Vít Hradil: Inflace by v krajním případě mohla směřovat ke 20 % 

Česká inflace v únoru dosáhla 11,1 %, dále tak zrychlila oproti lednovým 9,9 %. A kromě toho, že tato meziroční dynamika byla nejrychlejší od roku 1998, byla také varovná statistika meziměsíčního zdražování. To dosáhlo hodnoty 1,3 %, což je na české poměry skutečně alarmující hodnota. Jak zasáhne ČNB? Vysvětluje Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus. 

Byly předpoklady, že většina přeceňování směrem nahoru se už odbyla během ledna. To znamená, že sice únorová statistika inflace zůstala zvýšená, ale v meziměsíčním srovnání k tomu dojít nemělo. Opak se ukázal pravdou. Zdražování pokračuje, a to poměrně svižným tempem.

Pokud jde o jednotlivé kategorie, které nejvíce tlačí českou inflaci směrem nahoru, pak tady máme ty obvyklé podezřelé. To znamená všechny oddíly, které se nějakým způsobem dotýkají energetických surovin, a silně zdražoval oddíl bydlení, kde se do toho kromě stavebních materiálů a cen samotných nemovitostí znatelně propisují právě energie spotřebovávané domácnostmi. Typicky samozřejmě zemní plyn a elektřina.

Kromě bydlení zdražuje nadále oddíl doprava, kde to je poháněno z velké části pohonnými hmotami. Nicméně tyto oddíly nezůstaly osamoceny a v podstatě to zdražování bylo plošné. Přidávají se potraviny, kde se tento vývoj očekával, protože ceny zemědělských komodit v nedávné době výrazně narůstaly a bylo jen otázkou času, kdy se to propíše na pultech obchodů. Kromě toho ovšem zdražují i služby, rekreace, ubytování, pohostinství atp., což spíše naznačuje na pokračující silné poptávkové tlaky.

Pokud jde o výhled na zbytek roku 2022, naše aktuální prognóza počítá s tím, že v průměru inflace dosáhne 10,7 %. To ovšem předpokládá, že dojde k relativně rychlému uklidnění válečného konfliktu na Ukrajině. Protože aby se česká inflace dostala ve výsledku na 10,7 %, tak se musí znatelně uklidnit ve druhé polovině letošního roku. A to bude možné jedině, pokud se konflikt na Ukrajině zmírní. Pokud by se neuklidnil a zůstal v podobné intenzitě jako nyní, pak by se česká inflace mohla dostat až ke 13 %.

V případě eskalace ekonomického konfliktu mezi Západem a Ruskem by mohlo dojít až k zastavení dodávek energetických surovin směrem k nám. Tento scénář si pochopitelně raději ani příliš představovat nechceme, nicméně pokud by k němu došlo, pak česká inflace téměř zaručeně překročí za letošní rok 15% hodnotu a v krajním případě by mohla směřovat ke 20 %.

Česká národní banka samozřejmě tento vývoj vnímá a česká inflace je už v tuto chvíli výš, než kde ji ČNB předpokládala ve své poslední prognóze. Navíc je třeba dodat, že ČNB v této prognóze nijak nemohla zohledňovat válku na Ukrajině. Jak se situací naloží? ČNB samozřejmě začala intervenovat ve prospěch české koruny, což částečně utlumí inflační tlaky přicházející ze zahraničí. Nicméně je třeba dodat, že koruna i po těch intervencích zůstává výrazně slabší, než s čím Česká národní banka původně počítala. ČNB bude patrně cítit nějakou potřebu zasáhnout, nicméně úrokový kanál (tzn. zvyšování úrokových sazeb) v naději, že to sníží inflaci, v tuto chvíli příliš prostoru nenabízí.

Základní úroková sazba se dá zvýšit v podstatě na libovolnou hodnotu, nicméně další silné zvyšování by spíše ohrozilo finanční stabilitu České republiky a efekt na samotnou inflaci by byl přinejmenším pochybný. Úrokové sazby zkrátka s cenami energetických komodit, které přicházejí ze zahraničí, toho příliš nenadělají. Takže podle nás je nejpravděpodobnějším scénářem, že ČNB dokončí cyklus zvyšování sazeb tím, že ji zvýší na březnovém zasedání ze stávajících 4,5 % až na 5 %. Tato úroková sazba setrvá po zbytek celého letošního roku. ČNB tak bude muset dočasně trochu přimhouřit oči nad inflací a nijak dramaticky proti ní nezasahovat, protože ty nástroje jsou v podstatě už z velké části neúčinné.