Americké firma Ways2H přichází s technologií, která dokáže z komunálního odpadu vyrobit vodík – ekologické palivo budoucnosti.
Na skládce Puente Hills ve východním Los Angeles je uloženo kolem 130 tun odpadků a mohla by sloužit jako symbol plýtvání a nadbytku. I když už přes deset let žádný odpad nepřijímá, je to největší smetiště ve Spojených státech a rovněž významný producent skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého. Tyto plyny produkují mikroorganismy při rozkladu organických látek. Většina plynů ze skládky Puente, a podobně je tomu i u jiných úložišť, se odvádí podzemním potrubím a slouží jako ekologické palivo pro výrobu elektrické energie pro 70 000 domácností.
Jean-Louis
Kindler, generální ředitel a zakladatel startupu Ways2H, však i
toto považuje za zbytečné plýtvání a tvrdí, že hromadění
odpadu se lze vyhnout. Chce totiž odpadky využít přímo pro
výrobu vodíku, který by pak mohl být zdrojem elektrické energie
pro domácnosti, letadla, lodě i automobily a další účely.
Kindlerova firma vyvinula postup výroby vodíku z nejrůznějšího
odpadu, ať už
jde o filtrát z odpadních vod, nebo o staré pneumatiky.
Invenční keramické kuličky
Jak
takový postup vypadá? Nejprve se musí odpad roztřídit a je třeba
z něj oddělit složky, které neobsahují vodík ani uhlík,
například sklo či kovy. Zbývající materiál se následně
rozdrtí na kousky velké asi 1–2 centimetry. Ve speciální komoře
se drť zahřeje přibližně na 550 °C
za vzniku směsi vodíku, metanu a oxidu uhličitého. Tuto plynnou
směs lze dále zpracovávat. Unikátní postup vyvinutý Ways2H
s využitím vodní páry zvyšuje koncentraci vodíku –
výsledný plyn pak obsahuje zhruba polovinu vodíku a polovinu oxidu
uhličitého. Vodík se pak oddělí běžnými absorpčními
postupy.
„Zplynování
funguje velmi dobře s určitým druhem paliva,
například s uhlím či dřevěními
štěpkami,“
uvádí Kindler. „Když je však
substrát složený z více neznámých složek, což je pro
komunální odpad typické, je proces méně předvídatelný a
reaktor se hůře řídí.“ Systém
od Ways2H proto využívá keramické kuličky, které pomáhají
stabilizovat teplotu v reaktoru, bez ohledu na složení
spalovaného odpadu (tedy pokud obsahuje uhlík a vodík). Z každé
tuny odpadu v pilotním závodě Ways2H by se mělo vyrobit
kolem 50 kg ekologického vodíku.
Autor: Petr Bílek