Severský stát má pověst zastánce vysokých daní a sociální rovnosti, trochu paradoxně se stal ale také evropským dobrým místem pro miliardáře. Informuje o tom web BBC.
Ačkoli je nyní u moci pravicová koalice, většinu minulého století vedly Švédsko vlády v čele se sociálními demokraty. Ti vítězili mimo jiné díky slibům, že budou spravedlivě rozvíjet ekonomiku a z daní financovat silný sociální stát. Skandinávský stát však v posledních třech desetiletích zažil boom superbohatých.
Podle seznamu bohatých, který zveřejnil bývalý švédský obchodní časopis Veckans Affärer, žilo zde v roce 1996 jen 28 lidí s čistým jměním v hodnotě miliardy švédských korun a více (něco přes 2 miliardy českých korun podle dnešního kurzu). Většina z nich pocházela z rodin, které byly bohaté po celé generace.
Roku 2021 bylo podle podobné analýzy deníku Aftonbladet „korunových miliardářů“ už 542. Vlastnili dohromady majetek odpovídající 70 % HDP země – ten berme jako ukazatel celkové hodnoty zboží a služeb v ekonomice.
Švédsko – s pouhými 10 miliony obyvatel – vykazuje také jeden z nejvyšších podílů „dolarových miliardářů“ na obyvatele. Časopis Forbes ve svém seznamu bohatých pro rok 2024 zmiňuje 43 Švédů s majetkem v hodnotě 1 miliardy dolarů a více. To odpovídá přibližně čtyřem na milion obyvatel, zatímco v USA (kde je 813 miliardářů – nejvíce ze všech zemí –, ale žije zde více než 342 milionů lidí) připadají na milion obyvatel asi dva.
Švédská technologická scéna
„Došlo k tomu tak nějak nenápadně – že jste si toho nevšimli, dokud se to nestalo,“ říká Andreas Cervenka, novinář z deníku Aftonbladet a autor knihy Greedy Sweden (Chamtivé Švédsko), v níž se zabývá neustálým vzestupem švédských superbohatých. „Ve Stockholmu ale můžete vidět bohatství na vlastní oči. I kontrast mezi superbohatými lidmi v některých čtvrtích Stockholmu a docela chudými lidmi v jiných částech.“
Jedním z důvodů vzestupu nových superbohatých je prosperující švédská technologická scéna. Země má pověst evropského Silicon Valley. Za posledních dvacet let zde vzniklo více než 40 takzvaných unicorn start-upů – společností s hodnotou přesahující 1 miliardu dolarů.
Byly zde založeny společnosti Skype a Spotify, stejně jako herní firmy King a Mojang. Mezi nejnovější globální úspěchy se řadí finančně technologický start-up Tink, který Visa koupila za přibližně 2 miliardy dolarů (cca 46 miliard korun), zdravotnická společnost Kry a společnost Voi, vyrábějící elektronické koloběžky.
Měnová politika
Podle Andrease Cervenky je tu ještě jeden příběh, který si zaslouží větší pozornost – měnová politika, která podle něj pomohla přeměnit zemi v ráj pro superbohaté.
Švédsko mělo od počátku roku 2010 až do doby před několika lety velmi nízké úrokové sazby. Díky tomu bylo levné půjčovat si peníze. Švédi, kteří měli financí nazbyt, se tak často rozhodli investovat do nemovitostí nebo vysoce rizikových investic, jako jsou technologické start-upy. Mnohé z nich v důsledku toho prudce stouply na hodnotě.
„Jedním zezásadních faktorů, které způsobily takový nárůst miliardářů, je to, že jsme po řadu let měli poměrně silnou inflaci hodnoty majetku,“ dodává Cervenka.
Přestože jsou ve Švédsku lidé s nejvyššími příjmy zdaněni více než 50 % svých osobních příjmů, což je jedna z nejvyšších sazeb v Evropě, tvrdí, že po sobě jdoucí vlády – pravicové i levicové – upravily některé daně tak, aby zvýhodnily bohaté.
Země v roce 2000 zrušila majetkové a dědické daně a daňové sazby z peněz vydělaných na akciích a výplatách akcionářům společností jsou mnohem nižší než daně z platu. Sazba daně z příjmu právnických osob se také snížila z přibližně 30 % v 90. letech na cca 20 %, což je o něco méně než evropský průměr.
Vítěz bere vše
„Pokud jste dnes miliardář, nemusíte se ze Švédska stěhovat. Ve skutečnosti se sem spíš někteří miliardáři stěhují,“ tvrdí Cervenka.
Podle některých kritických hlasů Švédsku ale chybí diferencovaná veřejná debata o bohatství miliardářů, která by přesahovala dichotomii dobrý-špatný, ale spíš se zaměřila na to, jak podnikatelé utrácejí své jmění.
Nedávný výzkum univerzity v Örebro dospěl k závěru, že mediální obraz švédských miliardářů je převážně pozitivní. A naznačil, že jejich majetek je jen zřídka vysvětlován v kontextu měnící se hospodářské politiky země. „Dokud jsou superbohatí vnímáni jako ztělesnění ideálů neoliberální éry, jako je tvrdá práce, riskování a podnikatelský přístup, není zpochybňována nerovnost, která za tím stojí,“ říká mediální výzkumník Axel Vikström.
Andreas Cervenka k tomu dodává, že debaty o zdanění superbohatých nejsou ve Švédsku tak výrazné jako v mnoha jiných západních zemích, například v USA. „To je svým způsobem paradox. Člověk by si myslel, že s naším zázemím – tím, že jsme vnímáni jako socialistická země – to bude na prvním místě,“ říká. „Myslím, že to souvisí s tím, že jsme se spíše posunuli k mentalitě ‚vítěz bere vše‘. Že když správně zahrajete karty, můžete se stát i miliardářem… A to je podle mě docela významný posun ve švédské mentalitě.“
Autor: Petr Pláteník
