Mléko je nedílnou součástí našich životů. Jsou ho plné regály a jen s těží bychom hledali lednici, ve které chybí. K tomu všemu přispěly i kampaně z 90. let, které odmítaly konverzaci o tom, zda je pro nás mléko vůbec dobré, a za úkol měly šířit přesvědčení, že je mléko prostě „cool“. Debaty se nyní ale otevírají a my se ptáme: musíme vůbec pít mléko? Informoval o tom server Inverse.
Krásným příkladem je kampaň „Got milk?“. Řečnická otázka, napsaná bezpatkovým písmem na černém nebo bílém pozadí, doplněná fotkou dítěte nebo celebrity s bílým knírkem od mléka. Tyto reklamy se k nám do Česka dostaly jen okrajově, ale v 90. letech jich byla plné Spojené státy. „Got milk?“ se považuje za jednu z největších a nejgeniálnějších kampaní všech dob. Nebyla totiž postavená na dokazování faktických dat, ale na tom, že pití mléka je prostě „cool“.
V tu chvíli se rozpoutalo mléčné šílenství. Na regálech v obchodech už nebylo pouze plnotučné a odstředěné mléko, ale celá spektra mlék s různým množstvím tuku, chutí, a přibyla také alternativní rostlinná mléka.
Je pro nás ale mléko dobré?
Univerzální doporučení „Pij mléko, je to zdravé!“, očividně není tak univerzální, jak by se mohlo zdát. Kravské mléko je sice plné základních živin, jako jsou vápník, zinek, hořčík, fosfor, bílkoviny, tuky a další, ale rozhodně není pro všechny. Lidé, kteří mají intoleranci laktózy, také mohou normálně zdravě žít.
„Konzumace mléčných výrobků navíc není vhodná pro všechny kulturní skupiny,“ říká profesorka nutričních věd, Michelle Averillová. To ale neznamená, že jsou mléčné výrobky špatné. Jen nejsou v určitých kulturách všudypřítomné – jako v evropském a americkém jídelníčku. Dobrým příkladem je východní Asie, která ve své stravě mnoho mléčných výrobků nemá. A vůbec jim nechybí.
Je kravské mléko jediná cesta?
Jeden výčet toho, čeho je mléko plné, tu už máme. Lidé to všechno potřebují, ale kravské mléko k tomu nutně nepotřebují. Můžeme zmínit například vápník – ten pomáhá budovat silné kosti, a navíc obstarává zdravé svalové kontrakce. Proto je mimo jiné důležité, aby ho měli dostatek především děti. Bohatým zdrojem vápníku jsou však také mandle, listová zelenina a sójové boby.
Většina stejných živin jde však získat i z rostlinných mlék. „Pestrá strava, skládající se z mnoha různých obilovin, bílkovin a zeleniny, by měla poskytovat všechny živiny, které člověk potřebuje. Rostlinné mléko potom může nahradit všechny oblasti, kde zbývá ještě něco, co člověk potřebuje,“ dodává Averillová.
Kravské mléko je tedy rozhodně nejjednodušší cesta – ale rozhodně ne jediná.
Autor: Lenka Hrušková
