

Inflace se v Česku v roce 2022 vyšplhala na 15 procent, což je pátý nejhorší výsledek z celé Unie. Za optimální považuje řada ekonomů dvouprocentní meziroční růst, který ale minulý rok překonaly všechny státy EU. Vyšší zdražování zaznamenalo jen Maďarsko a pobaltské země.

Největší pokles spotřeby v EU

Růst cen s sebou přináší i snahu šetřit, která se projevuje omezením spotřeby. „Spotřeba domácností v Česku klesla ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně o šest procent, což byl největší pokles ze zemí EU a zároveň jeden z největších, který kdy česká ekonomika zažila,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Úroveň veřejného dluhu stoupá

Český státní dluh je dlouhodobě relativně nízký, nebezpečný je však jeho strmý nárůst. Ze čtvrtého nejnižšího výsledku napříč EU jsme se podle posledních dat posunuli na šestou příčku a ve třetím čtvrtletí roku 2022 bylo Česko dokonce jedinou zemí, která svůj veřejný dluh meziročně navýšila. 

„Kvůli událostem, které nebyly úplně plánovány, jako jsou například větší finanční přebytky obcí, nižší náklady na kompenzace cen energií pro velké firmy alokované do roku 2022 nebo vypořádávání pohledávek Garančního systému finančního trhu za Sberbank, zůstávají trendy nadále nedobré. Bez zásadní změny kurzu míří ČR k období systematického a rychlého nárůstu veřejného dluhu,“ upozorňuje Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady. 

Česko má třetí nejkomplexnější ekonomiku. Má to ale háček

Podle dat OECD Česká republika většinu ostatních zemí předčí v ekonomické komplexitě. Tato metrika ukazuje schopnost ekonomik jednotlivých států odolávat externím výkyvům díky své diverzifikaci. „Česko má v tomto ohledu nejen třetí nejodolnější ekonomiku v EU, ale zároveň i osmou nejsilnější na světě. Oproti minulým výsledkům nás předstihlo Švédsko, i tak jde ale o velký úspěch,“ uvádí Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Zároveň však upozorňuje na související komplikace: „Pojí se s ním ale tři zásadní problémy – závislost na levné a dostupné pracovní síle a energetická a dovozní náročnost,“ vysvětluje. Tedy – nízká přidaná hodnota výroby.

Nízká přidaná hodnota. Strašák české ekonomiky

Právě nízká přidaná hodnota je základní problém, se kterým se současná ekonomika potýká. V případě přidané hodnoty vývozu se Česko propadá na 23. příčku v EU. Ve srovnání přidané hodnoty s celkovou produkcí jsme na tom dokonce ještě o příčku hůře. Oproti hodnotám z předchozího ročníku Indexu prosperity se výsledky Česka v oblasti přidané hodnoty téměř nezměnily.    

„Stále jsme se neposunuli z dodavatelsko-subdodavatelské struktury směrem k finální výrobě a vyšší přidané hodnotě,“ říká zklamaně Ladislav Verner, majitel firmy Soma, která vyváží špičkové stroje do celého světa a navzdory všem krizím zvyšuje zisk o desítky procent.

Jeho cesta rozhodně nebyla snadná. I on na začátku dodával pouze díly na zakázku. Brzy však začal cítit, že nízké marže a závislost na svém odběrateli jsou cestou do byznysového pekla. „Musel jsem se zadlužit, abych Somu v podobě, jakou má dnes, vybudoval. Bylo to riziko a spousta práce. Dneska máme volné ruce, krize nekrize, a své podnikání můžu s klidným svědomím předat dceři Pavle a synu Janovi.“

Investice jako možná cesta z recese

Na první pohled jsme na tom skvěle – ČR má čtvrtý nejvyšší podíl investic na HDP v Evropě. Jenže nejde ani tak o to , kolik investujeme, klíčové je to, do čeho peníze dáváme. „Investice do vědy a výzkumu jsou na průměru EU. Podíl mladých s vysokoškolským vzděláním jedním z nejnižších v EU. Mírně jsme se zlepšili v oblasti e-governmentu, ale 18. místo je stále velmi slabý výsledek,“ vyjmenovává slabá místa naší ekonomiky hlavní ekonom České spořitelny.  

Úroveň robotizace roste, podle expertů ale pomalu

V Česku se dají sledovat i pozitivní trendy, jako je například postupná robotizace. Zatímco v minulém ročníku Indexu vycházelo na 10 tisíc zaměstnanců průměrně 162 robotů, což nám přisoudilo 13. místo v tabulce, letos jsme se posunuli na 10. příčku se 168 roboty. Úroveň české robotizace ale není ani zdaleka bezproblémová. 

„V rámci EU jsme sice z hlediska počtu robotů na 10. místě, je ale znepokojující, jak drastickým tempem nám některé státy utíkají v počtu ročních instalací robotů. A není to problematika jen Česka, ale celé Evropy. V roce 2021 bylo v Číně s obrovským náskokem instalováno přes 268 tisíc průmyslových robotů, zatímco počet robotů v tahounovi Evropy – Německu – se rozrostl jen o necelých 24 tisíc,“ uvádí Jiří Rašner ze společnosti Zlín Robotics.

Právě robotizace má přitom řadu pozitivních dopadů na ekonomiky jednotlivých států. Přes polovinu robotů je v Česku podle Rašnera v automobilovém, elektrotechnickém a strojírenském průmyslu. Stroje ale mají velký potenciál pomáhat i v jiných odvětvích, jako jsou služby nebo zdravotnictví. „Lidská práce je stále dražší a zaměstnávání lidí obtížnější. Mnoho průmyslových podniků má vážné problémy nalézt zaměstnance. Pokud to technicky a ekonomicky jde, mohou to řešit automatizací. Zajímavý je také pozitivní vliv robotizace na snižování inflace, která nyní trápí nejen Česko,“ uzavírá Rašner.