Tým astronomů použil model zemětřesení k pochopení záhady pulsarů. Tyto rotující neutronové hvězdy vyzařují elektromagnetické záření, jehož intenzita se pro pozorovatele pravidelně mění – jsou tak označovány za nejpřesnější měřiče času v celém vesmíru. U pravidelných „pulsů“ těchto hvězd však občas dochází k chybám, které si až donedávna neuměl nikdo vysvětlit. Informoval o tom server Universe Today.
Pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy, které byly objeveny roku 1967 astrofyzičkou Jocelyn Bell Burnellovou a radioastronomem Antonym Hewishem. Jejich velikost se v průměru pohybuje kolem několika mála desítek kilometrů, jejich hmotnost však několikrát převyšuje hmotnost Slunce. Pulsary jsou totiž velmi bohatě rozvrstveny, přičemž jejich vrstvy jsou velmi silně stlačeny gravitačním polem do vysokých hustot.
Zajímavé je, že když se tyto neutronové hvězdy roztočí, vystřelí paprsky elektromagnetického záření, které kreslí kruhy po obloze. A pokud naše Země náhodou leží na jednom z těchto kruhů, vidíme periodické záblesky tohoto záření – jako kdyby hvězda „pulsovala“.
Co stojí za nepravidelností „pulsů“?
Pulsary udrží přesný rytmus po neuvěřitelně dlouhou dobu. Mnozí je tak považují za možná nejpřesnější měřiče času v celém vesmíru. Občas se však pravidelnost jejich rotace pokazí a dojde ke skokové poruše. Rychlost rotace pulsaru se tak náhle změní.
Astronomové si dlouho nedokázali vysvětlit, co tyto „glitche“ způsobuje, a pulsary tak zůstávaly obestřeny mnoha tajemstvími. Nedávno však tým výzkumníků sestavil model toho, jak by tyto skokové poruchy mohly pravděpodobně fungovat – a tento model byl založen na principu zemětřesení.
Se „zemětřesením“ se setkáváme i u hvězd
Zemětřesení má mnoho příčin, ale jednou z nich je, když se mezi tektonickými deskami a zemskou kůrou pod tlakem vytvoří příliš velké napětí. A právě to vede k zemětřesení.
Pokud jde o neutronové hvězdy, jak už jsme zmiňovali, jejich složité vnitřky podléhají také obrovským tlakům, přičemž materiál, ze kterého jsou tyto hvězdy složeny, tlačí na další materiál. Pokud je tento tlak příliš velký, neutronová hvězda se začne přeskupovat a to vyvolá hvězdné zemětřesení (starquake). S novým rozložením hmoty začne pulsar rotovat s jinou rychlostí.
Astronomové však ještě nejsou v cíli svého úsilí a myšlenku budou muset ověřit dalším pozorováním. Ukazuje se však, že neutronové hvězdy skrývají čím dál více tajemství.
Autor: Lenka Hrušková
