Zájem Američanů o prostorné bydlení v blízkosti divočiny roste. Bohužel klimatické změny způsobují, že jsou to ale také místa, kde častěji dochází k ničivým požárům, které jsou stále hůře předvídatelné.
Americký útěk do ohněm sužované divočiny v době covidu je součástí dlouhodobějšího trendu budovat si život na rozhraní divoké přírody a měst. V roce 2020 přitom poškodily lesní požáry ve čtyřech státech, které jsou nejvíce ohroženy ohněm, téměř 17 700 staveb a pojišťovnám způsobily škody ve výši 7 až 13 miliard dolarů (cca 150 až 280 miliard korun). Podle informací uvedených serverem Bloomberg se očekává, že letos bude tento trend dále pokračovat.
Laura Bliss spolu s kolegyní Marií Patino analyzovaly vzorce změn adres v USA od března 2020 do února 2021. Zaměřovaly se hlavně na místa, kde došlo v průběhu posledních 11 let k požárům. S překvapením přitom výzkumnice zaznamenaly odliv obyvatelstva do tzv. wildland urban interface (rozhraní mezi divokou přírodou a městem) neboli WUI. Takto se označují lokace mezi rozvinutými komunitami a ohněm ohrožovanou divočinou, a to i v oblastech, které nedávno vyhořely.
Během prvního roku pandemie koronaviru počet amerických domácností, které se přestěhovaly do lokací, kde nedávno došlo k požáru, oproti předchozímu roku vzrostl o 21 %. V oblastech bez lesních požárů naopak došlo k poklesu o 15 %.
Pohodlí je víc než bezpečí
„Jsou to místa, kde hořelo a bude hořet znovu, ale i navzdory tomu, že na to v řadě případů velmi viditelně upozorňují, se tam lidé stále stěhují,“ nechala se slyšet Kimiko Barrettová, výzkumnice z think-tanku Headwaters Economics zaměřující se na komunitní plánování a politiku v oblastech lesních požárů.
K tomuto stěhování vedou lidi různé důvody. Jedním společným rysem je čistě ekonomická stránka věci: Američané si tak mohou dovolit rozlehlejší nemovitosti za méně peněz v místech daleko od městských center.
Skutečnost, že málokdo v těchto případech zvažuje riziko požáru, je na první pohled celkem překvapivá. Souvisí to jednak s nedostatkem informací při prodeji domu, hlavně o riziku požárů, a jednak s nedostatečnou regulací lokalit určených k zástavbě. Existuje však i jedno docela přímočaré vysvětlení. „Lidé mají sklony upřednostňovat vybavení domu před rizikem, které s sebou jeho lokace může nést,“ má jasno Jesse Keenan, profesor na Tulane University, věnující se problematice nemovitostí.
Autor: Petr Pláteník
