V Singapuru se byznys dělá u jídla

Singapur může být pro české firmy vstupní branou na asijský trh. Co jsou specifika byznysu ve vzdálené zemi, jaké vztahy panují mezi Českou republikou a východoasijským státem a na co se naši podnikatelé musí před první cestou připravit, to vše jsme se dozvěděli v rozhovoru s Marcelem Bednářem, prezidentem Česko-singapurské obchodní komory.

Asijský stát je stále pro české firmy spíš neznámá destinace. „Naší úlohou je poskytnou větší povědomí o Singapuru a příležitostech, které celý region českým firmám nabízí,“ vysvětluje hlavní cíle své organizace Marcel Bednář. „Naše firmy jsou v Singapuru nováčky, postupně se ale dostávají i do nejvyšších obchodních sfér a zaznamenávají docela zajímavé úspěchy nejenom zde, ale i v dalších zemích regionu.“

Zatímco Česká republika ambasádu v Singapuru provozuje, asijský stát u nás zastoupení nemá. Není to škoda? „Za singapurskou ambasádu v České republice bychom byli velice rádi,“ odpovídá nepřekvapivě prezident Česko-singapurské obchodní komory. „Singapurci ale mají po světě vůbec jen několik ambasád. Řeší to způsobem takzvaných lítajících velvyslanců. Singapurský velvyslanec kupříkladu do České republiky přiletí zhruba jednou za půl roku. Tady má potom velice důležitá setkání nejenom se zástupci byznysové sféry, ale i s politiky, úředníky atd.“

Singapurci u nás vlastní 20 % skladových kapacit

Když se zaměříme na konkrétní příklady spolupráce českých a singapurských firem, bude o čem mluvit? „Určitě ano,“ nenechává nás na pochybách Bednář. „Co se týče singapurských investic v České republice, zaznamenali jsme velice zajímavou spolupráci, a to už roku 2016, odkdy tady investuje singapurský státní fond. Jde o šestý největší investiční fond na světě vůbec. Konkrétně se jedná o státní důchodový fond, který u nás investuje do velkých infrastrukturních projektů.“

Třeba ve zmiňovaném roce 2016 šlo o investici do společnosti P3, která provozuje sklady a logistiku. „Dá se říct, že skrze tuto investici vlastní Singapurci v České republice momentálně zhruba 20 % skladových kapacit.“ Vedle toho vkládají své peníze ale třeba i do oblasti telekomunikací. „Co se týče obchodní části,“ navazuje Bednář, „v ní nejsou Singapurci zas tak vidět, protože jejich role je spíš distributorská – tedy že zboží, které jde z Asie směrem do Evropy, ale i opačně, prochází Singapurem.“

Když se na to podíváme z perspektivy českých firem, jaká odvětví mají největší šanci uspět na singapurském trhu? „Neomezoval bych úspěšnost jenom na několik prioritních oborů,“ vyvrací obvyklý omyl prezident Česko-singapurské obchodní komory. „Tím, že Singapurci hrají roli distributorů a je to pro evropské firmy odrazový můstek dál směrem do Asie, se celé spektrum velice rozšiřuje. Na první pohled by se třeba zdálo, že české firmy mohou uspět v Singapuru jen tam, kde je nějaký nedostatek – například pokud má Singapur jen 30procentní potravinovou soběstačnost, musí tu být pro potravinářské firmy docela zajímavá možnost spolupráce.“

Důležitá rozhodnutí se dělají v Singapuru

Singapur je ale zároveň i finančním a obchodním centrem, kudy tečou peníze, 65 % infrastrukturních projektů v jihovýchodní Asii je financováno přes Singapur. „Důležitá rozhodnutí, co se týče byznysu v jihovýchodní Asii, probíhají právě v Singapuru,“ vysvětluje Bednář. „Pokud české firmy najdou důvěryhodné partnery zde, mohou se dostat do celé řady dalších zemí Asie, a to i v oborech, u kterých se na první pohled zdá, že pro ně v Singapuru potenciál spolupráce nebude.“

Během covidové pandemie zavedla asijská země opravdu tvrdý lockdown. Projevuje se snaha státu o kontrolu různých složek života i v byznysu? „Částečně asi ano,“ odpovídá upřímně prezident Česko-singapurské obchodní komory. „Singapurci si zakládají na tom, že jsou bezpečnou zemí. Nemám teď po ruce úplně nejpřesnější statistiky, ale když přijedete do Singapuru a bavíte se tam s přáteli, tak oni vám řeknou, že poslední vražda se zde stala před rokem. Oproti České republice je to něco, na čem samozřejmě byznys může stavět. Pokud máte zemi, která je absolutně bezpečná, cítí se v ní dobře nejen běžní obyvatelé, ale i podnikatelé, investoři a super bohatí lidé.“

Historie vzájemných obchodních vztahů mezi oběma zeměmi sahá až do 30. let 20. století, kdy si společnost Baťa zvolila Singapur jako centrálu pro celou Asii a odsud se pak rozšiřovala směrem do dalších zemí. „Mohu říct, že její součástí je i velmi zajímavá kapitola, a to, že se Češi se účastnili obrany Singapuru za druhé světové války – bohužel teda neúspěšně,“ připomíná poněkud pozapomenuté dějinné události Marcel Bednář.

Obchodní vztahy s Čínou, obranné se Západem

Asijský trh je obecně ze své povahy pro evropské firmy méně čitelný. Platí to i o Singapuru? „Zase tak napůl,“ myslí si prezident Česko-singapurské obchodní komory. „A to z důvodu, že Singapur nám není tak mentálně vzdálen jako třeba Čína. Úředním i obchodním jazykem je zde angličtina. Na politické úrovni totiž došli k rozhodnutí, že malý stát se může dostat mezi globální lídry jedině tak, že všichni lidé v Singapuru budou mluvit perfektně anglicky. U Číny je právě jazyk velkou překážkou, pro řadu českých firem velice obtížně překonatelnou.“ 

„Na druhou, a to je velice důležité, v Singapuru mají dobré obchodní vazby právě na Čínu, ale i na Indii, Indonésii, Malajsii a další státy jihovýchodní Asie,“ upozorňuje na strategický význam ostrovního státu Bednář. „A velice dobře dokážou prosazovat nejen svoje obchodní zájmy, ale stejně tak i obchodní zájmy partnerských evropských firem.“

Pořád se ale podle Bednáře nesmí zapomínat na to, že jde o asijskou zemi, kde převládá odlišná obchodní mentalita. Česká firma se tak do jisté míry musí přizpůsobit místnímu prostředí. „My tomu říkáme naladit se na singapurskou vlnu,“ vysvětluje dále. „Zhruba 70 % toho, co funguje v České republice, můžete tady rovnou zapomenout. Pro české podnikatele je asi nejobtížnější úkol smířit se s tím, že to, co přináší úspěch v České republice, nemusí být klíčem k výdělku v Singapuru.“

V roli určitého prostředníka, nebo lépe řečeno diplomata vystupuje Singapur i na mezinárodněpolitickém poli. „Co se ale týče ukrajinského konfliktu,“ zmiňuje vysoce aktuální události Marcel Bednář, „tam se Singapur jasně postavil na západní, protiválečnou stranu. Zavedl i několik sankcí proti Rusku a ruským občanům.“ Singapur také vždycky pěstoval velice úzké vztahy se Spojenými státy a Izraelem. „A pak jsou tu opravdu důležité obranné vazby s Austrálií. Vůbec se státy západního okruhu. V obchodní rovině zase Singapur má velice blízké vztahy s Čínou. Taky nějakých 75 % obyvatel Singapuru jsou etničtí Číňané,“ zasvěcuje nás do specifické situace tohoto státu prezident Česko-singapurské obchodní komory.

Zajímá je dlouhodobý horizont

A na závěr by se patřilo svěřit se s pár základními radami, které pomohou českým firmám uspět na takto specifickém trhu. „Bylo by samozřejmě perfektní, kdybychom měli jednoduchý recept na úspěch. Nic takového přirozeně neexistuje. Především je tedy potřeba před obchodní cestou se na ni pořádně připravit. Vědět, jakým způsobem se dělá byznys v Singapuru, co mohou singapurští partneři očekávat a jakým způsobem postupovat,“ přispívá aspoň několika tipy Marcel Bednář. 

„V Singapuru se byznys dělá u jídla,“ zmiňuje jedno důležité místní specifikum prezident Česko-singapurské obchodní komory. „Jídlo je prostředkem byznysu, a na to nejsou Češi zvyklí – chtějí byznys udělat rychle, transakčně v kanceláři, aby to trvalo co nejmíň času a stálo co nejmíň námahy.“ Singapurci jsou podle Bednáře jiní. „Oni se dívají na dlouhodobý horizont, věří tomu, že pokud si vzájemně vypěstujete vztah mezi sebou, tak byznys přijde přirozeně vzápětí. Pro ně je alfa a omega právě osobní vztah s českým partnerem.“

„Pokud bych měl dát jedno doporučení – kultivujte osobní aspekt spíše než obchodní. A to mnoha prostředky, ať už častými návštěvami, pozváním singapurského partnera do České republiky, společným jídlem, sdílenými zážitky. To všechno jsou věci, které byznysu obrovsky pomáhají,“ uzavírá rozhovor prezident Česko-singapurské obchodní komory Marcel Bednář.