Válečná reportérka popisuje nejčastější chyby v krizových situacích. Strach je přítel i nepřítel

Expert na přežití v extrémních situacích Amar Ibrahim a válečná reportérka Jarmila Štuková se v pořadu Přežít podělili o své zkušenosti z krizových situací. Diskutovali nejen o tom, jak nás strach ovlivňuje, ale i o tom, co obnáší příprava na nebezpečí, jaké chyby lidé v krizových situacích nejčastěji dělají, a proč je lidskost klíčem k přežití. Rozhovor plný příběhů z válečných zón i praktických rad ukázal, že přežití je nejen o fyzické, ale především psychické odolnosti.

„Strach je základní instinkt, který nás chrání před nebezpečím, ale zároveň nás může ochromit,“ vysvětluje Amar Ibrahim. Strach vnímá jako biologický mechanismus, který má své místo v přežití, ale pouze pokud s ním umíme pracovat. „Když vás přepadne panika, vaše tělo vypne racionální myšlení. To je v krizových situacích smrtící,“ dodává.

Jarmila Štuková, která se během své kariéry dostala do válečných zón, doplňuje: „Ve chvíli, kdy cítíte strach, záleží na tom, jak moc jste na danou situaci připraveni. Pokud víte, co dělat, strach vás paradoxně může motivovat k rychlému a efektivnímu jednání.“ Oba se shodují, že klíčem k ovládnutí strachu je příprava – mentální i fyzická.

Plánování je základ

Podle Ibrahima je jedním z největších mýtů přesvědčení, že se v krizové situaci dokážeme improvizovaně rozhodnout. „Bez plánu a tréninku se většina lidí dostane do chaosu. A v chaosu nefungujete,“ upozorňuje. Dodává, že základem přežití je mít alespoň základní znalosti – jak poskytnout první pomoc, kde najít zdroj vody, nebo jak se orientovat bez moderních technologií.

Štuková přidává svou zkušenost z válečných zón. „Příprava na mise je klíčová. Vím, kde se budu pohybovat, co mě může ohrozit, a mám plán, jak se evakuovat. Bez toho bych nebyla schopná udělat svou práci.“ Ibrahim navrhuje, aby i běžní lidé měli doma krizový plán – co dělat při výpadku proudu, povodni nebo jiné katastrofě. „Přežití je o tom, jak jste připraveni, ne o tom, co si myslíte, že zvládnete,“ uzavírá.

V krizových situacích se podle obou hostů projevuje pravá podstata lidskosti. „Viděla jsem matky, které obětovaly vše pro záchranu svých dětí, ale i situace, kdy lidé jednali naprosto sobecky,“ popisuje Štuková. Přesto je přesvědčená, že většina lidí se v kritických momentech snaží pomáhat. „Vidět vojáky, kteří riskují své životy pro záchranu kolegů, nebo civilisty, kteří pomáhají zraněným, mi dává naději, že lidskost přetrvá i v největším chaosu.“

Ibrahim k tomu přidává, že spolupráce je klíčem k přežití. „Člověk je sociální tvor. I když jste na poušti nebo v lese, přežití často závisí na tom, jak dokážete spolupracovat s ostatními. Izolace je váš největší nepřítel.“ Varuje však, že důvěra musí být vyvážená opatrností, protože ne každý má v krizích dobré úmysly.

Nejčastější chyby v krizových situacích

Jedním z největších problémů v krizích je podle Ibrahima panika. „Lidé často dělají iracionální rozhodnutí – utíkají směrem k nebezpečí, ignorují varování, nebo přeceňují své schopnosti,“ vysvětluje. Důležitou součástí přežití je schopnost zachovat klid a myslet strategicky. „Pokud nemáte plán, improvizace často vede k chybám,“ dodává.

Štuková sdílí příběhy z válečných zón, kdy lidé jednali naprosto iracionálně. „Viděla jsem případy, kdy rodiny zůstaly v domech, i když bylo jasné, že na ně přijde letecký útok. Strach je často tak paralyzující, že lidé nejsou schopni jednat,“ popisuje. Oba se shodují, že klíčem k minimalizaci chyb je nejen příprava, ale také schopnost poslouchat instinkty.

Co mít v krizi vždy u sebe? 

Podle Amara Ibrahima je klíčem k přežití nejen psychická příprava, ale také správné vybavení. „Nemusíte s sebou nosit celý armádní batoh, ale existuje několik základních věcí, které mohou v krizových situacích doslova zachránit život,“ říká. Ibrahim zdůrazňuje, že vybavení by mělo být kompaktní, snadno přenosné a zaměřené na základní potřeby – vodu, teplo, ochranu a komunikaci.

Prvním nepostradatelným předmětem je multifunkční nůž nebo malý multitool. „S tímto nástrojem můžete otevřít konzervu, opravit vybavení nebo si vytvořit jednoduchý přístřešek,“ vysvětluje. Dalším důležitým prvkem je vodní filtr nebo tablety na čištění vody. „Voda je prioritou číslo jedna. Bez ní nevydržíte více než pár dní,“ varuje Ibrahim.

Ibrahim doporučuje mít vždy při sobě malou lékárničku obsahující základní zdravotnické pomůcky, jako jsou sterilní obvazy, náplasti a dezinfekce. „Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat ošetřit zranění, a i malá infekce se může rychle zhoršit,“ říká.

Dalším doporučením je termofólie – lehký a skladný prostředek, který vás udrží v teple i v extrémních podmínkách. „Je to věc, kterou často přehlížíme, ale podchlazení může být smrtící,“ varuje Ibrahim. Kromě toho zdůrazňuje význam baterky nebo čelovky, ideálně s náhradními bateriemi. „Světlo je nezbytné pro orientaci v noci a také pro signalizaci ostatním.“

I v dnešní době je důležité myslet na komunikaci. Ibrahim doporučuje mít záložní powerbanku nebo solární nabíječku, aby bylo možné dobít telefon nebo jiné elektronické zařízení. „Telefon je dnes jedním z nejdůležitějších nástrojů přežití, ale bez energie je zbytečný,“ vysvětluje.

Kromě moderních technologií Ibrahim doporučuje také píšťalku na signalizaci, která je slyšitelná na velkou vzdálenost. „Pokud se ztratíte nebo jste v ohrožení, píšťalka vám může zachránit život tím, že přiláká pozornost záchranářů.“

Mezi další vybavení, které Ibrahim doporučuje, patří trvanlivé potraviny – například energetické tyčinky nebo sušené maso. „Stačí malá zásoba, která vám dodá energii v prvních hodinách nebo dnech krize,“ říká. Dále doporučuje mít u sebe zapalovač nebo křesadlo na rozdělání ohně, které je klíčové nejen pro teplo, ale i pro přípravu jídla.

„Správné vybavení není o tom, kolik toho unesete, ale jak efektivní jsou věci, které s sebou máte,“ uzavírá Ibrahim. Jeho doporučení se nezaměřují jen na přežití v divočině, ale i na každodenní krizové situace, které mohou nastat kdekoli.

Co nás krizové situace učí o sobě samých

Podle Štukové i Ibrahima krizové situace odhalují to nejlepší i nejhorší v lidech. „Vidíte extrémní obětavost, ale i totální sobectví. Krize vás nutí jít na dřeň, a tam se ukazuje, kým skutečně jste,“ říká Štuková. Dodává, že právě v těchto momentech se často mění priority. „V momentě, kdy bojujete o život, najednou pochopíte, co je skutečně důležité.“

Ibrahim souhlasí, že krize jsou extrémně poučné. „Přežití není jen o tom zvládnout nebezpečí, ale také o tom, co si z toho odnesete. Pokud se z krize poučíte, jste lépe připraveni na další výzvy. Pokud ne, historie se bude opakovat.“

„Strach vás může zničit, nebo vám může zachránit život. Záleží na tom, jak s ním pracujete,“ uzavírá Ibrahim. Štuková dodává, že schopnost přežít není jen dovednost, ale také přístup k životu. „Je to o tom, jak zvládáte tlak, jak se rozhodujete pod stresem, a jak si dokážete zachovat lidskost i v těch nejhorších chvílích.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Konkrétní techniky, jak si zachovat klid při panice.
• Příběhy z válečných zón, které Jarmilu Štukovou nejvíce zasáhly.
• Jaké vybavení doporučuje Amar Ibrahim mít vždy po ruce.
• Proč je důležité připravit i děti na krizové situace.
• Jak krize změnily pohled obou hostů na svět a jejich vlastní životy.